Místo novoročenky... aneb, nezapomeň si svetr!:)

Přemýšlel jsem, že bych i udělal nějakou PF, ... ale klasici to "F" sice překladají latinsky jako štěstí, ale modernisté se přiklánějí k anglické verzi se sprostým slovem...F.ck... "tak nevím".:).  Tohle byla myslím velmi vtipná tradiční odpověď v minulých xxx letech, když člověk říkal, že v Rudém právu psali cosi, ale že Hlas Ameriky, říkal něco jiného... a přes zvednuté pivo jsme to komentovali slovy... "tak nevím":)... [Ovšem každý věděl:)] 

A to se k nám vrací zpátky, když sociální sítě zvyšují už tak silnou cenzuru, až by člověk by zvracel.. Jediné, co jsem mohl udělat, že jsem zrušil svůj Twitter účet. Ale dosti negativních efektů...:)

Strašně mě mrzí, že jsem se nedokázal ani já (!!) úplně oprostit od té šílené atmosféry. Všichni kolem, včetně kolegů v práci (kteří šíří poplašné zprávy a jsou ti jezdci apokalypsy) ... dávají mi najevo, že je naprosto nesprávné se v téhle situaci snažit radovat ze života... Že je to něco jako hřích.. OMG! Jediné, co si myslím, že nás (Čechy) vždy drželo nahoře je schopnost si dělat ze všeho legraci:) a snažit se najít.. i v jakémkoliv marasmu něco svého, pozitivniho a krásného...

Proto do dalších dnů jdu relativně odhodlaně:). Bavím se s lidmi, i svým šíleným kolegům se snažím "předat" to pozitivní... Místo toho, abych poslouchal rady vedení a ve "svém věku" byl opatrný, zůstal doma a stranil se kontaktů:)... tak se naopak snažím chodit do práce, jak mi jejich nesmyslné restrikce dovolí. A na pozdrav výrazně mladšího kolegy... že jsme se dlouho neviděli... protože se všichni bojíme a skrýváme... Tak já odpovídám... No já ne!!!! :)

Uvědomil jsem si, že mám spoustu takových milých "mikro" příhod, kdy například naviguji skupinky lidí v údolí (původně k dřevěnému betlému, který díky viru neexistuje) k alternativním cílům, zvířátkům, záchranné stanici... atd. Nebo když dávám rychlý rozhovor v údolí pro TV Nova, co si myslím o nutnosti registrace SPZ pro kola [protože jezdí rychle].. No nejdřív jsem se ptal, jestli to není nějaký silvestrovský zábavný program, ale pochopil jsem, že ne:) .. a řekl jim... že u nás.. u nás je všechno možné... Ale že to měli vzít z gruntu a registrovat koloběžky, maminky s kočárkem (zrovna jedna mě předběhla!!!), jezdce na koních a divoká prasata.. ta taky běhají sakra rychle! 

Moje krásné příhody, kdy se s Lubošem setkáváme buď v údolí nebo u mostu a zachraňujeme se "navzájem"... bych si měl pamatovat..., Já třeba přitom předbíhám (hezké) policistky na koních se slovy... "To se mi dlouho nepodařilo předběhnout jezdce na koních!" ... A jejich odpověď mě hřeje ještě dalších 5 kilometrů a vysvětluje Lubošovi, proč jsem na našem srazu výrazně dřív:)... "Jste dobrej!":)... 

Ale myslím, že hlavní motto letošního roku jsme s Lubošem našli společně...

Říkal jsem mu totiž (starý) vtip o tom, jak v sobotním ránu se čtyři muži trumfují, co všechno museli doma slíbit, aby mohli odjet na golf. První slíbil ženě novou kabelku, druhý vymalovat kuchyň, třetí novou terasu. Jen ten čtvrtý nic neříká. Když se ho ptají, tak vysvětluje... Dal jsem si ráno budik... Zazvonil... a říkám ženě... sex nebo golf? A žena řekla... nezapomeň si svetr!!! :)

A od té doby, když se po ránu vidíme s Lubošem, tak vždy říká... vidím, že jsi si vzal svetr!:)

Pro nás ... starší muže... co bojujeme o dlouhé běhy, to platí dvojnásob!! Člověk to musí hrát chytře... A nezapomenout svetr!:)

Všemu zdar! Našemu úsilí a ultra zvlášť!

PS. Budu si psát, navzdory všemu. Zítra ráno má být jasno a... -10C. Připomíná mi to jeden večer na konci 80 let na koleji MFF UK, kdy při pití jablečného "vína" (venku -20C) můj kamarád a spolubydlící MŠ tehdy prohlásil... dneska by to šlo... dneska bychom měli proplavat Trojský kanál:)!... A tak si teď večer připomínám svoji první noční etapu Pražské stovky.. v Pikovicích ráno -13C... A stejně nadšeně si říkám ... zítra by šlo...:)

12:)