neděle 17. února 2019

Svět je malý a o náhody tu není nouze...:)


V pěně dní a nadšení z různých loterií bych málem zapomněl na svoje různá náhodná setkání, i když jak si pořád říkám, nic není náhoda.. všechno je to přesně tak, jak to je:). Na podzim probíhalo v Lužických horách setkání členů klubu Prominentních vrcholů Lužických hor (PVLH)... Bylo to krátce po Stromu, a tak žádný div.. i když bych se moc rád viděl s lidmi ... přeci jen mám doma statut PvP /permanentně v prd*li/ a proto jsem v rámci budování rodinného štěstí [jsme spolu s manželkou teprve krátce, ještě to ani není 30 let] zůstal doma:). Na FB PVLH lákala na setkání moje členské karta ležící v jehličí a já se upřímně bál, že tam třeba bude ležet i dlouhou dobu..

Poezie ranní komutace
Jenže.. takhle o vánocích si popobíhám po Prokopském údolí, dobíhám jednoho běžce, koukám na něj a přemýšlím, jestli ho znám.. Když ho v lese předbíhám.. tak mě zdraví, dáváme se do řeči.. a ejhle, on to Martin B., zakladatel PVLH. No to je "náhodička"... Během běhu na Dívčí hrady a zpátky k Jinonicím jsme stačili semlít možné nemožné a já si mimo jiné domluvil, jestli by mi nemohl členskou kartu poslat poštou. .. Po drobných peripetiích jsem nakonec v minulém týdnu měl u sebe kartu i kožený finišerský pásek na ruku. Fakt moc pěkný, jen, aby to Martina ve větším zájmu o akci [která je fakt pěkná] nakonec nezruinovalo!

Den, kdy jsem běžel do práce v nesmekách
Vlastně ve stejnou dobu mi napsal ledový muž Machy, alias Richard M., že nejen, že skáče do kaluží, ale, že zase běhá a jestli spolu někde nepopoběhneme. Nakonec se domlouváme, že v pondělí po práci místo mojí dvojsměrky domů se sejdeme na nádraží, dojedeme do Úval a jeho "rajónem" se proběhneme na Černý most, 15-17km a já potom budu pokračovat domů metrem. Machy se sice v blogosféře na delší dobu odmlčel [dovolím si předznamenat, že je to jen dočasné:)], ale jeho "kryo" příběhy, běhy v zimě - v trenýrkách k rybníku, spojené s koupáním a osycháním na zpáteční cestě, jsou mezi námi stejně legendární jako jeho doběh kolo-běhu Říp-Praha, kdy se v mrazivém dni v Tróji svlékl, vykoupal se a potom ty mokré běžecké hábky (které v mezičase stačily zmrznout) omlátil o zem a zase oblékl..:).

Zkušení z naší skupiny vědí, že běžet s Machym někde v zimě je náročnější, protože on neustále velmi poeticky mluví o tom, jak "šedivá hladina láká ke koupání"..:)... Pohledem na mapu trasy jsem si říkal, že je to bezpečné -- na začátku jsou jen mělké potoky, na konci sice rybník Martiňák, ale to už budeme u konce a nestačil bych oschnout:). [Pro jistotu s sebou beru merino s dlouhým rukávem, kdyby mě Machy "zlomil", abych v metru tolik nepromrzl:)].

V Úvalech jsem si vzpomněl na jednu společnou "pivní" akci našeho klubu, kdy jsme také běželi z Úval do Prahy.. Ovšem asi po hodině a čtvrt běhu a cca 13.5 km směr Praha, jsme vylezli z lesa asi 600 m od železniční stanice Praha-Úvaly.:). Machy, jako místní, mě ale navigoval správně, absenci koupání aspoň částečně kompenzoval společným probíháním kalužemi a podmáčenými loukami...  a já si užíval jeho nadšení a plánů a vzpomínal spolu s ním na své vlastní, .. Otevřeně jsem mu přiznal, že i já jsem v době, když jsem sotva uběhl maraton.. měl sny o tom, že budu běhat ultra:)! Připadal jsem si jako babička, co jde do hospody na jedno malé pivo a odchází s pěti velkými..:).

Ale sny jsou od toho abychom je snili naplno! U mě silný začátek přípravy -- 18 týdnů do kontaktu:) -- a já jsem správně vyděšený. Poslouchám trenérku stejně pečlivě, jako pejsek.. tedy o hodně líp:).. protože moje Derivace je s tím posloucháním hodně na štýru:). Moje kilometráž i úsilí jsou na stupnici od 1-10 na tradičním čísle 12.:). Zatím se mi daří 2-3 dvojsměrky týdně, dlouhý víkendový běh naplánovaný od M. jako 46 km..[Proč zrovna 46 km?:)].. Tento týden jsem drobně neposlechl, protože společná část byla delší a tak to vyšlo na 48. To, že jsem je stejně jako v přípravě na první Rondu běžel jen na vodu -- ukazuje, že to myslím opravdu vážně:).
Nicméně Míša -- když jsme spolu běželi kus kolem Radotína a plánovali další týdny -- to zhodnotila lakonicky. Pěkný, pěkný, ale chce to přidat kopce a větší intenzitu. No.. potěš koště!:)

I obyčejný skladník ve šroubárně si může přečíst Ovidia v originále:)... I obyčejný Honza může uběhnout Grand Slam!

Všemu zdar!Našemu nadšení, touhám a ... ultra zvlášť!!
12:)

pátek 8. února 2019

Ozvěny, aneb většinou na pracovní cestě:)

Už je to za mnou.. už jsem se nejen přihlásil na Grand Slam, ale i tady na blogu to na sebe práskl:), tak teď už jen začít běhat...teď přichází ta smršť obyčejných dní, kdy jen tak mimochodem, bych se měl co nejlépe připravit. Pomalu, plíživě:), ale cíleně jsme zahájili s Míšou mých 21 týdnů do první stomílovky.. do WSER 100. 

Jak 21 je 12 obráceně, tak mě to naplňuje symbolikou a nadějí a protože je to velký sen, tak mě přirozeně nejen těší ale i děsí:). Jak mě upozornila Nika, je to dobře.. a hned odcitovala  Pete Kostelnick - "If the dream does not scare you, then its not worth chasing after" ..[tedy pokud tě tvůj sen neděsí, nemá cenu se za ním pachtit:)].

Krátce poté, co se objevil pro mě asi jeden z nejlepších běžeckých filmů Unbreakable-Western States 100, (má i na ČSFD 93%) neváhal jsem si ho koupit na DVD.. [i když se dá na našich serverech najít ke stažení].
Pro sebe jsem si z něj vyřízl krátkou sekvenci, kde zakladatel WS tradice, Gordy Ainsleigh vypraví o zrodu Western States a o ultra. Pořád je to pro mě silně inspirativní.. a aby tomu dobře rozuměli všichni, připojil jsem české titulky:).



Upřímně, už jsem si opakovaně vyslechl, že jsem stejný jako růžová Barborka před lety se svojí olympiádou:), ale to ne zdaleka ne.. Uběhnout Grand Slam, ať zní z pozice rekreačního běžce jakkoliv šíleně a nedosažitelně... je z velké části závislé jen a jen na mně.. a v porovnání s možnou účastí na olympiádě je to vlastně naprosto jednoduchá záležitost, úplná brnkačka:) -- [tím se v podstatě utěšuji:)] 
Není to o tvrdých kvalifikačních limitech a spoléhání se, že jiní poběží hůř.. naopak. Můj cíl a sen je úplně nezávislý na tom, jestli a kolik lidí poběží rychleji než já:). To je na tom fakt skvělý..
A tak v rámci přípravy se snažíme plně využít "potenciál":) komutačních běhů (do práce a z práce), obzvlášť ta večerní část dvojsměrky na ledu a sněhu, často bez čelovky, přidává na pomyslnou misku vah mého úsilí další skryté body. Po sezení na židli v kanceláři nebo učení před tabulí se zase navečer rozběhnout a kličkovat mezi turisty v centru -- no fakt se mi nechce. Ale pod vlivem hlášek, že "ultra se rodí v unaveném těle na unavených nohách":).. si pořád představuji, že právě třeba ten dnešní (nic moc) běh byl ten obzvlášť důležitý. Snažím se tomu věřit, i když sám vím, že to jsou kecy:) a že ten dnešní běh mi na GS pomůže stejně jako když si při zemětřesení otevřu deštník nebo když při tsunami vylezu na štafle:). Ale kdo ví..

Co se týče GS teď pro mě byla asi nejdůležitější logistika. Nejedu se Stínem:) a tak nebudu spát na posledním volném místě v tábořišti ve stanu.. ale naopak v předstihu jsem si našel ubytovaní tak, abych došel na start-cíl, nebo aby se tam dalo rozumně dojet a mohl tam zaparkovat auto. Vím, že před startem budu nervózní a po doběhu moje inteligence bude takřka na nule:), tak všechno je potřeba mít promyšlené. Proto jedna z prvních věcí, co dělám po vyhrané loterii je, že sednu k počítači, vybírám a rezervuji ubytování, případně i letenky. Teď už se vlastně nemám na co vymlouvat, každý závod GS má svoje specifika, myslím teď hlavně na logistiku, obzvlášť pro sólo běžce z Evropy. Snad jsem na nic důležitého nezapomněl, to se ostatně celkem "brzo" zjistí:).

V mezičase koukám na profily tratí, připravuji si poznámky a vzpomínám, na ty, co znám.. a hlavně koukám i na filmy o nich.
Tady bych se asi rozloučil doporučením na hezký starší film o WS, z roku 2001, uvidíte mladého Scotta Jureka, Ann Trason.. ale hlavně.. hlavně hodně lidí na konci startovního pole.. atmosféru závodu, vysvětlená pravidla. Dají se zapnout automatické titulky i s automatickým překladem. není to úplně nejhorší, i když pro nácvik angličtiny doporučuji anglické titulky:). [mimochodem, tady se Gordymu o pár desítek sekund podařilo doběhnout pod 24h!].
[Až po vložení filmu jsem zjistil, že nejde spouštět na jiných stránkách.. takže je nutné a potřeba ho spustit přes youtube. jmenuje se "A race for the soul" .. link zde]



Zatímco přemýšlím, kde zítra naběhám svoji sobotní dlouhou, tak se těším z toho, že osm dní z února je vlastně za mnou.. Jako správný potenciální alkoholik držím již kolikátým rokem suchý únor.. Moje oblíbená slovní hra v hospodě.. "Máte pivo?" .. "Máme.. a jaké si dáte?".. "Tak asi 12.. to je moje oblíbené číslo:)"... Tak tuhle hlášku ještě 21 dní nepoužiji.:(

Všemu zdar! Našemu úsilí, touhám.. a ultra.. zvlášť!
12:)
PS. Dneska nedávám historku, už by to bylo moc dlouhé.. jen hesla, když jsem při běhu patrně svobodné matce, pomáhal zásadními radami s výchovou malého syna.. "Nečůrej proti větru! .. a nejez žlutý sníh!"