12HonzaDe přestal chodit, začal běhat

Patřím k těm, kteří "kdysi" běhali - no abych nepoužíval silná slova, tedy občas se šli proběhnout a vyčistit si hlavu - a pak postupem času (a manželství) jsem přestal i s občasným běháním a sporty úplně:(. Jak čas šel, tak jsem zjistil, že za 19 let manželství jsem neuvěřitelně jednak ztloustl, ale taky neuvěřitelně zlenivěl. Bohužel.. [tedy co se sportu týče, jinak na zahradě bych pracoval do úmoru]. A jak si říkají anonymní alkoholici, přiznání je první cesta k nápravě, tak si to otevřené přiznávám:).
Nesnáším novoroční předsevzetí, ale protože vidím, že i můj 13 syn začíná (víc a víc) tloustnout a lenivět, řekl jsem dost! Je těžké mu říkat, že by měl víc sportovat a nejen ležet u televize/počítače, když já sám jsem obézní a ještě k tomu tlustý:), Využil jsem předělu roku a faktu, že jsem dosáhl magické hranice 100kg a přes svůj odpor k novoročním předsevzetím jsem se rozhodl, že začnu běhat, zhubnu, dostanu se do formy [a jako vedlejší produkt, snad získám svého syna proto, aby také pravidelněji sportoval...]
Tyhle svoje poznámky píšu hlavně pro sebe a pro moje kamarády, kteří mě různé podporují. Vím, (sice je to 20 let, co jsem víc běhal) že to nebude lehké, ale jsem pevně rozhodnuty a to je podle mě v prvních dnech to nejdůležitější... A hlavně věřím, že tím, že si to píšu se budu podporovat v úsilí vytrvat.
Dál jsem si první relativně dosažitelný cíl a tím je půlmaratón na konci března a tomu jsem teď uzpůsobil svoje snažení a tréning. Začal jsem pomalu "šlapat", takové to běhání na pásu v posilovně, kdy člověk běží tempem tak 7 minut za km s cílem získat zpět vytrvalost a později zrychlovat.
První dny to byly skutečně pot a slzy, ale moje rozhodnutí je zatím pevně jako škála:), Snažím se i upravit si drobet jídelníček, tedy hlavně přestat luxovat v noci ledničku a nedávat si zbytečně dvojité porce:) [zatím držím].
Takže rychlý přehled:
Před silvestrem i 2km byla výzva, hlavně nějak i ten čas, nechtělo se mi, otrava..Říkal jsem si, musíš vydržet, vždyť si ještě pamatuju, že mě běhání bavilo, že po čase tělo začne vyplavovat endorfiny a je to příjemné.. Jenže přeci je, když člověk vypadá a že začátku i běží jako slon, tak žádné velké nadšení z toho není.
Ale mám pocit, že se to dnes zlomilo a proto jsem sedl a zacil si psát poznámky. Snažím se postupně přidávat km (jak jde dolů váha, tak se i lépe běží, protože člověk nese míň s sebou)...:)
Tento týden už to bylo lepší - ve středu 3km za 17,30 i s rozběhem, ve čtvrtek 4km 22.30minut, v pátek 7km za 50 min, dnes v neděli konečně 10km (zase ale volně tempo, 7km/min)... Ale co je důležité, poprvé jsem měl z toho běhání přesně ten pocit, kvůli kterému jsem před lety běhal. Už jsem se bál, že se nedostaví.
Pro PF - No váha jde dolů, ale jak jsi říkal, není to primární, alespoň v těchto dnech, veškeré predikce založené na prvních 14 dnech jsou nebezpečné, i když to pochopitelně potěší... Normálně už 96kg, dnes po běhu jsem měl 94.5, vypadá to, že 90 není taková nepřekonatelná překážka, jako to vypadalo koncem prosince. Zatím, pondělí je úplněk, uvidím, ale asi až úterý zase zkusím 10km, hlavně, aby si nohy zvykly na delší zátěž (jak říká "trenér" Ďuro - važ si toho, původně to byl jediný háček v celém textu!).
Jjo, tak teď jen vydržet:). Držte mi palce. Vyhlásil jsem boj výtahu a nepoužívám ho -- někdy je to náročnější, protože bydlím v 7 patře a i v práci běhám jako veverka v kleci:), ale zjistil jsem, že to jde..
Zatím, HH
96kg, 10km (7min/km)