sobota 6. března 2010

UNOR za náma: Ideologie kolem a v nás

Asi ten únor je fakt revoluční:). Nechtěně jsem se připletl do několika "konfliktů" zdravého životního stylu, kdy zastánci a misionáři správného - tedy sportovního a zdravého života - útočili na ostatní kolem:). Aby nám všem (lamám a obyčejným lidem) řekli, co děláme špatně, jak správně máme žít, co máme dělat.. Až mi to připomnělo vývoz "revoluce":) a stejně jako nemusím žádné církevní misionáře, ani misionáře operačních systémů, tak nemusím ani tohle..:).
A to musím podotknout, že nejen běhám rád, ale i rád si s kamarády o běhání povídám, ale pečlivě se hlídám k tomu, abych někoho přesvědčoval nebo nedej bože (či příroda), abych mu říkal, že by měl běhat, nebo že musí sportovat..

Nic se neděje náhodou a furt mě zaráží, že hodně podobné věci zažívají sprátelené blogy:), ale asi je něco ve vzduchu, říkám si to stále. Militantní běžci:) asi v této době razantněji prosazují své názory a tak se dozvídáme: ... že by půl maratony, maratony či různé "běhy" měly mít silné požadavky na čas a kondici závodníků, ... že upadá průměrný čas dokončení maratonu, ... že člověk, který nedá maraton pod... 4h, 3:30... (tady bych chtěl doplnit, že silně záleží na PR diskutujícího) není vlastně maratonec a měl by si to rozmyslet, někam zalézt a neukazovat se:)!

Je to sice asi smutné, možná to může i pár začátečníků odradit, ale zase je to i takové vesele české:). Ti bojovníci za běh prostý začátečníků si vůbec neuvědomují, že bez nás, nadšenců, lam a začátečníků by většina městských maratonů neexistovala, že by jejich běžecké nádobíčko stálo asi 2xtolik apod. Kdo si kolem kupuje ve velkém furt bežecké oblečení, kdo dělá ty davy na podobných akcích a tím získává sponzory pro podobné akce? Ano správně. My obyčejní! My začátečníci, šneci, lamy, želvy či jak si kdo říká:). Určitě běháme pomaleji než ti "správní" bězci, ale nemyslím si, že míň radostně, s menším nadšením, s menším úsilím, bojem s překážkami.. Všechno je relativní, jak může někdo odsuzovat jiného nadšence a brát mu jeho právo na 1/2 maraton:), taková blbost!
Musel jsem si to napsat do deníčku, bylo to ve mě jako v koze, tedy jako v lamě:).

Proto zde lamí výkřik -- Nenechme se tím nikdo odradit, zblbnout ani jedním ani druhým směrem. Prostě si to užít. My duševní bězci přeci víme své..:)

Tento týden byl takový správně odpočinkový, běhal jsem celkem lehoučce, ale o to intenzivněji a nově. Můj nový kolega je takový spravný člobrda, pochopitelně běžec s PR kolem 3h na maraton, skromnej, příjemnej:)... Ve středu jsme spolu místo oběda dali jen tak rychlejších 9.5km podle řeky, ale pozor, on měl five fingers vibram a navíc většinu cesty běžel bos! A tím svým skvělým, nemilitantním způsobem :) mě doslova získal, jsem natěšený, že vyzkouším jednak běhat postupně bosky, ale hned jsem si koupil poslední petiprstky, co byly v Praze:
http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?108063-vibram-fivefingers-%96-temer-bos

Nechavám odkaz, udělal jsem si děsnou radost, je to neuvěřitelný, hned zkouším na pásu a vzal bych je i ven, ale musím opatrně, aby se mnou moje nejmilejší manželka [jasné slunéčko:)] ještě mluvila. Jako každá správná žena už je zvyklá na ledasco, ovšem v ranních mrazech vybíhat ven v prstových ponoškách s tenkou podešví je silnější kafe.. Ale jdu do toho a budu informovat o mé postupné cestě k bosému běhání..Ale fakt postupné...:)

Ale k tomu "radění".. vzpomínám si na oblíbenou hru za mých studií.. Já s kamarády jedu tramvají údajně mě doprovázejí na schůzku se mojí dívkou (u ní doma). Opuštěný byt a já nezkušený mladíček, který se umí červenat (vždycky jsem trapné role hrál jen já, asi že i tohle jsem si uměl užít?). Po cestě se postupně s radami, jak postupovat, co dělat, co říkat a jak se chovat... přidávali spolucestující a když jsme vystupovali, tak už mi celkem tradičně radila celá tramvaj:)!!!

Ale zase k běhání.. Po středečním výběhu a čtvteční radosti s five fingers, jsem je hned v pátek vyzkoušel na páse. Neuvěřitelný, hned mi to ukázalo, že na pravé noze, co mě občas zlobí chodidlo, tak došlapuju úplně špatně:), na hraně nohy u malíčku se mi udělal úplně krvaný puchýř:), ale samozřejmě skvělý pocity. Na nohách unavený úplně neznámý svaly, jak člověk došlapuje víc na špičku. levá naho mi jde úplně skvěle, ještě tu pravou:). Ale všechno má svůj čas.

Samozřejmě v pátek to asi nebylo optimální, protože dneska (v sobotu) byla Kbelská 10 a den před tím si něco způsobit na noze není asi ten pravý ořechový, ale já to nezastírám, jsem lama:). A tak když jsem ráno vstal a podíval se do toho bílého šílenství, tak mě zachránilo před uvažováním ano/ne, to, že jsem slíbil Jurajovi a Fabiovi, že je vyvednu a dovezu do Kbel. Už jenom odhrabování auta

Naznačilo, že možná letošní Kbelská 10 se chce zařadit do nějakého severského či transsibiřského běžeckého seriálu. Určitě je to proto, že Anička (Mrazivý Vítr, aneb Tuuli Pakkanen) známá jako zastánce pravého severského běhání se přihlásila na tento běh. Jen upřesňuji, v severském běhu se do mínus 10 běhá v tričku a trenýrkách a při teplotách nad nulu už jsou zapojené probíhácí sprchy, aby se závodníci mohli v těch hicech drobet ochladit:).

Nebudu psát o závodě, určitě to řada z Vás popíše líp a těším se na postřehy ostatních. Naše skupina? I když jsme si všichni Fabio, Juraj i já, přiznali, že nebýt toho, že jsme byli domluveni s ostatními, tak bychom asi zůstali doma:)... Ale nakonec všichni velmi spokojeni. Fabio (tentokráte obutý v lehkých botách) :) nás všechny deklasoval s 41min, já jsem byl připraven ohlásit PR (v nejhorším na sněhu:) ), nakonec neuvěřitelně skvělých lamích 45:55, Juraj pár vteřinek za mnou. Prostě celková skvělá nálada:).
Jaru zdar!

PS. Já jsem ten nej nejstarší nabalený červený sněhulák, Juraj (Ďuri) je uprostřed a Fabio v modrém to jistí zleva.
PPS. Sice jsem neměl číslo 12, ani 34, dokonce ani 56, ale pozor 78! Hned mi připomnělo říkanku při rozdávání karet.. 78 polib p.del kosům:).

3 komentáře:

  1. Mila lamo, mluvis mi z duse, takze asi budu ten dusevni bezec. Ja jsem se dneska hodne premlouvala, ale v tom necase jsem si odbehla 14km kolem Vltavy a po Branicke stezce zpatky do Krce a na Pankrac a to byste teprve videli pomaly beh, a to jsem na sve pomery frcela jako drak :o)))) Ale ta radost byla nezmerna...
    Tak zlom vaz, co nejmene puchyru a pevnou klenbu!
    w.

    OdpovědětSmazat
  2. A vite pane Smrtka, ze jsem si vas predstavoval uplne jinak?:-))
    Ahoj, na behani "naboso" jsem sam velice zvedav. Jestli se vyhrabu ze svych problemu, tak je to urcite cesta, kterou chci vyzkouset, budu te pozorne sledovat;-)
    Jinak pro anglicky mluvici mam jeden odkaz, ze ktereho cerpal ve velice diskutovane knize "Born to Run" Christoper McDougall: http://discovermagazine.com/2006/may/tramps-like-us

    OdpovědětSmazat
  3. 2 Nikie: Diky, vzdy potreba...Jen musim potvrdit. JSI DUSEVNI BEZEC! :)
    2 Adam: Ten Cimrman sedi!!! No ja jsem stejne nikdy neskryval svoji identitu:), kdyby nekdoz navstevniku nekdy "touzil" zjistit, co a jak, tak podle cisel z mych behu se to snadno da:)... Jen jsem nijak necitil potrebne davat sem svoji fotografii a jak by rekl opet klasik "obluzovat svym luznym zjevem" :). To necham mladsim a svobodnym:). At se dari!

    OdpovědětSmazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...