Ozvěny, aneb většinou na pracovní cestě:)

Už je to za mnou.. už jsem se nejen přihlásil na Grand Slam, ale i tady na blogu to na sebe práskl:), tak teď už jen začít běhat...teď přichází ta smršť obyčejných dní, kdy jen tak mimochodem, bych se měl co nejlépe připravit. Pomalu, plíživě:), ale cíleně jsme zahájili s Míšou mých 21 týdnů do první stomílovky.. do WSER 100. 

Jak 21 je 12 obráceně, tak mě to naplňuje symbolikou a nadějí a protože je to velký sen, tak mě přirozeně nejen těší ale i děsí:). Jak mě upozornila Nika, je to dobře.. a hned odcitovala  Pete Kostelnick - "If the dream does not scare you, then its not worth chasing after" ..[tedy pokud tě tvůj sen neděsí, nemá cenu se za ním pachtit:)].

Krátce poté, co se objevil pro mě asi jeden z nejlepších běžeckých filmů Unbreakable-Western States 100, (má i na ČSFD 93%) neváhal jsem si ho koupit na DVD.. [i když se dá na našich serverech najít ke stažení].

Pro sebe jsem si z něj vyřízl krátkou sekvenci, kde zakladatel WS tradice, Gordy Ainsleigh vypraví o zrodu Western States a o ultra. Pořád je to pro mě silně inspirativní.. a aby tomu dobře rozuměli všichni, připojil jsem české titulky:).

Upřímně, už jsem si opakovaně vyslechl, že jsem stejný jako růžová Barborka před lety se svojí olympiádou:), ale to ne zdaleka ne.. Uběhnout Grand Slam, ať zní z pozice rekreačního běžce jakkoliv šíleně a nedosažitelně... je z velké části závislé jen a jen na mně.. a v porovnání s možnou účastí na olympiádě je to vlastně naprosto jednoduchá záležitost, úplná brnkačka:) -- [tím se v podstatě utěšuji:)] 

Není to o tvrdých kvalifikačních limitech a spoléhání se, že jiní poběží hůř.. naopak. Můj cíl a sen je úplně nezávislý na tom, jestli a kolik lidí poběží rychleji než já:). To je na tom fakt skvělý..

A tak v rámci přípravy se snažíme plně využít "potenciál":) komutačních běhů (do práce a z práce), obzvlášť ta večerní část dvojsměrky na ledu a sněhu, často bez čelovky, přidává na pomyslnou misku vah mého úsilí další skryté body. Po sezení na židli v kanceláři nebo učení před tabulí se zase navečer rozběhnout a kličkovat mezi turisty v centru -- no fakt se mi nechce. Ale pod vlivem hlášek, že "ultra se rodí v unaveném těle na unavených nohách":).. si pořád představuji, že právě třeba ten dnešní (nic moc) běh byl ten obzvlášť důležitý. Snažím se tomu věřit, i když sám vím, že to jsou kecy:) a že ten dnešní běh mi na GS pomůže stejně jako když si při zemětřesení otevřu deštník nebo když při tsunami vylezu na štafle:). Ale kdo ví..

Co se týče GS teď pro mě byla asi nejdůležitější logistika. Nejedu se Stínem:) a tak nebudu spát na posledním volném místě v tábořišti ve stanu.. ale naopak v předstihu jsem si našel ubytovaní tak, abych došel na start-cíl, nebo aby se tam dalo rozumně dojet a mohl tam zaparkovat auto. Vím, že před startem budu nervózní a po doběhu moje inteligence bude takřka na nule:), tak všechno je potřeba mít promyšlené. Proto jedna z prvních věcí, co dělám po vyhrané loterii je, že sednu k počítači, vybírám a rezervuji ubytování, případně i letenky. Teď už se vlastně nemám na co vymlouvat, každý závod GS má svoje specifika, myslím teď hlavně na logistiku, obzvlášť pro sólo běžce z Evropy. Snad jsem na nic důležitého nezapomněl, to se ostatně celkem "brzo" zjistí:).

V mezičase koukám na profily tratí, připravuji si poznámky a vzpomínám, na ty, co znám.. a hlavně koukám i na filmy o nich.

Tady bych se asi rozloučil doporučením na hezký starší film o WS, z roku 2001, uvidíte mladého Scotta Jureka, Ann Trason.. ale hlavně.. hlavně hodně lidí na konci startovního pole.. atmosféru závodu, vysvětlená pravidla. Dají se zapnout automatické titulky i s automatickým překladem. není to úplně nejhorší, i když pro nácvik angličtiny doporučuji anglické titulky:). [mimochodem, tady se Gordymu o pár desítek sekund podařilo doběhnout pod 24h!].
[Až po vložení filmu jsem zjistil, že nejde spouštět na jiných stránkách.. takže je nutné a potřeba ho spustit přes youtube. jmenuje se "A race for the soul" .. link zde]

Zatímco přemýšlím, kde zítra naběhám svoji sobotní dlouhou, tak se těším z toho, že osm dní z února je vlastně za mnou.. Jako správný potenciální alkoholik držím již kolikátým rokem suchý únor.. Moje oblíbená slovní hra v hospodě.. "Máte pivo?" .. "Máme.. a jaké si dáte?".. "Tak asi 12.. to je moje oblíbené číslo:)"... Tak tuhle hlášku ještě 21 dní nepoužiji.:(

Všemu zdar! Našemu úsilí, touhám.. a ultra.. zvlášť!

12:)

PS. Dneska nedávám historku, už by to bylo moc dlouhé.. jen hesla, když jsem při běhu patrně svobodné matce, pomáhal zásadními radami s výchovou malého syna.. "Nečůrej proti větru! .. a nejez žlutý sníh!"