Sinus je naše funkce... :)

Malé odbočení pro nematfyzaky a nematematiky... Sinus je periodická (opakující se) funkce, která se mění neustále nahoru, dolů a osciluje tak mezi svými minimy a maximy..:)...

Co jsem im chtěl říci, že doba je pochopitelně děsně dynamická.. ještě v pátek minulý týden bych si úplně zoufal... S během to vypadalo špatně, byl jsem před cestou do Stockholmu a běžecký to vypadalo, že snad vyběhnu až na Silvě:).. takové malé zoufalství.. asi to znáte..:). V práci zavalen nepříjemnými úkoly, přes velké úsilí se nedaří věci dokončovat, doma taky spousta nedodělků, zahrada... k tomu se pořád objevují další úkoly nebo se jednoduše "nedaří":) ... až by člověk propadal málem zoufalství.. Místo abych běhal a připravil se na Silvu, tak to vypadá, že další dva týdny budou skoro bez běhu.. No to je zoufalství největší:).

Ale v těch skoro nejtěžších chvílích jsem si uvědomil [s potěšením i hrůzou:)], že se mám vlastně děsně dobře.. že ty moje boje jsou úplně jednoduché.. nemám malé děti, mám dobrou práci.. netrpím nedostatkem..mám se dobře.. nic mě netrápí [ťuk-ťuk].. jsou to svým způsobem prkotiny.. prostě nic, co by se nedalo překonat... Že je třeba vydržet..

Najednou.. možná pod vlivem permanentně dělaných "dobrých skutků" [to ty Rychlé šípy z dětství:)] :), možná i pod vlivem toho, že sinusovka jednoduše dostoupila svého vrcholu:)... najednou se věci začaly v dobře obracet...A nacházím sílu..

Rozhodl jsem se, že stihnu těsně před odletem so Stockholmu si jít s Deri zaběhat...A stihl jsem to! [Tedy o chlup, ale stihl!!!:)] ve Stockholmu to bylo skvěle a taky jsem nakonec běhal kolem jezera a moře se skvělým spoluběžcem:).. po návratu, světě div se, znovu na trati s Deri.. Pondělí a úterý vypadaly úplně beznadějně, ale .... v úterý jsem najednou vyřešil neřešitelné dva pracovní problémy, co na mě seděly šíleně dlouho (alespoň pro teď), plus jsem vyřídil neuvěřitelně korespondence a jiných povinnosti.. A najednou jsem měl pro změnu pocit, že se všechno daří:)... přitom stačilo tak málo.. Ten bod "zvratu" prostě miluju.. Jednu chvíli to vypadá skoro beznadějně, ale najednou.. hup a výhra je v kapse..:)

Takže díky neskutečnému závěru minulého týdne to nakonec dopadlo celkem slušně.. 55.5k má upřímně za těchto okolností pro mě hodnotu určitě dvojnásobnou, odjíždím do Vídně s 28km, což je lepší než rezatým drátem do oka:), ale hlavně s nadšením do dalších dní.. Ve čtvrtek mi moje nejmilejší povídá, že i když jsem slíbil, že na společných výletech nebudu běhat:)...že mohu. a tak kolem 19.30 rychle na sebe natahují běžecké (ano, mám ho s sebou, co kdyby náhodou:), protože štěstí přeci přeje připraveným..:).. a do 21 hodin stihnu kouzelných 16k podle kanálu až k Dunaji a ještě kousek.. S vidinou, že to ráno a třeba zítra večer ještě prošlapu znovu..

Pro úplnost.. zrušil jsem svoji účast na nedělním maratónu a místo toho jsem M ve svých plánech nahradil dlouhým během, neplánuji ho nikam jinam než na směrem na Karlštejn, který má pro mě sílu téměř magickou..

Moje nejmilejší to celé zhodnotila slovy, že jsem (malinko) "posedlej" :), ale řekla to tak hezky, mile.. až mi to připomnělo slova moji staré (a životem zkoušené) pratety.. Která (rybářské) úlety mého prastrýce hodnotila slovy.. "No Hanzi, on je prostě tím posedlej... Je to s ním šílený.. Ale zase, chlap, který není něčím posedlej nestojí za nic!" :).."

Takže naším závislostem a posedlostem zdar! Ultra zvlášť! 12:)