Kolaloka (a tréningový plan) to je zákon!:)

Nevím jak vy, ale já během normálního volného běhu řeším a planuju spoustu věci [i když často taky myslím na kraviny:)] případně se "kochám" krásami, ovšem to je nebezpečné, člověk se často může lehce přerazit:). Takže zatímco UT/ČT/NE jsou takové přemítací dny, ST a SO jsou "pracovní".

Zejména v sobotu, kdy mám naordinované postupně se prodlužující úseky, se moje mysl soustředí buď na omílání nějakého jednoduchého popěvku nebo dokonce na nějakou až "mantru" [12 Honza...:), případně "We are the champions:)"]. Přeci jen je ještě pro mě jednodušší pomocí takových berliček držet stabilnější rytmus kroku a dechu, jjo, pro mě v těchto rostoucích vzdálenostech 5:15-5:20/km ta hranice, kterou se snažím/musím podlézat...

Určitě se opakuju, ale je to "boj", pořád i po zdolání těch úplně začátečnických problémů, je to stále skoro každodenní výzva. Už jen ráno brzo vstát a donutit se vyběhnout. Jako tuhle sobotu. Měl jsem 3+13 (1:11:30)+3. Od rána drobné mžilo, den před tím jsem šel později spát, vstát o 1/2 7 a po 7 hodině vybíhat je fakt "vražda", jak by asi řekla titán Dana. :) Nechtělo se mi, nechtělo, uprostřed běhání se mrholení přeměnilo v normální déšť, ale vytrval jsem, při návratu domů jsem se cítil jako král [to ty endorfiny:)]. Dokonce jsem se v prostřední části zlepšil o 3 minuty proti "plánu". Mohl jsem si zopakovat Kanta "Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým rostoucím podivem a úctou; hvězdná obloha nade mnou a mravní zákon ve mně" :) nebo Karla Gotta "Opět jsem to nečekal":), ale zvítězil jsem!

-----------

Zítra mi zbývá už tradiční 10km proběhnutí a už se na to "těším", potom bych týden končil se 63km. [a tak se stalo:)]

Končím s pozdravem v mokrém těle, zdravý duch!:), juch juch juch!:)