úterý 30. června 2015

Ronda je Ronda, aneb ultra zkouška bez taháků:)

Před pár hodinami jsem se vrátil a zítra odjíždím na služební cestu do Tbilisi... Všechno je hektické, určitě nedokážu přesně časově popsat krok za krokem (a proto se o to ani nebudu snažit), ale nálada, pocity a zážitky jsou do mě vypáleny stejně pevně jako cejch značkovacího železa. Tohle se prostě nedá zapomenout. Těch zážitků, příhod a pocitů je celý ranec, tak se omezím jen na určité střípky. Stejně průběh závodu nikdo nedokáže popsat líp jak Honza Bartas, tak co se o to pokoušet:)...

Podle mého laického pohledu ultra běhání a těžký ultra trail není "něco" co se dá dělat na efekt.Vždyť i ti opravdu nejlepší naši ultras jsou "ryzí amatéři", málo kdo mimo úzkou komunitu o nich ví... Žádný hezký tělo vám to primárně nedá, domnívám se, že ani holky se na to nedají dobře balit, protože jsme maximálně "divný":). Na druhé straně to má nesporně výhody. Můžeme si být jisti, že všechny ty šílenosti podstupujeme primárně sami pro sebe.. O to je všechno jednodušší -- pokud přijde nějaká krize, nebo se věci různě zvrtnou, tak vím, že jsem tady... protože tady chci být... prostě je to mojí součástí -- běhám rád i ve chvílích, kdy to dře:)

Aktivně proti předzávodní nervozitě, aneb důležité je dostat se na start včas!
Ještě ve středu večer pilně počítám, na své pracovní stanici přehazuji terabajty dat doslova tam a zpět:), ale moudře před půlnoci usoudím, že ne všechno je potřeba (a možné) dodělat a prioritou je Ronda. Ráno prodlužuju domácí pobyt jak to jde, takže na Ruzyni stojím u přepážky v okamžiku, kdy letadlo začíná boarding, tedy asi 50 minut před odletem. Zkušení cestovatele ví, že jsem odpovědný:), a mám ještě dostatečnou rezervu.
Paní na přepážce nesdílela můj pocit, navíc začala vyžadovat, abych si svůj "kufřík" dal odbavit, že je poslední šance.. A co to mám přes rameno za "pouzdro"? To je nějaký toulec?:)
Paní jsem vysvětlil, že jsem zkušený cestovatel, že můj příruční kufřík ode mě nikdo neoddělí, neboť má požadovanou váhu a rozměry. Navíc mi jejich společnost už několikrát úspěšně zatoulala zavazadla a tentokrát si podobnou legraci nemůžu dovolit:).. A že s tím toulcem měla pravdu, jedu na důležitý závod:).

Zajímavý je, hned jsem dostal statut "reprezentanta" a všechno prošlo. Dostal jsem i lístek na nouzový východ, abych si mohl natáhnout nohy:). Paní jsem slíbil, že se budu snažit dobře reprezentovat. V národní euforii jsem ještě mimochodem pronesl i (narvanou) igelitku s jídlem, rohlíky... jako správný Čech vezu i paštiku:), buchty, tvarohový i povidlový šáteček. Honza měl na cestu do světa za princeznou vždy buchty, v pohádkách se to osvědčilo, není důvod to měnit!:)
V letadle jsem ještě dokoupil kolu, čaj a pivo, abych neztrácel čas na letišti, mohl jen vyzvednout auto a vyrazit do Andorry. Jak to bylo moudré rozhodnutí jsem zjistil za chvíli, když jsem v letištní hale marně hledal stánek společnosti Alamo. Vzpomněl jsem si, že mají často spojení s National, ale ani ty jsem nenašel. Nakonec se dozvídám, že jejich auta půjčuje Enterprice, která má v letištní hale také zavřený stánek, ale má budku na parkovišti! :).. A jak tak stojím dlouhou frontu na papíry a klíče od auta, skoro by se hodilo otrhávat lístky kopretiny a říkat si, stihnu? nestihnu? registraci v 7 h v Ordinu? Mám ještě plán B, v nejhorším případě zkusím zavolat Samovi, který je na místě a poprosím o pomoc. Taky věřím, že ve Španělsku se čas nebere tak striktně:). Trochu pravda znervózním, když na jedné odbočce (mnou nastudované cesty/obchvatu Barcelony) je havárie a já se najednou ocitám o kus dál směrem na jih.. Znovu si připomínám důležitou poučku, že nejhorší je smrt z rozděšení:) a asi po 5km se zorientuji a podaří se mi vrátit se do správného směru.. Protože čas je neúprosný, připomenu si základy italské jízdy. Jih je jih a tak je začínám uplatňovat i ve Španělsku [..1) koukáním do zpětného zrcátka se nerozptyluj, co se děje za autem není tvůj problém, 2) plná čára není zeď a hlavně 3) rychlostní značky mají pouze informační hodnotu:)]. Díky tomu se registruji v Ordinu s hlubokým předstihem v 18:40, tedy víc jak 20 minut před uzavřením registrace. Ani jsem Sama nemusel otravovat!
Radostně hned na zemi rozložím kufr, a postupně roztřídím a narovnám věci, boty, oblečení a jídlo do pytlů na obě life base. Úplný profík, říkám si:)..Těším se z atmosféry, městečko závodem žije, prostor startu a cíle je vyzdoben v oranžových barvách.. potkávám část české výpravy.. prostě. jsem tady!
Chválím se, jak jsem to všechno v pohodě stihl:), teď ještě nakoupit v supermarketu nějaký jídlo.. Jenže, jak dojedu na hotel a rychle kontroluji věci na start, tak zjišťuji, že mi nedali spínací špendlíky na číslo a já svoje náhradní nemůžu najít. Honem zpátky do auta a zpět do Ordina. Registrace se už opravdu zavírá a špendlíky už nemají, ale po chvilce je dostávám u stánku venku.. I když se snažím být rychle zpátky, tak bohužel potraviny kolem už jsou všechny zavřené. Mám radost a hned se chválím, jak bylo moudré mít koupenou kolu, pivo, atd.. a vézt si sebou rohlíky, paštiku, vařená vajíčka a buchty. Vlastně mi nic nechybí a tak v klidu jím, popíjím pivo, balím věci a připravuji si oblečení na ráno... Moje radost dosahuje výšin okolních hor:)...

Pozvolna, pozvolna...aneb poslouchám manželku, Evropu 2 a tep svého srdce:)
Před odletem mi moje nejmilejší manželka, jasné slunéčko, důsledně kladla na srdce, ať se s tím "moc nepářu"... Že ví, že Ronda je moje milenka, ale jako věrná a milující žena má pro to pochopení.. Nicméně ať si to s "NÍ" vyřeším v Andoře a netahám ji s sebou domů:). Dobrá rada, nad zlato!
Ráno vyrazí od našeho hotelu početná česká výprava, ochotně mi nabízejí, že mě vezmou s sebou, ale už mi pomoc nabídl Sam, takže nemusím 3+km do Ordina šlapat pěšky, ale pohodlně si vezu zadek v autě:). Za chvíli se začíná náměstíčko u rotundy plnit běžci, zní tradiční bubny (bože, jak já to miluju!!), ten rámus a taneční kreace bubnujících mě dostávají do varu.. Sam se dívá na to třeštění a já jen dopovídám.. jasně.. ty na rozdíl ode mě víš, do čeho jdeme:), že mě tryská ta prostinká neznalost..

V tom chumlu nabušených a zkušených běžců si připadám, jako Líza Doolittle, když jde na ples:)... Hraje La Traviata, ohňostroj, výbuchy konfet, lidé začínají odpočítávat a pak.. pak to všechno začne.. Vybíhám skoro úplně zezadu, jak jinak, že:).. a postupně (a opatrně) v Ordinu předbíhám další závodníky. Ještě na asfaltce v kopci doháním Sama a těsně při odbočce na blátivou pěšinu Martinu. Vím, že oba chtějí mít pomalejší a konzistentní začátek, a tak se neznepokojuji, že bych běžel příliš rychle...


---- Tady malá odbočka ----
Minulé jsem si napsal, jak jsem si vyrobil skvělou sadu taháku i s kontrolními mezičasy.. v několika kopiích. Ty jsem ovšem v rozrušení:) z toho, jak jsem vše skvěle v pátek stihl nedal ani do báglu na stanice, natož do běžeckého batůžku. Zase -- jak mi kamarádi říkali.. profesor a bude používat tahák?:) . Zkoušky by se měly skládat bez taháku!:)
---- konec odbočky ----

Mapky s profilem, videa, stanice, jsem měl celkem dobře naučené, dílčí mezičasy by mě asi mohly jen znervózňovat. Pamatuji si, že na první stanici (Sorteny) jsem v optimistické variantě měl být za cca 4hodiny, v konzistentně pesimistické za 5h... a byl jsem tam ve 3:50.. A tak nic neřeším. Běží se krásně, nádherná trať, v úzkém místě se zdravím s ředitelem závodu... dokonce mi přijde, že řada technických úseků je dobře běhatelná:)... i když mám před sebou spoustu tisíc metrů vystoupat a sestoupat, tak se nebojím to z kopce i trochu pustit...Jsem na legendárním běhu, tak se trochu odvážu, ne?:)... "Valar morgulis"! ["Všichni muži musí zemřít!]... A taky jo:), je horko, dost lidí kolem s tím má problémy a najednou cítím náznak křeči při seběhu, až mě zkroutí. Sakra, nějak brzo:)... Beru solnou tabletu, zpomalím a přes bolest nohy protahuji, ale nijak se to nezlepšuje.. Tak se vracím ke své mantře -- pomalý běh léčí všechno:) -- a postupně rozběhám, bolest ustupuje, ale vím, že si musím dávat pozor na horko, pití a jídlo.. Tohle není slabost nohou, proto se snažím víc poslouchat svoje tělo, a případně zpomalit nebo zrychlovat z kopečku pomalu a rozvážně:).

Hlavně se z toho.. nepotento, aneb bez "nevěsty" ani ránu:)
Na startu jsem si dělal legraci, že hlásí velmi teplé počasí na celý závod a slovy básníků se nám "pěkně prohřejí hlavové kosti":).. V dětství a v mladí mě lékaři upozorňovali na možnou "alergií" na slunce a teplo. V loni na WS mě teplo a moje hloupost stálo úspěšné dokončení závodu, proto jsem se letos i v "přípravě" [pokud se to tak dá říci] soustředil na nácvik krizových situací.. Běhání na hlad, běhání bez vody:).. [dcera, když se mnou běhala v horku, tak byla ráda, že nesu vodu i jídlo, ale všechno je jen pro ni :)], každý pobyt ve fitku končím delší saunou. Vím, že na teplo budu asi vždy citlivější, ale skoro všechno se dá alespoň do jisté míry ovlivnit a upravit.. Navíc mám na hlavě "nevěstu" (jak moje dcera nazývá můj bílý Sahara kit, který si pravidelně máčím ve vodě, případně dávám pod něj hrst sněhu). Pokud voda není stojatá, v klidu z ní piji a doplňuji zásoby.
Díky tomu přibíhám na Arcalís v dobré náladě, možné krize pod kontrolou.. vidím Aničku S., která mi nabízí pomoc, včetně jediné tablety magnézia. Úplně mě to dojalo, s díky odmítám a říkám, ať ji raději nechá pro Sama.. Cítím se silný, šťastný.. a postupně se raduji z neskutečně, ale z mého pohledu neskutečně technicky náročných a nekonečných výstupů kamenitými svahy, talusovými poli... kochám se, a v tom zakopávám, tak tak, že se nepodívám po zadku o pár set metrů níž:)... Pěkně mě to vyškolilo, platím drobný "poplatek" ve formě urvaného držáku na telefon - tedy bude v báglu a až do konce neudělám žádnou fotku - a následně vlny křečí z prudce natažené nohy při pádu.. Ale vlastně se nic neděje.. Naštěstí jsem neuvolnil žádné kameny ve srázu, okolní souputníci se v mnoha jazycích sounáležitě ptají, jestli jsem OK... Samozřejmě, že jsem, tady žádné slečinky nejsou:). A znova pomalým výstupem a pomalým během úplně zažehnávám svalové problémy..

---- Opět malá odbočka ----
Od dětství jsem trpěl poruchou rovnováhy. Metr dva nad zemí jsem prožíval závrať asi rovnocennou přechodu zábradlí mrakodrapu. Pavel VS si před lety ze mě dělal legraci, že se posunuji dál a dál, i mě vzali do Jizerek běhat po skalách.. Loňské UT4M, Magredi i letošní TGC potvrdily, že i já se mohu se svojí závrati velmi dobře vyrovnat a fungovat, a to i tam, kde běhá  "normální" skyrunner:)
---- konec odbočky ----

A tak si opravdu užívám nádherný výstup na Comapedrosu, doslova po hřebenu hory, který je v nejužším místě široký sotva pár metrů. Něco pro mě v minulých letech absolutně nemyslitelného.. Stejně tak v noci společně s Pavlem sestupujeme myslím technicky nejhorším (prudkým) úsekem klesání s řetězy do Marginedy. Kdo mě zná, tak ví, že opravdu vidím špatně, v noci obzvlášť.. nicméně.. Věřím, že i s tím se dá nějak poprat:). Úspěšně jsem vyzkoušel dvě čelovky. Jedna kolem pasu, druhá na hlavě. Prostorové vidění (aspoň u mě) se zlepšilo o 100 procent, různé úhly osvitu dodají chybějící prostorový vjem a dá se běžet o dost rychleji.

Slibem nezarmoutíš, aneb na nic se neptej:)
Myslím, že ve Španělsku i v Andoře je skrytě cítit historický vliv obsazení Araby. Ani Reconquista to neodstranila .. Prostě slibem nezarmoutíš:).. Ptáš se, jak je to daleko? Určitě kousek:).. vždyť je to téměř vidět.. 3 km z kopce, rozumný terén.. Po skoro hodině slušně rychlého cupitání narazíte na kontrolu a ta vám řekne.. no za chvíli jste na stanici! Když přidáte, tak asi 20-30 minut (ze kterých je i po přidání 40)..:)
Pochopitelně i když byly chvíle, kdy podobné informace narušily optimální pohodu, brali jsme to s humorem. Jo, když vám někdo poprvé řekne, že za 2km dole je stanice, vy dopijete zbytek vody, abyste potom zjistili, že to nebyly kilometry jen dva, ale ještě další extra hodina k tomu:).. Tak potom zase, když vidíte, že máte jít hodně přes 10km v plném slunci, tak šetříte vodou. Někdo vám říká, že za 5km by měla být "provizorní" stanice, ale na předchozí stanici ji nemají zakreslenou a tváří se všelijak:).. Tak holt nejdříve sušíme "hubu" a pak si zase hrajeme na velbloudy:).
Ovšem nejvíc mě rozrušilo, když mi na 100km pořadatel ukázal mapku, která mi říkala, že jsem na km 90 a ještě mě lámanou angličtinou upozornil, že trasa k dalšímu "cut-off" je těžká, ať se moc nezdržuji... Navzdory technickému terénu jsem doslova vyrazil z kopce.. Dobíhám dolů na stanici, abych prožil velkou radost.. Co plaším? Vždyť já jsem na 105km!:)

Druhá noc v horách... poznávání nepoznaného

Původně jsme se domlouvali s Pavlem a a Josefem, že se asi srazíme na druhé life base, na 30 minut pospíme, abychom zahnali halucinace... Ale dorazil jsem tam výrazně dřív a zkusil jsem si lehnout na chvíli na žíněnku. Už to neudělám, pokud nebude jiný důvod.:). Jen se ozvaly bolestivě nohy a v hlavě mi začalo blikat -- spát, spát, spát.. Bojím se, že mě za pár minut nevzbudí ani výstřel z děla, natož nastavený budík. Přes tři čtvrtě hodiny mi trvá, než se z 5 minutového "odpočinku" vzpamatuji natolik, abych mohl jít dál:), kluci ale ještě nedorazili a já prošustroval skoro hodinu. Pro příště nespat a ani to nepokoušet.. Neumím to!!

Proč já si vlastně zase měnil boty a ponožky? Trasa vede bažinatým svahem, drobnými potůčky a díky nevyspání asi nedávám tolik pozor, takže většinu kaluží, potoků a vody vymetu úplně zbytečně. Prostě po tolika hodinách beze spánku se nejen hůř soustředí, ale začínám mít i velmi solidní halucinace. Copak, že se klacíky na zemi mění v hady, fáborky v oběšence (to už znám!), ale já najednou vidím všude značky, (oči krav svítí úplně stejně jako odrazky na tyčkách), navíc "toužebně očekávaná" stanice se líhne z každého kusu skal.. i když to nemám plně vyzkoušené, nakonec beru trochu kofeinu v tekuté formě. A zázrak:). Zase funguju skoro normálně a vím, že tohle budu napříště používat:). V tom začíná svítat.. temné siluety skal jsou podsvícené oranžovým vycházejícím sluncem. Ano, vypadá to tak jako na propagačních záložkách z Rondy!! Tak hezký, že je to na hranici kýčovitých pohlednic..

Nakonec Japonec!
Zbytek dne je ve znamení rozumu.. Jdu konzistentně se snahou se nezranit, popoběhnu, když to jde, ale i rychlá chůze se počítá.. už vím, že jen tři, dva, nakonec jeden a poslední těžký výstup a pak už jen budeme klesat z kopce. Na Sorteny mě zdraví jeden pořadatel a říká, že je tu dost lidí z Čech a že prý jsem třetí? Není možná! A tak i přes šílený horko, doplním vodu, se všemi kolem si plácnu, protože všichni si už nějak v duchu nebo i nahlas říkáme, že těch zbývajících 12-14km dáme i po zadku.. a vyrazím.
Vím, že přede mnou je skoro o půl hodiny dvojice Japonců, kteří měli skvěle promyšlenou přípravu a pomoc na trati... Říkám si.. Hergot!! Valar morgulis! Jdu do "boje".. Běžím dolů v horku, je určitě přes 30C ve stínu, na slunci se dělají díry do hlavy a udivuji místní, že ještě po tolika hodinách (a v podstatě za půlkou startovního pole) mám "chuť" běžet a "závodit":). Vysvětluji, že já běhám rád, navíc, jsem se šetřil většinu času.. Teď kdybych doběhl odpočinutý do cíle, tak by mě známí z Čech "pomluvili":)... Japonce nakonec úspěšně sbíhám, v cíli na něj mám skoro 6 minut... Ale poslední část už nijak nervu.. Voda došla, v civilizaci se mi nechce pít z řeky, ale hlavně... Tu poslední část má cenu si užít.. "sprintem" možná získáte pár minut, ale ztratíte tu atmosféru, závodem totiž žije celé městečko, projíždějící auta troubí, všichni lidé vás zdraví, poplácávají.. Je to přesně, jak říká itinerář trasy: "Dobíháte do Ordina a víte, že jste mistři světa, jste králové". Tenhle moment má cenu si pořádně vychutnat. Tu chvíli, která vám vypálí do duše silnou značku., stejně jako rozžhavené značkovací železo.. Přibíháte k rotundě a slyšíte výkřiky.. "Finisher, finisfer".. Skoro všichni, co jsou nablízku přibíhají do prostoru cíle a oslavují s vámi ... Oslavují tu sílu a vůli, kterou musíte mít, abyste to krásné knížectví v limitu oběhli a obešli..
V tu chvíli běžím po koberci a pocity se nedají popsat.. Plácám si se spoustou lidí, zatínám vítězně pěstí.. Rondo, už jsi moje!!
U prostoru cíle je kamera. Jistě není náhodou, že zrovna, když jsem dobíhal já, tak na půl minuty vypadl signál:). Nikdo doma neviděl můj doběh.. moje vítáni i loučení s "milenkou". Radost až na kost -- tak jsem tu ultra zkoušku úspěšně složil i bez taháku:). Samozřejmě, čas 57:29:29, mi říká.. mohl jsi být o tu půl hodinu rychlejší.. Jak hezky by to znělo.. 12 HonzaDe, 34 Honza běží, 56 .. dává Rondu! :). Tak jako tak ještě není všem dnům konec!

Rondo.. jsi moje!!

Všemu zdar! Ultra a naším snům.. zvlášť! 12:)

PS. Fotky i video doplním později, možná i gramatické chyby opravím..[Video a par fotek jsou moje, jinak jsem je s dovolením vypůjčil z webu a FB Rondy]
Skvele fotky Svati a Pepy (Mitic)

PPS. během závodu jsem uvažoval o tom, že bych měl složit "zkoušku" hned na poprvé, kdoví, jestli pro náročnost trati se mi bude chtít se sem vracet. Podobně jako u Zane Grey řada lidí říká, že na útrapy je třeba zapomenout, než se postaví na start znova.. Jak jsem dosedl v cíli a pil pivo, tak mi bylo jasné ...chci se sem zase vrátit!! I když vím, že v mém věku a bez sportovní minulosti to bude zase vyžadovat pečlivou přípravu, odhodlání i kus štěstí, aby člověk mohl slyšet bubny a volání "Finisher, finisher!!!". [Valar dohearis! Je moje odpověď... pro neznalce Game of Thrones.. "Všichni muži musí sloužit":)]

PPPS. Leona mi psala, ať popisu pořádně to "utrpení" a "bolest"... Dopsal jsem střípky mých pocitů a usilovně přemýšlím a vzpomínám... Nebyla žádná krize v pravém slova smyslu, Žádné utrpení.. bolest z tradičních (ale lépe zvládnutých) puchýřů? V mém případě už mi to přijde jako jistý kolorit, strávit nějaký čas výměnou ponožek, mazáním nohou.. aby člověk ve finále řekl, že už ty boty sundá až v cíli, protože 1) by se mi nepodařilo je nandat zpátky na nohy a za 2) bych nemusel při tom udržet ani důstojnost ani moč:)..
I když to bude znít hloupě, tak přiznám, že jsem měl velkou radost a cítil jsem neskutečnou sílu..:)

PPPPS. Abych nezapomněl, moc děkuji za spoustu krásných a povzbuzujících vzkazů -- byly všude.. -- V mailech, sms, vox, whatsup.. prostě všude:). Všem vám moc děkuji, opravdu bylo na hranici dovoleného dopingu. :)

51 komentářů:

  1. Super Honzo, veliká gratulace. Užij si Tbilisi :-) je to zase něco jiného než Ronda :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. No Tbilisi bude tentokrate plne sluzebni, ale beru s sebou sboji nejmilejsi manzelku. Nevim, nevim, zda-li se mi podari vybehnout (ziskam li povoleni), ale snad na nejaky vylet do kopcu dojde..
      Dik, tesim se na setkani, at to beha! 12:)

      Vymazat
  2. Nadhera, krasne popisane, este tie fotky daj niekedy! A s tymi Spanielmi mas pravdu - ked sa pytam na cestu, vzdy mi ochotne poradia, hoci casto varia iba z vody a vobec netusia, kde to je. Ale priznat si, ze nevedia kade alebo kolko este, to proste nejde :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je videt, ze jsi mistni!:)
      Ale oni jsou vsichni tak mili, ze se ani ten nejhorsi skarohlid (zadnej tam z definice nebyl) nemuze zlobit.. Je to zkratka mistni kolorit..
      Tak se treba zase nekde potkame! Vsemu zdar! 12:)

      Vymazat
  3. Sledoval jsem to skoro on line a vypadalo to že jdeš jako profesor.Klobouk dolů a velká gratulace!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik! :) Profesor, to ja zase jsem.. mam na to i papiry;), ale to vis.. starsi muz bez sportovni minulosti.. musim rozvazne!:)
      Dik za podporu! At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  4. Borec, borec, borec!!! Velká gratulace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik, hlavne, ze se mi podarilo "dohnat" tu japonskou dvojku.. to jsem si pripadal jako "zavodak".. Vsechno je relativni.. bohudik!
      At se dari! 12:)

      Vymazat
  5. Ronda je jeden z mých běžeckých snů. Největší gratulace!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik! Tak aspon mas na co myslet.. Ovsem pozor.. sny a prani se casto plni!!
      MSF! 12:)

      Vymazat
  6. Krásné. Moc jsem vám to všem přál. Nejvíc asi Tobě a Martině. Moji koně mají tedy 50% úspěšnost a to je dobré... :) Finish Rondy je věru pořádný milník v životě "běžce".

    Klobouk dolů, zvládl jsi to vskutku profesorsky. Bez krizí, pochyb a váhání.

    Honza Bartas

    PS: Kdybys hledal společnost, tak já plánuji návrat do Ordina na 2019, musím ještě maličko potrénovat... ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) No tak to se mam na co tesit.. ovsem jestli se do te doby nerozpadnu na soucastky:). Aspon bude motivace k treningu..
      Cil je jasny.. dostat cas Rondy pod muj fyzicky vek.. Treba se to podari..
      MSF! a Dik za podporu, cenne rady a skvele psani! 12:)

      Vymazat
  7. Honzo nadhera, sledoval jsem on line tvoji pout z Ordina do Ordina. No ze tech milenek mas uz na konte az hanba. Nadhera skvele jsi to dal, gratuluju a tesim se na setkani a vypraveni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) no vsak verim, ze restauracni zarizeni a nejaky ty vecerni behy.. to jisti!!
      Napnute sleduji "pionyrsky tabor":), aneb retro mumifikaci.. To ty budes muset vypravet! MSF! 12:)

      Vymazat
  8. Odpovědi
    1. :) Dik.. a nezapomen rici mamince.. ze bys neco podobneho.. chtela taky!:)
      MSF! 12:)

      Vymazat
  9. Ač to zde dělají všichni, musím i já Ti vyseknout poklonu, gratulaci a poděkování. Nejen za to, jak jsi to s přehledem a sebejistotou zvládl, ale i za to, jak se zde s námi dělíš o své názory, zážitky a zkušenosti.
    Těším se na podrobnosti někde u piva.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik.. Jasne Martine, spolecenska setkani bezeckeho druhu v restauracnim zarizeni jsou spolecenskou kotvou naseho osameleho pobihani:)..
      Jenze pozor, moje zkusenosti jsou.. no vsak vis.. takove "divoke".. Myslim, ze jsem dalek nekomu neco radit, i kdyz to jiste delam furt:).
      At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  10. Perfektní a úžasné! Dobře vím, co to je těch 170. km za martyrium...naštěstí ale s menším převýšením :-D a máš můj velký obdiv!

    Pavel Carpathian runner

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik! Na tech dlouhych ultra je prijemne, ze tam stojis na startu.. a koukas na podobny silence a vis, ze oni vi, ze ty vis..:)
      At se dari! Vsemu zdar! 12:)

      Vymazat
  11. K tomu neni co dodat, mam z toho desnou radost :D

    OdpovědětVymazat
  12. Na tobe je, Honzo, uzasny, ze svoji radosti a vykonem proste delas svet lepsim. Diky a tesim se na oslavnou plznicku u nas...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik, to zni az moc nadnesene.. Ale asi obecne plati, ze kazdy svoji radosti a nadsenim dela ten "mikrosvet" lepsim..:)
      Na oslavne pivo v Niedernsillu se tesim velmi.. Vsak plati, chces-li se s nekym z Cech setkat, vyjet k Zell-am-See, za April do Niernsillu:). Vsemu zdar! 12:)

      Vymazat
  13. Obrovská gratulace, Honzo! Tohle je opravdu veliká nádhera :-) A zvládnout to bez jediné krize, to si vážně zaslouží poklonu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik, zase bych nerad, aby sis myslel, ze to bylo "easy" nebo ze jsem se moc setril.. Urcite byly chvile, kdy to malicko drhlo:), ale neco jako vetsi krize se mi z dalky vyhnulo.. [treba je to i o definici krize:)]
      Bylo to moc fajn.. At se dari! 12:)

      Vymazat
  14. K tomu není co dodat - absolutní úspěch! Prostě nádhera, ještě jednou moc gratuluju!! Skvěle ses připravil, naplno si to užívej :-) A brzy to pořádně zapijeme ... ! tb

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Urcite, urcite.. a uz se tesim, az nam to ukazes na 24h.. Jjo, na ovalu, na asfaltu se projevi moralne volni vlastnosti. Doufam, ze mi jeste nejake zbyly:)..
      Na pivo se tesim.. velmi! MSF! 12:)

      Vymazat
  15. Jsi prostě můj velký vzor, na tom se už nikdy nic nezmění. Držela jsem palce, až mi klouby bělely a kontrolovala tvou pozici na trati při každým nočním krmení a čůrání (takže jsi byl nonstop pod drobnohledem s maximálně dvouhodinovými pauzami :-D) a srdce mi bilo jako o závod, když už bylo jasné, že to tam prostě narveš, i kdyby čert na koze jezdil ;-) Jsi zkrátka vzorný reprezentant! Díky za to a... kam ted? ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) jsi brepta... Ovsem, jak jsem slibil pani na prepazce v Ruzyni, budu se snazit "reprezentovat", co nejlepe:)... Coz v mem pripade znamenalo, dostat se v pohode do cile, optimalne s nejakou rezervou na cut-off i s rezervou na mozne zlepseni..
      No nic, doufam, ze jeste budu pobihat, az to pobezis ty! MSF! 12:)

      Vymazat
  16. Znovu velká gratulace! Jsi nezdolný vytrvalec a myslím, že nikdo nepochyboval, že Ronda bude skutečně tvoje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik! Byt nezdolny je myslim krasny sen kazdeho muze.. Urcite jsem jej nedosahl, ale budu se o to porad snazit..:)
      Ze ziskani Rondy mam velkou radost -- hlavne proto, ze jsem udelal v ramci svych moznosti -- casovych i "telesnych":)... opravdu co slo.
      Dosazeni cile, pro ktery jsme hodne obetovali, je stejne dulezite, jako je zazrak dulezity pro nasi viru. Dava nam silu verit a snit.
      Takze nasim snum vztric! 12:)

      Vymazat
  17. Opravdu úžasný a skvělý jak jsi to dal!!! Jdu běhat :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik! Celou noc jsem cestoval v letadle, od rana az do noci sedim a budu sedet na schuzi:) v Tbilisi, snad zitra vybehnu tez.. Uz mi to behani taky chybi!:)
      Doufam, ze se zase nekdy uvidime v nejake hospode (13? -- doufam, ze se nekam vejdeme:), stale prichazeji novi... coz je fajn), nebo na nejakem behu..
      At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  18. Ahoj Honzo, naprosto úchvatný výkon! Máš můj neskonalý obdiv. Vzpomínám na společné putování na Magredi a vím, jak v noci vidíš a jak bojuješ se svojí výškovou fóbií. To vše umocňuje tvůj velký úspěch. Tvé psaní je inspirativní a povzbuzující pro nás všechny podobně "ujeté" lidičky. Super, ty si to dal! Užij si to! Jarda K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik Jardo! Vsak vis, ze ja se na svoje "fobie" nevymlouvam, naopak mam je svym zpusobem rad, vzdyt s nimi ziji cely zivot:)... Navic rada veci se da vymyslet, pripadne natrenovat. Napriklad druha celovka a moje usilovne pobihani v noci a na dalsich horach to zase posunulo nekam vyrazne dal..
      Takze si klidne muzes rici.. Kdyz Honza, tak proc ne ja? :)
      MSF! At se dari! 12:)

      Vymazat
  19. Klobouk dolů! Jsi fakt dobrej! Zuzka Součková

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik, ovsem na klobouky pozor!:)
      PS. Uz jste zahrabavali telo? :)
      At se dari! 12:)

      Vymazat
  20. Honzo, seš borec velikej a klaním se k zemi. Paráda největší, moc Ti to přeju!😊 je to asi úžasnej pocit dát tenhle závod! Gratulace největší!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Diky moc Lido!
      Dokoncit kazdy tezky zavod je skvely pocit, vis to sama. Samozrejme, po kazde, kdyz prekrocime nejaky milnik jsou ty pocity jeste silnejsi:).
      Nicmene, je to za mnou, potreba dolecit nohy.. a zase zacit soustredene nabirat km a lepsi fyzicku:), protoze v srpnu me ceka 24h a l'ChappeBelle. Neskutecna kombinace v jednom mesici:).
      Tesim se, ze se zase nekde uvidime.. MSF! At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  21. Díky za hezký počtení, těším se na setkání na Kladně, dav

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. Budes mit skvelou prilezitost mi to "nandat:..:)
      Pochopitelne se tesim! MSF! 12:)

      Vymazat
  22. Honzo, protože online sledování Tvého výkonu v Chorvatsku spolklo téměř celý můj datový balíček :))) na článek jsem si musela počkat až domů :)) Skvělý, skvělý, skvělý. Není co dodat. Velká gratulace!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik, no ty me davas!:) To se citim provinile, utratit mobilni data na sledovani starika v Andorre.. ovsem, moc diky!!
      Tak at to beha a nekde na shledanou! MSF! 12:)

      Vymazat
  23. Neskutčný, Honzo dokázál jsi zase posunout laťku .., musím moc gratulovat, ale pozor, jak říkají znalci ... kde se to zastaví?
    :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. No Tome, myslim, ze zrovna Tobe by se to libilo..:)
      Ty "veverkovske" otazky jsou zaludne..Vzdy jdou k podstate veci.. Nicmene, nikdy nerikej nikdy:).. na cokoliv..
      A je treba se radovat z veci tak, jak prijdou... Ronda neni jen honba za nejakym "skalpem".. Je to (alespon pro me) o nadherne prirode, sile a vuli.. Verim, ze se sem jeste vratim!
      Tesim se na shledanou.. 13?
      MSF! 12:)

      Vymazat
  24. Parádní kousek, moc gratuluji a skláním se až k zemi!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) dik, ovsem neni potreba to prehanet..:)
      tesim se na tvoje vypraveni.. MSF! HH

      Vymazat
  25. Neuvěřitelné, jaký ty jsi kamzík! Čest tvému boji vydupanému do prachu andorské stezky! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cha! Ledovy muz se v letnich hicech objevil a srdce me potesil:).. Doufam, ze se zase .. treba na podzim .. sejdeme u kamen virtualek:) .. a vyslechnu si nejnovejsi historky! At se dari! 12:)

      Vymazat
  26. Nabízíme soukromé, obchodní a osobní půjčky s velmi nízkými ročními úrokovými sazbami až 2% za jeden rok až do 50 let splácení kdekoli na světě. Nabízíme půjčky od 5 000 do 100 milionů EUR. Naše půjčky jsou dobře pojištěny pro maximální bezpečnost je naší prioritou. Ztrácíte v noci starosti, jak získat legitimního půjčovatele úvěru? Kousáte si nehty do rychlého? Namísto toho, abyste vás zasáhli, kontaktujte nyní Mark Home Loan (Loan Services), specialisty, kteří pomáhají zastavit půjčky na špatnou úvěrovou historii, a hledejte řešení, jehož vítězstvím je naše poslání. E-mail: markmoelloanhouse@hotmail.com
    Žadatelé musí vyplnit formulář žádosti po zapůjčení:
    ÚVĚR ŽÁDOSTI
    Vaše jméno a příjmení *
    Tvůj e-mail *
    Tvé telefonní číslo *
    Vaše adresa *
    Tvoje město *
    Stát / provincie *
    země *
    Sex *
    Datum narození *
    Mít účet? *
    Už jste se přihlásili? *
    Potřebná výše úvěru *
    Délka půjčky *
    Účel půjčky *
    Požádali jste už v nějaké půjčovně před *
    Zašlete mi naskenovanou kopii vašeho ID: *
    E-mail půjčovatele: markmoelloanhouse@hotmail.com
    pozdravy,
    Mark Moel.
    markmoelloanhouse@hotmail.com

    OdpovědětVymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...