středa 9. září 2020

Spořením k (nejen sportovním) zážitkům, mimo-závodní Monte Baldo (trail run), aneb jak jsem málem získal-oblékl dámské kalhotky:)...

Právě jsme vrátili z dovolené, kterou jsme "nezodpovědně" trávili v mé oblíbené severní Itálii u jezera Lago si Garda.
V rámci rodinné pohody jsme se s B. (dcerou) po ránu snažili probíhat nádhernými zákoutími kolem hradu v Malcesine - a v přilehlých částech jezera. I když jsme začínali "pozdě" - často až o půl deváté, užívali jsme si naprosto liduprázdných uliček a cest kolem jezera. Během našeho 8-10 km joggingu:)... [snad mě B. nezabije:), ale byl to opravdu pohodový běh] ... jsme potkávali/předbíhali tak maximálně 5-10 lidi. Ale půlka z nich při procházce pustým a opuštěným pobřežím měla celou dobu nasazenou roušku... Ne, že by ji měla jako potkávací světla:). Ne! Furt! Uvědomte si tu absurditu.. Vidíte na víc jak 100 m před sebe a přesto máte hadr přes pusu... Jako kdyby vir mohl na ně vyskočit nečekaně z vody nebo z letadla... No nic. Nechám toho...:).
Pár dalších fotek z našich běhů  třeba zde..



Musím přiznat, že běhání celou dobu po rovině, po asfaltu -- i když v překrásném prostředí -- je pro mě blízké jízdě ve staré škodovce, nebo permanentní konzumaci nudlové polévky v sáčku... prostě uspokojí, ale nenadchne.:).  Obzvlášť, když nad jezerem ze všech stran jsou nádherné hory a nad Malcesine se tyčí do nebes Monte Baldo, s výškou před 1.700 m. Hladina jezera je ve výšce menší než 100 m, tak letmý "pěší" výlet k vrcholu dává možnost lehce zdolat Sněžku od hladiny moře:).


Pořád jsem to odkládal, až nakonec se na středu mělo drobně ochladit s malou pravděpodobností drobného deště do 9 hodiny... Co lepšího si přát? Pro úplnost dodávám, že nahoru vede nádherná panoramatická lanovka (jeden přestup), zpáteční lístek bratru za 22e. Vymyslel jsem, ze vyběhnu... trasa nahoru je tak 9-10 km, zkusím trochu drsnější variantu po stopách místního závodu Monte Baldo Trail... a za cca 2-2.5 hodiny se s holkami sejdeme nahoře v restauraci. Jako malý český škudlil tam plánuji ušetřené jízdné z lanovky propít:)! Já potom seběhnu dolů, dole si dáme další jídlo. pití, prostě samá pozitiva a sociální jistoty..

Jenže -- sotva jsem vyrazil začalo maličko poprchávat... Aha.. to je ten předpovídaný ... možný... drobný...  deštík ... 0.8 mm během první hodiny... Nicméně si pro jistotu beru svoji červenou Montane [běžeckou větrovku, jistota do 10,000 vodního sloupce:)]. Nestačil jsem se posunout víc než 200 výškových metrů a začalo trochu víc pršet :), koukám na předpověď v telefonu a ejhle doba je v předpovědích velmi dynamická ... Pravděpodobnost deště se během té chvíle zvýšila na jistotu (99%) a z 0,8mm se stalo 10,8mm. Říkám si -- za chvíli přestane pršet... a statisticky jsem měl naprostou pravdu.. přestalo pršet a začalo silně lejt...:).

 

Diagonální cesta vzhůru kopcem mě v tom sílícím dešti víc a víc lákala ... nevím, kde se ve mě bralo to nadšení a víra, že najdu cestu, a že se mi mimo tu hlavní stezku nic nestane, protože, kdy by mě kdo a jak hledal? To jsem si říkal, když jsem přelézal dráty výběhů pro dobytek a následně se prodíral hustým mlázím tam, kde jsem "tušil" cestu:).

Nakonec trať místního trailového závodu, byla sice techničtější než cesta kolem, moje navrhované diagonální průzkumné "zkratky" byly ještě hezčí a náročnější:). Ve finále všude po prudkých cestách tekla voda proudem, moje Hoka (jediné boty, co jsem měl s sebou) v silniční variantě opět potvrdily firemní slogan “time to fly”... tedy více než létání mi to prokluzovalo a bylo jasné, ze dolů to v těchto podmínkách (v silničních Hokách a bez hůlek)... běžet nedokážu..:) a že to bude výrazně pomalejší a nebezpečnější než nahoru. Když už jsem si myslel, že nemůže pršet víc, tak déšť zhoustl, tedy ty kyblíky vody tam někdo nahoře začal obracet rychleji:), moje bunda kapitulovala, bylo to stejné, jako kdybych sem připlaval přes jezero:), byl jsem totálně promočený.

Najednou... asi 100 výškových metrů pod vrcholem... přestalo pršet. Najednou. Přesně, jako když se otočí vypínačem a o pár minut později černé mraky pryč a holky volají, že vyrážejí k lanovce..

  

Nahoře v restauraci u lanovky na mě koukali jako na zjevení... Lanovka ještě zavřená... Při mém příchodu slyším signál, že teprve teď začíná jezdit.. Po nohou a ze všech stran ze mě tečou čůrky vody, jako z hastrmana:). Objednávám si velkou horkou čokoládu... Na baru mě jasně zařadili do kategorie bezdomovec/chudý turista (=nejezdí lanovkou) a upozorňují mě, že to bude stát 5e. Sáhnu do příručního batohu, který je taky nasáklý vodou jako houba:) a vytahuji postupně (a potupně) drobné... Obsluha útrpně sleduje moje úsilí a nabízí menší velikost čokolády za už vysázených 2.90e.:)... Dobře dobře... Sahám tedy do druhé kapsy, kde mám igelitovou peněženku s papírovými penězi a vytahují 50e, což je uklidnilo a začínají mi vehementně nabízet další pití a jídlo:).

Za chvíli přijíždějí holky a nutí mě, abych se na společnou procházku po hřebenovce převlékl do suchého, které nemám:) a tak si od nic půjčuji jedno tričko, na WC sundávám šortky, ždímám trenýrky, ale odmítám si obléci nabízené dámské kalhotky(!)... Prostě neskutečná přehršle veselých zážitků. Nakonec vyrážím s holkami na hřebenovku v trenýrkách, v pláštěnce ala pončo, což u všech přijíždějících návštěvníků vzbuzuje údiv (možná i pohoršení) protože to vypadá, že jsem buď Skot, a/nebo naostro.:). Jediné štěstí byla absence japonských turistů... i když na druhé straně jsem zase ztratil šanci stát se hvězdou cestovatelských instagramů.


Bylo to krásné a bylo toho dost. Odměnou nám byla oblast téměř bez lidí, z hřebenovky jsme odcházeli akorát ve chvíli, kdy lanovky začaly přivážet další a další turisty lačné krásných výhledů a panoramat:)... [A ti udiveně sledovali moje nekonvenční oblečení:)]


Našim zážitkům ... zdar!
Ať nám to běhá... 12:)

12 komentářů:

  1. Moc pěkný a vrcholový obleček nemá chybu :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :), dík. Ono jak foukal vítr, tak mi různě nadzvedával "sukni". Když se potom nahoru dostalo pár lidí, tak v jejich výrazu a pohledu byla jasná otázka.. Je naostro?:)...
      Za vrcholový obleček jsem rád. Kdybych běžel, tak bych prostě jen vyždímal oblečení a snažil se pohybovat, abych se zahřál. Při procházce to chtělo aspoň něco suššího...
      Měl bych se lépe a víc otužovat, že? :)
      MSF! Těším se na setkání! 12:)

      Smazat
  2. Parádní zážitek (přiměřeně silný, ale i krásný). Těm turistům se nedivím - uznej sebekriticky, že v té pláštěnce pod zadek vypadáš trochu jako úchylák :-). Vstříc dalším intenzivním zážitkům bez roušky a desinfekce !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :)... Presne tak... V te plastence pod zadek, naznacujici (mylne), ze mozna jsem pod ni nahy:) ... jsem se necitil uplne bezpecne.[co kdyby me sebrala mistni policie pro verejne pohorsovani, ze?]...
      Ale zazitek to byl velmi krasny, symbolicky..
      Tak at se dari, zazitkum vztric! 12:)

      Smazat
  3. Take jsem si podobne vybehla letos na dovolene. Objevila jsem kamenitou cestu na kopec v zalivu,soucast byla i krizova cesta,a po hodine strmeho stoupani,obcas ovecky, se objevil nadherny pohled na zaliv s ostruvkem.Slunce zapadalo,more bylo klidne,nadherny pocit,porad to citim.
    Tak dalsim prijemnym zazitkum zdar!
    Sylva

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Presne tak, jak se clovek dostane do "objevitelskeho" modu:), tak jsou velmi casto odmenou naprosto necekane vyhledy, "panoramata":)... a zazitky...
      A ty nam vydrzi hodne dlouho!
      At se dari, at nam to beha... a at tu radost z objevovani nemusime zase pracne objevovat:).
      12:)

      Smazat
  4. Krásný fotky a určitě skvělá dovolená! Ale srovnávat běh na asfaltu s čingalkou ;-) no nevím nevím ... tb :-))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :)... Tak to se omlouvam.. Ja na asfaltu beham i rad:)... beru vsechno:)..[kdyz to jde]... ale kdyz pak vidis ty cesty do hor a vrcholky.. tak si rikas.. bylo by super tam vyběhnout a probehnout nejakou tu hrebenovku...
      Tak aspon, ze se mi to povedlo malicko zrealizovat..
      At se dari, tesim se na nejake shledani a probehnuti.. 12:)

      Smazat
  5. Ty fotky jsou úžasný - tady i ty ostatní, myslím, že bys mohl od místních vybírat nějaké procento ze zisků, protože jim tam nalákáš spoustu Čechů :-) A výběh kvalitní, v mírném vánku a patnácti stupních to umí každý!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dik:)... A to jeste, kdybys videla ty nadherne hrebenovky... absolutne bez lidi... Jen na kraji u lanovky se potom ukazalo par parasutistu:), jinak nikde nikdo...
      Lago di Garda byla letos obzvlast dobra volba. I pri vlnach se dalo plavat, odvaznejsi mohou zkouset plachtit, padlovat, letat s padakem nebo s nim plachtit:).. pripadne si umirnene behat kolem nebo po kopeccich:).
      At se dari, at to beha a pise! Gratulace ke spisovatelskemu pocinu! Budu si to muset potom koupit... Urcite pri obehu Prahy budes zkouset ze znalosti knizky:)
      12:)

      Smazat
  6. Krasny spisek i obrazky. Vidim ze konecne se ti povedlo realizovat dovolenou kde byli vsichni spokojeni! jeste ze ti trochu sprchlo, jinak by to bylo 10km na kopec a co bys o tom pak chtel psat 😀

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Presne tak... jak jsme si rikali pri prebehu Tater... 10km pod hodinu? Co o tom chces napsat? :)
      Kdyz by to vsechno bylo krasne a ruzove, nevazili bychom si toho!
      Rodinna dovolena je casto nejvetsi zdroj stresu (hned za vanocemi a odlavami)... tentokrat se mi to s pomoci vsech ucastniku podarilo drzet v konfortni zone.
      At se dari, at nam to beha! 12:)

      Smazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...