Z rychlosti může človek i zblbnout:)

Po pravidelném běhání stejnou trasou do práce a z práce jsem si zase znova uvědomil, kdy a jak a proč jsem začal chtít běžet někam dál... Prostě mě zajímá, co je za tou odbočkou, kudy jsem běžel minule a co, kdybych zatočil jinak, není ta malá cestička do lesa nakonec lepší? A dá se běžet hezky podle vody? A po které straně líp? A tak to chci prozkoumat.. Samozřejmě, moji známí mi říkají, to se přeci dá jednoduše a bez námahy zjistit z google maps, uvidíš to letecky jako živý:), ale buď se v tom tolik nevyznám, nebo mi to připadá jako mrtvý:) a tak mám pocit, že je to potřeba proběhat na vlastní nohy:).

Ve čtvrtek jsem dostal navíc z osobního oddělení mail, že mám spoustu nevybrané dovolené a tak jsem si hned 1/2 dne v pátek vzal a vyrazil aspoň pár věci zjistit, co vlastně je tam za tou zatáčkou, kde už to neznám.. Tedy zatím:) neznám..

Cvičně jsem si naplánoval, že seběhnu údolím dolů a zatočím podle vody, jistě tam vede nějaká cyklostezka a uvidím, jestli je dostatečně daleko od Strakonické, poběžím po ní do Chuchle a pak nějak nahoru a pak se uvidí:)..

Sice v rámci přípravy na Stromovku jsem asi do 10-12km utíkal skoro jak mléko na plotně:), ale pak jsem si musel ještě dokoupit v krámu vodu a rázem můj utíkací den získal úplně nový rozměr... tedy pořád tam nějaká intenzita byla, to ne že ne:), ale už jsem i prohodil pár vět s domorodci, s cyklisty -- zejména při stoupání ke Slivenci jsem cyklistu svým veselým pozdravem a náznakem hovoru asi odradil natolik, že zastavil a začal raději spravovat kolo, či co..:).

Přitom asi nikde jsem nenašel tak různorodé lidí, jako na kolech. Od těch, co to berou velmi vážně a mají šílené vybavení, drahá kola a na nikoho ani pomalu nemávnou, až po ty strejdy a tety na starých rozdrcanych kostitřasech s taškami, co jedou domů nebo do hospody:)... Řada z nich odpoví na pozdrav, někdo ne [buď v té rychlosti nestačí, nebo prostě nesleduje lidí kolem, nebo je mu/ji to fu(c)k :)], občas někdo řekne něco i nepříjemného -- jako posledně jeden militantní na Barandovskem mostě.. "co se tady motáš debile?":). Ale mezi cyklisty mám pár dobrých známých, a tak vždycky, když na svých cestách narazím na překážku, tak myslím na ty kamarády cyklisty a snažím se ty velké spadlé větve, kmeny a překážky odstranit a uvolnit jim cestu.

Doufám, že je to vidět z fotek, běželo se mi hezky, i když to napojení na Prokopák/Ořech/Řeporyje musím ještě lépe prozkoumat. Když jsem se potom už zase přebíhal podél trati Prokopským údolím, tak jsem se na chvíli zasekl, protože tam bylo několik silných větví natažených přes cestu. Na několika místech, i za zatáčkou, až to vypadalo, jako by to tam někdo nastražil.

No zapomněl jsem na svoje časově úsilí a začal to odklízet. Když už jsem skoro končil a odhazoval poslední větve, fičel dolů kolem cyklista z kategorie arogantních.. Z dálky na mě volá "pozor" a "na stranu",.. apod:) a tak jsem mu vesele odpověděl, ať radši zpomalí, nebo si může rozbít ústa:) a že kdybych tušil, že pojede on, tak bych asi s tím uklízením cesty chvíli počkal:). Zajímavý je, že zpomalil, zastavil, ...slezl... a odhodil se mnou ten zbytek. Pak jsem vyrazil, on nasedl, za chvíli mě předjel a pozdravil, zamával.. Konec jako z pohádky, nebyl to arogantní pitomec, jen prostě z té rychlosti na chvili zblbnul, to se může stát skoro každému.:).

Nakonec to byl krásný cross-training a ve finále jsem i s těmi nákupy vody a s odklízením dřeva udržel v kopcovitém terénu průměrku 5:20/km (ten kopec z Chuchle do Slivence je pěkně malebný), krásných 27km a řada nových obzorů. Navíc už mám teoriii - těch velmi málo pitomých cyklistů, co občas potkám , prostě jezdí rychleji než by měli:), stačí jen trochu zpomalit a zase jsou to normální (příjemní) lidi...

A navíc už zase vím, kam příště! Příště asi zkusím druhou stranu řeky do Vraného!

Ať se nám hezky běhá tam i zpátky!

12:)