Léčba šokem

Co čert nechtěl, asi na mě opravdu dopadla jedovatá slina:( někoho v metru -- tedy jak to říkám, tak jsem si hned vybavil tu situaci a ušetřím vás podrobností:).. zkrátka na mě přišla po delší době "chorobička" a ani jsem nemohl mluvit.. Pod tlakem okolí jsem nakonec vynechal běh v neděli, úterý i ve středu. [Chápete to???] Můj zdravotní stav se ale nadále horšil. Už jsem skoro v;bec nemohl mluvit a ve čtvrtek jsem zrušil i přednášku. Řekl jsem si -- a dost:). Je na čase se vrátit "ke kořenům" a dělat to, co mi dělá dobře. A tak jsem hned ve čtvrtek navečer vyběhnul do prokopáku. Slunce zapadalo za kopci, zrcadlilo se v kalužích roztátého sněhu.. paráda. Jakobych dostával podpůrné inijekce:). Po doběhu jsem se cítil o řád líp, mohl jsem mluvit, kašlal jsem minimálně (za běhu vůbec), prostě a jednoduše léčebná 15 v prokopáku zatím silně boduje!!!!! V pátek hned po ránu jsem si to pro jistotu zopakoval a hned se to běhací manko odmazavá a já se líp cítím... V sobotu jsem dal přesně dle plánu 20km, zítra snad v pohodě odběhnu zbývajících 12-14km a měl bych být zpět na normálu.:)
Týden byl vůbec zajímavý a bohatý na šoky a zážitky, jeden ovšem ční vysoko nad ostatními. V úterý si tak "tiše" trpím:) večer doma, jak jsem nemocný, chudinka, jak nemůžu běhat a klátí mě choroba, nechám se utěšovat blízkými... V tom mi přijde MMS, dcera mi nese muj iPhone a přes celou obrazovku fotka malého dítěte!!!! Neznámé číslo. Dotazy čí je to dítě? A tak.. No nevím! Moje asi ne!! :) Ještě že u toho nebyly dovětky typu gratuluju, tak to je tvoje dcera:). I tak jsem si říkal, že štěstí, že zřítelnice mého života moje nejmilejší manželka, jasné slunéčko:) mi po právu plně důvěřuje... Sice mi kamarádi radili, že jsem měl rychle přiřadit k tomu číslu jméno třeba "Ivana" a pak vše popírat.. Že by se o mě moje žena ještě lépe starala. No nevím:) já bych to neriskoval. Jednak se o mě už tak starají všichni úplně nejvíc a jednak si říkám, že takové šoky nemůžu svojí nejmilejší... jasné slunéčko manželce působit. Vůbec si to nezaslouží. Naopak hned se mi vybavila skvělá příhoda...

Před pár lety jsme jeli na dovolenou a brali jsme s sebou neteř Milenu. Moje nejmilejši... jasné slunéčko se baví se sousedkou a povídá. Tak za chvíli jedeme na jarní prázdniny. Honza ještě jel pro Milenku a pak všichni vyrazíme. Sousedka povídá -- teda ty seš tolerantní. Ještě s milenkou na dovolenou? :) No chvíli trvalo a scény s nedorozuměním Milenka versus milenka byly docela humorné. Ale té mojí nejhodnější už ten vrchol tolerance nějak zůstal. :)

Doufám že ty léčby šokem zabírají i u vás! Držte mi palce, 12:)