Týden poté:)

Bylo to krásný, užívat si to svoje vítězství -- protože já každý úspěšný běh vnímám jako viteztvi. Ale musím říci, naštěstí už je to pryč! Úspěšný maratón z minulého týdne je dávná historie:)!!! Je to skvělý to zažít, ale potřeba zase začít odznova, najít novou motivaci, nový cíl nový treningovy plán:)... Abych citoval svého oblíbeného Hogo Fogo z Limonádového Joe: "Život běží jako splašená herka a diváky pranic nezajímá zápletka prvního dějství":) [pokud si chcete připomenout všechny skvěle hlásky i z ostatních filmu jsou i se zvukem zde]

V neděli jsem sice těch léčebných 5km fakt potřeboval:), takže mi to sobotní maratón ještě hodně připomnělo:). Dál jsem je ale srabácky na běhátku u nás ve fitku, protože představa, že tím "bolavým" krokem sbíhám mokré a bahnité cesty do údolí mě naplňovala děsem a viděl jsem v duchu ty drzkopady:). Jak říkají knihy, můj guru a moje zkušenost, po proběhnutí 5km jsem už byl zase jako "nový":). No a v úterý už jsem proběhl standardních 12km v údolí, pohodička:)... Samozřejmě, vím, že musím pozvolna zpátky na nějakou rozumnou běhací hladinu, tak 2-3 týdny pro takového začátečníka by snad mělo být akorát, uvidíme, co mi řeknou moudří:).

Aby to nebylo tak jednoduchý, nějak se o mě pokouší zákeřná mužská choroba na 7 [ano, ano - rýmička!], takže jsem ve čtvrtek vypustil plánované běhání, ani v sobotu ráno jsem nevyběhl, ... Co k tomu dodat? Kolega v práci mi dál odkaz na jednu americkou studii, kde američtí soudruzi vědci vlastně ukazují, že po dlouhých bězích je ogranizmus oslaben a snadno chytne nějaký bacil:). [Oni sledovali myší, co hodně behaj, pak ty co behaj málo a ty co nebehaj vůbec. Stříkli na ne nějaký bacil a ty, co běhají málo se s tím vypořádaly nejlíp, pak ty, co neběhají vůbec a ty maratonkyne:) skoro všechny pochcípaly:)] Asi tak na vysvětlení moji zákeřné choroby:)..

Takže teď léčím "rýmičku" a snažím se, aby se neobjevila "teplutka":) a drobné přemýšlím, co dál.. Jak jsem se prásknul, jsem "duševní" běžec a proto si musím promyslet další motivace, cíle, co vlastně chci a co dál... Nejdřív jsem si myslel, že to bude těžké, ale vlastně není:). Od čeho má člověk svoje zkušené kamarády a guru? řekl jsem si, že si napíšu svůj idelani plán na další rok a oni mi řeknou, jak na to.

Takže, co vlastně chci?

Chci běhat. Chci běhat často, 5x týdne. Někdy i daleko. Někdy i rychleji. Chci, aby mě to nikdy nepřestalo bavit, abych nebyl zbytečně nemocen nebo zraněn. Myslím, to mám ujasněný a dostatečně konkrétní:), takže mi kamarádi i guru určitě dobře pořadí...

Miloš se nějak rozhodl, že použije můj poslední članek do Běžecke školy, kdybych to byl býval věděl, asi jsem psal lépe, ale asi ne:). Já si píšu primárně pro sebe a kamarády, nejsem spisovatel. Ale protože mi říkáte, abych psal s háčky a čárkami, [což mi ale jde výrazně pomaleji], takže dělám kompromis. Píšu tradičně rychle a neučesané bez háčku, ale nechám si to na
adrese: http://nlp.fi.muni.cz/cz_accent/index.php

oháčkovat. Takhle jsem na to vyzrál:). Jdu si udělat čaj:) a těšit se na běhání..

PS. Musím připojit nádhernou doušku, kterou mi řekl známý jogín, když jsem neběžel s velkým M a říkal, že jsem vlastně neprozil daršan :).
"Guru je vám tak blízko, jak blízko jste vy jemu. Nejdokonalejší daršan je pak ten, kdy jeho nohy běží vašima nohama, jeho ruce hýbou vašima rukama a jeho srdce tepe vaším srdcem to se pak sám stáváte guruem..." :)