čtvrtek 21. ledna 2021

Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o "kilometr" dále, aneb každý den malá radost a každý týden malý Kaisen:)

--- moje poznámka pod čarou ---

Ty "salámové" metody jsou nejhorší.. nevím, jestli si to všichni uvědomujeme... Ale... Za chvíli to bude rok, co vešla v platnost různá (často velmi nesmyslná) omezení, druhý vyjímečný/válečný stav už bude zase nejméně 132 dní  a jak to vnímám kolem sebe -- lidé procházejí stavy od krátkodobého pochopení, přes naštvání (řekl bych to silněji) a rebelii až k naprosté apatii. To naštvání naprosto chápu a plně podporuji, ale ta apatie mě děsí... V rámci tolik proklamované soudržnosti a solidarity by bylo zajímavé snížit platy politikům na polovinu, stejně tak státním zaměstnancům (a výrazně snížit jejich počty), když omezili fungování úřadů, úřední hodiny, atd... a hned by bylo vidět, jak by se výrazně lépe a víc logicky řešily "zákazy" a "opatření"...

No nic, já to navíc ještě profesně nesnáším dobře, moje instituce a přeneseně i ostatní, pro které pracuji mají velký podíl na současném marasmu...:(. Připomíná mi to hořký vtip, kdy chlapec na dotaz, kde pracuje tatínek odpovídá, že dělá striptéra v gay baru... Paní učitelka se ptá, jestli je to pravda... a tak chlapec nakonec přiznává, že ve skutečnosti dělá novinařinu a reportéra pro CNN, ale že se za to hluboce stydí:)... Pro jistotu opakuji, že s mým zaměstnavatelem nesdílím jejich postoje a prohlášení...:)

--- konec mojí poznámky pod čarou ---

Nicméně, co jsem chtěl říci ... a snažím se vyloučit cokoliv s virovou tématikou... je tu opět leden, předsevzetí, umocněná tím, že se nikam nesmí, fitka zavřená... a tak běhá každý, kdo aspoň jednu nohu má:)... Možná je to jedna z mála možností bojovat s apatií v nás a kolem nás...

Na druhé straně, u mě (57+), který se snaží už víc jak deset let a upřímně sice běhá sice svoje max, ale jinak objektivně měřeno běhá "tužku":)... Tak je pro mě hodně těžké nalézt dobrou motivaci na začátku každého roku. Vidím to jako jasný problém "středu". Ti kteří jsou na začátku cesty a běhají krátce -- mají tu výhodu, že se těší na svoje zlepšení, rekordy jsou "na dohled" a všechny pocity jsou super:)... Závodníci zase mají svoje úsilí podepřené snahou se udržet mezi těmi nejlepšími... ještě jim to "ukázat", případně ještě "naposled":) uběhnout skvělý závod... My, co už se nějakou chvíli snažíme...(soudím podle sebe)... horko těžko hledáme motivaci. Tak (aspoň já) dostávám navzdory svému snažení od Garminu pravidelné vzkazy ... o neefektivním tréninku... o snižujícím se VOX max... A tak jsem se snažil:). Byla zima, jak v Charkově na nádraží, cesty uklouzané jak na pražské brusli... já po cestě oblékal nesmeky.. ale Garmina to nevidí??. No fuj!:)

Ale na druhé straně, já s tím mám pochopitelně spojenou celou řadu hezkých zážitků. Začátkem týdne jsem přesvědčil kamaráda HK a s jeho synem jsme udělali "tří-Honzovou výpravu" na vyhlídku Máj a Bednář .. na východ slunce. Původní cíl byl, že si doběhnu odtud domů (51km), ale pracovní povinnosti mě dostihly v "půlce" ... u Řitky.. (no není to symbolické??) a tak jsem vzal autobus, dojel rychle domů... a řešil pracovní "požáry":).

Mráz, uklouzané cesty a stezky v Prokopském údolí, potkávání se s turisty, maminkami s kočárky, malými dětmi, přímo přitahují rady typu .. Nejez "žlutý sníh" a nečůrej proti větru:)... Spousta vtipných pozdravů, včetně hravého využití českého jazyka. No posuďte sami. Běžím si po naprosto zledovatělých cestách kolem Dobré vody v Prokopském údolí. Před domorodci i návštěvníky se "vytahuju" a propaguji nesmeky..:). U obzvlášť zledovatělého sestupu stojí jedna "zoufalá" :) žena... řekněme v mém věku... a na moji exhibici a poskakování v nesmecích... reaguje prosbou.. "Nesvedl byste mě"?... :). Samozřejmě, jako správný gentleman ... Doplňuji, že ji nesvedu ani z cesty, natož jinak:)... Navíc v tohle mrazu, že?..:). Paní to dole naprosto zazdila obratem... "Od vás bych se někdy nechala svést!" ..:)

Je třeba si dělat radost. Dneska například byl 21. den roku 21.. 21 století... Proto říkám Lubošovovi... je potřeba společně vyběhnout (nebo vytlačit koloběžku)... a "oslavit" to... Luboš sice mlel něco o chorobách...protivenstvích.. ale nakonec se setkáváme tradičně u mostu a na 12 km připíjíme skvělou domácí slivovicí... 21.. je 21, že:)

Proto... možná navzdory tlakům .. a na vzrůstající apatii.. si říkám... bojovat je třeba! Radovat se ze všeho hezkého, co přijde a jak říkají fotbalisté... je třeba jít tomu štěstíčku trochu naproti:). Protože je doba těžká a klidně se může stát, že někdo zavelí ... "Navrhuji sníst psy, náčelníku!" ...:).. a já v rámci revolučního hnutí budu ještě muset chránit Deri... Tak je třeba si dát nějaký těžký a nereálný cíl:).

Proto, i když to zní legračně, jsem se zase začal připravovat. Sbírat síly a nadšení... i tam kde nejsou.:). Jak říká můj syn, jsem (skoro) tak starý, že ještě pamatuji turbulence na tulipánové burze v Holansku... Ale to neznamená, že jsem ztratil touhu!

... 200 je to číslo... 200 ve 24h... A udělám pro to, co půjde.

Držte se!

Všemu zdar! Našemu úsilí, snům a ultra.. zvlášť!

12:)

neděle 10. ledna 2021

Místo novoročenky... aneb, nezapomeň si svetr!:)

Přemýšlel jsem, že bych i udělal nějakou PF, ... ale klasici to "F" sice překladají latinsky jako štěstí, ale modernisté se přiklánějí k anglické verzi se sprostým slovem...F.ck... "tak nevím".:).  Tohle byla myslím velmi vtipná tradiční odpověď v minulých xxx letech, když člověk říkal, že v Rudém právu psali cosi, ale že Hlas Ameriky, říkal něco jiného... a přes zvednuté pivo jsme to komentovali slovy... "tak nevím":)... [Ovšem každý věděl:)] 

A to se k nám vrací zpátky, když sociální sítě zvyšují už tak silnou cenzuru, až by člověk by zvracel.. Jediné, co jsem mohl udělat, že jsem zrušil svůj Twitter účet. Ale dosti negativních efektů...:)

Strašně mě mrzí, že jsem se nedokázal ani já (!!) úplně oprostit od té šílené atmosféry. Všichni kolem, včetně kolegů v práci (kteří šíří poplašné zprávy a jsou ti jezdci apokalypsy) ... dávají mi najevo, že je naprosto nesprávné se v téhle situaci snažit radovat ze života... Že je to něco jako hřích.. OMG! Jediné, co si myslím, že nás (Čechy) vždy drželo nahoře je schopnost si dělat ze všeho legraci:) a snažit se najít.. i v jakémkoliv marasmu něco svého, pozitivniho a krásného...

Proto do dalších dnů jdu relativně odhodlaně:). Bavím se s lidmi, i svým šíleným kolegům se snažím "předat" to pozitivní... Místo toho, abych poslouchal rady vedení a ve "svém věku" byl opatrný, zůstal doma a stranil se kontaktů:)... tak se naopak snažím chodit do práce, jak mi jejich nesmyslné restrikce dovolí. A na pozdrav výrazně mladšího kolegy... že jsme se dlouho neviděli... protože se všichni bojíme a skrýváme... Tak já odpovídám... No já ne!!!! :)

Uvědomil jsem si, že mám spoustu takových milých "mikro" příhod, kdy například naviguji skupinky lidí v údolí (původně k dřevěnému betlému, který díky viru neexistuje) k alternativním cílům, zvířátkům, záchranné stanici... atd. Nebo když dávám rychlý rozhovor v údolí pro TV Nova, co si myslím o nutnosti registrace SPZ pro kola [protože jezdí rychle].. No nejdřív jsem se ptal, jestli to není nějaký silvestrovský zábavný program, ale pochopil jsem, že ne:) .. a řekl jim... že u nás.. u nás je všechno možné... Ale že to měli vzít z gruntu a registrovat koloběžky, maminky s kočárkem (zrovna jedna mě předběhla!!!), jezdce na koních a divoká prasata.. ta taky běhají sakra rychle! 

Moje krásné příhody, kdy se s Lubošem setkáváme buď v údolí nebo u mostu a zachraňujeme se "navzájem"... bych si měl pamatovat..., Já třeba přitom předbíhám (hezké) policistky na koních se slovy... "To se mi dlouho nepodařilo předběhnout jezdce na koních!" ... A jejich odpověď mě hřeje ještě dalších 5 kilometrů a vysvětluje Lubošovi, proč jsem na našem srazu výrazně dřív:)... "Jste dobrej!":)... 

Ale myslím, že hlavní motto letošního roku jsme s Lubošem našli společně...

Říkal jsem mu totiž (starý) vtip o tom, jak v sobotním ránu se čtyři muži trumfují, co všechno museli doma slíbit, aby mohli odjet na golf. První slíbil ženě novou kabelku, druhý vymalovat kuchyň, třetí novou terasu. Jen ten čtvrtý nic neříká. Když se ho ptají, tak vysvětluje... Dal jsem si ráno budik... Zazvonil... a říkám ženě... sex nebo golf? A žena řekla... nezapomeň si svetr!!! :)

A od té doby, když se po ránu vidíme s Lubošem, tak vždy říká... vidím, že jsi si vzal svetr!:)

Pro nás ... starší muže... co bojujeme o dlouhé běhy, to platí dvojnásob!! Člověk to musí hrát chytře... A nezapomenout svetr!:)

Všemu zdar! Našemu úsilí a ultra zvlášť!

PS. Budu si psát, navzdory všemu. Zítra ráno má být jasno a... -10C. Připomíná mi to jeden večer na konci 80 let na koleji MFF UK, kdy při pití jablečného "vína" (venku -20C) můj kamarád a spolubydlící MŠ tehdy prohlásil... dneska by to šlo... dneska bychom měli proplavat Trojský kanál:)!... A tak si teď večer připomínám svoji první noční etapu Pražské stovky.. v Pikovicích ráno -13C... A stejně nadšeně si říkám ... zítra by šlo...:)

12:)