Proti přírodě:)

Jeden dobrý známý mi vysvětlil, že snažit se později na podzim o nějaké větší běžecké výkony je vlastně proti přírodě :). Opadává listí, stromy a rostliny stahují veškerou svoji sílu a živiny ke kořenům a vše se chystá odpočívat. Místo toho se já snažím pachtit a připravovat se na podzimní maratón. Jak nevhodné načasované a dětinské. Jít proti přírodě:).

Takže o to větší je to boj v chladných (a občas deštivých) ránech vybíhat ven, moje ne úplně zocelené tělo (a duch) se často brání.. Vždyť co je to mých letošních 1.700km proti letité lenosti, která sedí a kouká v koutě a čeká na jakékoliv mě zaváhání:). No a právě proto, právě proto vyběhnu a vybíhám zatím (tuk-tuk) pravidelně. Ted už teda vím, že vlastně nebojuju jen proti sobě a se svoji lenosti, ale i proti přírodě:). Pro pořádek ale musím přiznat, že už se určitě jedna o závislost. Už si dopředu promyslím, jak budu běhat ve dnech, kdy brzo ráno musím být někde jinde než venku s botama a už už si říkám, no ještě nebude taková tma, večer vyběhnu..:) A kdyby byla tma až se vrátím, budu v nejhorším případě v centrálním parku kroužit kolem rybníčku při světle lamp.

Přiznám se, jsem srab. Bojím se, že kdybych pár dní o své vůli (nemyslím tím, kdybych třeba kvůli nemoci -- fuj nepomyslet) vynechal, že by se mi hůř vracelo. Zkrátka i teď si pořád říkám, že možná právě to dnešní vyběhnutí je to nejdůležitější, rozhodující, které mi pomáhá se udržet na mě u běhání:). Něco jako pravidelnost bohoslužby pro křesťany, aby se udrželi u své víry, tak já se běžím pomodlit "nohama" do lesa, do údolí, zkrátka co je nejbliz a zrovna po ruce..:)

V týdnu jsem měl hezkej zážitek.

Velkej ultra Miloš napsal článek o tom, jak by měli a neměli trénovat začátečníci. Hlavně tam psal, že začátečníci si často dávají velké treningove dávky, nemají záklopku a pak konec zhroutí se.. Hned jsem se vyděsil a napsal mu, jestli nemyslel mě (i když já jsem takový zodpovědný:), opatrný, držím se "jeho" plánu..), protože já se v jeho článcích o začátečnicích často nacházím. No posuďte sami -- v jeho sérii o Máně a Lojzovi, je Lojza tlustý bejvalý matfyzak, který začíná běhat a pozor - běhá v Nirvánách:)! No to jsem přeci já:)! Naštěstí mě ultrak ubezpečil, že i když je těch společných znaku hafo, podobnost je čistě, ale čistě naaahodná:). No a pak tomu věřte..

Sobotní delší běh [22km] už je za mnou, zítra mě čeká tradiční 10-12, jak to vyjde:) [vyšlo 11], vykluš, zkusím najít trasu zadem lesem k rybníkům, uvidíme. Tak jako tak, září jsem skončil s na mě neuvěřitelnými 291km, tento týden už snižují k maratónu, týden zakončuji s 65.

PS. Bylo to celkem dobrodružné, ale nalezl jsem jak cestu "zadem" k lesním "asfaltkám, tak i cestu zpátky:). Ovšem často se lesní cesty ztrácely, aby se po 50-100m znovu objevily, často jako téměř dálnice:). Inu hranice vojenského prostoru.