sobota 29. srpna 2009

Heslo dne: Zbytečně nepochybovat!

Když počítám začátek, tak už 4 týden běhám podle Milošova treningoveho plánu. Musím se k něčemu přiznat. Bylo pár okamžiku:), kdy jsem pochyboval, tedy hlavně o sobě -- v duchu jsem si několikrát řekl, jestli to mám zapotřebí:) se zase připravovat na maratón a co si vlastně od treningoveho plánu, já typický "hobik" běhač:) slibuju. Ale jak jde čas, musím přiznat dvě věci.

1.) Byl to dobrý nápad, sice to zní možná divné, ale udělal jsem si s tím fakt radost:). Vlastně mě ten detailní plán drží v pravidelném pohybu a vím, že "musím" jít běhat a kolik musím jít v daný den uběhnout a jak. Prostě mi to dává takový pravidelný rád a rytmus, asi jako pravidelně návštěvy fitka:) a "těžko" se mi to podvádí:).

2.) Miloš to fakt umí! Ne, že bych o tom pochyboval, ale říkal jsem si, jestli to, co "předepsal" :) bude fungovat na mě, starého začátečníka, ale musím říci, že naprosto ano. Dokonce cítím, že se zlepsuju týden od týdne, v sobotních delších bězích se mi zlepsujou časy a místo abych v nich "odevzdával" sílu, i když běžím čím dál rychleji a dále, tak v nich sílu a vytrvalost získávám!

Minulou sobotu jsem byl na 13 "tempových" km o 3min lepší než "plán", tento týden jsem byl na 17km [1:28:20] o víc jak 5 minut lepší než plán... FAKT TO FUNGUJE! :), uvidíme, jak se příští týden poperu s tempovým 1/2M, když při tom ještě budu muset předělat všechny květinové záhony a pod.:), ale už teď to vidím pozitivně.:)

Proto si dovolím shrnout své poznatky posledních dnů do dvou základních axiomů. 1) Nepochybnovat o svých "dobrých" nápadech a za 2) nepochybovat o schopnostech svých guru.

------------


Zítra mi zbývá tradiční výklus (12km), s ní budu končit týden s neuvěřitelnými:) 69km, měsíc s 260(!), navíc dneska mám "výročí" 1414km, neuvěřitelně krásný číslo:). Tak ať nám to hezky a radostně běhá!

PS. Dnes v neděli byla po ránu už pěkná zima, až jsem si říkal, že jsem to s krátkými rukávy v údolí přehnal. Na trávě pomalu jinovatka, kouřilo se že mě jako z hrnce s bramborama:), ale konec dobrý, všechno dobré!

sobota 22. srpna 2009

Kolaloka (a tréningový plan) to je zákon!:)

Nevím jak vy, ale já během normálního volného běhu řeším a planuju spoustu věci [i když často taky myslím na kraviny:)] případně se "kochám" krásami, ovšem to je nebezpečné, člověk se často může lehce přerazit:). Takže zatímco UT/ČT/NE jsou takové přemítací dny, ST a SO jsou "pracovní".

Zejména v sobotu, kdy mám naordinované postupně se prodlužující úseky, se moje mysl soustředí buď na omílání nějakého jednoduchého popěvku nebo dokonce na nějakou až "mantru" [12 Honza...:), případně "We are the champions:)"]. Přeci jen je ještě pro mě jednodušší pomocí takových berliček držet stabilnější rytmus kroku a dechu, jjo, pro mě v těchto rostoucích vzdálenostech 5:15-5:20/km ta hranice, kterou se snažím/musím podlézat...

Určitě se opakuju, ale je to "boj", pořád i po zdolání těch úplně začátečnických problémů, je to stále skoro každodenní výzva. Už jen ráno brzo vstát a donutit se vyběhnout. Jako tuhle sobotu. Měl jsem 3+13 (1:11:30)+3. Od rána drobné mžilo, den před tím jsem šel později spát, vstát o 1/2 7 a po 7 hodině vybíhat je fakt "vražda", jak by asi řekla titán Dana. :) Nechtělo se mi, nechtělo, uprostřed běhání se mrholení přeměnilo v normální déšť, ale vytrval jsem, při návratu domů jsem se cítil jako král [to ty endorfiny:)]. Dokonce jsem se v prostřední části zlepšil o 3 minuty proti "plánu". Mohl jsem si zopakovat Kanta "Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým rostoucím podivem a úctou; hvězdná obloha nade mnou a mravní zákon ve mně" :) nebo Karla Gotta "Opět jsem to nečekal":), ale zvítězil jsem!

-----------

Zítra mi zbývá už tradiční 10km proběhnutí a už se na to "těším", potom bych týden končil se 63km. [a tak se stalo:)]

Končím s pozdravem v mokrém těle, zdravý duch!:), juch juch juch!:)

neděle 16. srpna 2009

Přiznání je polehčující okolnost:)

Minulý týden jsem minul důležitý km mezník, 1234 běhácích km, bylo to v neděli, po té, co jsem už nadrasal svoje týdenní pocity a tak jsem "oslavu" nějak protáhl do tohoto týdne.

Zrovna v tomto týdnu jsem se shodou okolností několikrát dostal k tomu mezníků, co mě vlastně po letech dostalo k běhání. Musím se přiznat. Byly to samé nezdravé věci, pivo, tequila a sázky. :)

V listopadu loňského roku jsem na jedné studentské party byl ve skupině, kterou přesvědčoval velký maratónec Duri, že běhání je super, že bychom my (všichni) ostatní měli začít běhat, je na to akorát čas, začít po novém roce s treningem a ke konci března, že dáme (všichni) půlmaratón. Že začátku mu to nikdo moc nebral, ale asi po druhé/třetí hromadné tequile se nám to všem začalo líbit:). No legrace.:) V hospodě zní skoro všechno jako dobrý nápad, navíc v listopadu se konec března jeví jako daleka budoucnost, tak jsme se různé zaklínali a zaříkali, že jako jo, a ještě se pro jistotu na to ještě napili...

V dalších dnech, já, starý pes, jsem si říkal, tos tomu zase dál, zase jsi se k něčemu uvázal, teď bys měl začít.. Ale potom jsem to bral jako dobře znamení, přeci jen váha přehoupla nebezpečnou hranici 100kg a tak jsem začal různé sbírat rozumy v knihách, od Duriho, na internetu...:) a postupně vyběhl, nejdřív na pasu, potom i venku, koupil POLAR..

Velký ultra Miloš píše, že bychom neměli brát běhání v začátku jako trest za svoji dřívější lenost nebo žravost, ale mě to naopak pomáhalo:), asi jediné tím, že jsem starý pes, tak jsem to bral zodpovědně a nakonec z celé skupiny jsem byl jediný, kdo dál letos 1/2M i celý maratón. Ostatní ty sliby (být pod vlivem alkoholu) nebrali tak vážně:).

Takže už je to venku. Žádná fascinace lepším životním stylem, houbelec.:) Prostě jsem se nechal jednoduše vyhecovat (i když jsem o tom sám v duchu i přemýšlel), musím přiznat, že velký počáteční impuls přišel od Duriho, za což mu budiž velký dík! [Samozřejmě dík všem kamarádům za morální podporu po celou dobu!!!]

Největší legrace je, že fakt, že jsem právě já zatím úspěšně bojující začátečník/běžec, vzbudilo v okruhu našich studentů a mých známých nebývalý zájem o rekreační běh:)! Ono totiž, když uběhne maratón po pár měsících nějaký mladík, či sportovec, tak se to bere jaksi jako výkon, na který normální "smrtelník" nedosáhne, ale když to zvládne 45-letý chlap s nadváhou a při tom výrazně zhubne, tak najednou už už všichni utíkají do triexpertu si koupit běžecké boty:). Přijde jim to jednoduché a snadno dosažitelné. Takže jim všem držím palce, i když ono to jednoduché a snadno dosažitelné taky zase není, pravda je asi někde uprostřed:), hlavně je to asi v hlavě, když člověk chce tak jde hodně věci..

-----------

Jinak tento týden jsem už plně běhal pod taktovkou svého nového treningového plánu, celková týdenní bilance 57km, ale byly to kvalitní treningy a začíná se to zvedat nahoru, tak jen VYDRŽET!

sobota 8. srpna 2009

Plánování je tu zas

Hanka by určitě řekla, že to socialistické plánování na mě zanechalo silnou stopu, je možné, že je to mu tak. Ale jak jsem se v tom minulém týdnu po běhání (pochopitelně pod vlivem endorfinu) dostal do ráže a přihlásil se na maratón do stromovky, tak jsem si hned řekl že se na to musím nějak lépe připravit.

Duri a všichni "borci" běhají samozřejmě podle plánu a ne tak jako já, že vyběhnu, kdy můžu a běžím jak chci - tedy jak chci dlouho a jak chci rychle [což zase tak moc není:)]. Tak jsem si řekl, že budu běhat podle plánu. Sice se dá najít hafo různých plánu, jsou v časopisech a v knihách, které mám, ale přeci jen -- když bych je dělal já, tak bych asi měl tendenci je opět různé silné "modifikovat" a nedodržovat. Proto jsem si udělal radost a koupil jsem si svůj osobní plán od velkého ultra Miloše. Když to slyšel jeden můj známý, málem ho kleplo:). Prý -- tys vyhodil prachy za to, abys ještě někde běhal a trápil se? A ještě tomu říkáš dělání radosti? A nespadnul jsi v poslední době na hlavičku? :) a ťukal si na čelo, asi jestli jsem doma..:)

No ale vy to tak asi pochopíte, udělal jsem si zkrátka takovou svoji MAŽERU (ano, ano, malou ženskou radost) a dál jsem si jeden z dalších dárků k 7.8.09 (zprávu jsem přečetl před 12:34:56, nicméně efekt matematické postupky:), tady je, numerologove se mohou radovat se mnou), protože radost, tu je potřeba si dělat neustále, řekl bych furt:)!

No a bych to nijak neprodlužoval, hned jsem se dnes na plán napojil [který pako tam nastavilo cílový plán na maratón 3:50? to mi řekněte!], soboty jsou "závodní", jak to vidím já (lama), prostě se drží nějaký čas, řekněme 5:20 na km a postupně se zvyšuje vzdálenost. První týden 7, pak 9, 13 17, 21 25, 27km. a pak zase maličko dolů a pak už je maratón:), No dneska nějak z nadšení jsem si furt hlídal tempo (měl jsem držet cca 5:27 a 82%TF), ale jak jsem se do toho zažral, tak jsem uběhl o km víc:). No nejsem já pako?

Tento týden po úvodních 15+15, přidávám dnes 14 (3+8+3), zítra mám takový "výklus" 10km, takže hezký začátek s 54km. [A to jsem dneska běžel až navečer, protože ráno jsem čistil septik]

Držte mi palce, heslo dne, týdne, měsíce a roku zní "vydržet"!!! :)

sobota 1. srpna 2009

Vytrvalec je od slova vytrvat!!! :)

Tenhle měsíc byl učebnicový. Začal jsem tak mizerně, no skoro jako začátkem ledna, když jsem začínal s během. Ještě v půlce měsíce to vypadalo na "ručník do ringu":), tak to bylo mizerně, říkal jsem si, jestli já vůbec těch 100km za ten měsíc uběhnu, fakt mizérie...

Ale pak najednou jako bych si uvědomil pravý význam slova vytrvalec, že holt se musí vytrvat. Stejně jako ta ženská, co přešla jako první sama tu tibetskou plošinu a když se ji ptali, jak to dokázala, tak řekla, no dávala jsem nohu před nohu:). Asi tak, o tom to je, uvědomit si, že to vše je z drobných malých každodenních tréninků, které se nesmí odkládat, i když se nechce, nechce..:)

Duri mě hecoval, pochopitelně nakonec zvítězil, ale jeho 181 od mých 179 nakonec nebylo tak daleko a na to, jaký to byl strašný začátek, ten konec měsíce [poslední dva týdny 57 a 61.5] ukazuje určitě rezervy:). No níž zítra dám odpočinek, nic se nemá přehánět a od pondka se pokusím vkročit do nového měsíce a týdne, jak jinak než pozitivně.

Jako správný začátečník, greenhorn, si uvědomuju, že nejtěžší asi bude vytrvat právě v těchto měsících, kdy se zdánlivě "nic neděje", kdy je to o té "vytrvalosti", nejen v jednom běhu, ale v tom každodenním úsilí. Držte mi palce!