Předěly

Každý z nás má své velké a malé předěly. Křesťané počítají před a po Kristovi -- a upřímně můj současný předěl určitě není před a po mamutovi, ale před a po derivaci!:) Tedy před a po štěněti JRT. Jak jsem několikrát slyšel terfně podotknout, pes (tedy stěně) je vždycky velký šok do života rodiny i v klidném období, natož, když se dokončuje přestavba RD a já se přitom ještě snažím připravit na mamuta. To prý může udělat jenom exot, jako jsem já:).

Připomíná mi to starý moudrý židovský vtip, kdy Roubíček, když si stěžoval u rabína, že mají malý být, spoustu zmatků, tak mu bylo postupně doporučeno, aby si do bytu koupil krávu, kozu psa a kočku. Když už úplně zoufalý přišel, že se to fakt nedá vydržet, tak mu rabi poradil, aby prodal krávu, kozu, psa a kočku a bude úplně spokojený!:) Takže, až po pár dnech (věřím, že tak 2-3 týdny max) budeme plně přestěhovaní a Deri bude moci bez problémů běhat na zahradě, tak to bude pohoda.

Ale představte si, když máte montéry, zedníky a i vlastní práci a k tomu máte u sebe děsně závislou "ženskou":), která je malá a nedá bez vás ani krok...Tak to je fakt pecka. V sobotu jsem kvůli ní místo 20 běžel 11, v neděli nic a v úterý 11. Naštěstí už to tak teď mám šolichat:), ale ten čas upřímně kradu. Mám na ní i přepravní tašku, dneska jsem s ní byl v práci, děsně "hodná", ani nestačila rozkousat internetové kabely, cestování s ní je (ťuk-ťuk) naprosto v pohodě, už se těším, až povyroste a nacvičíme nějaký delší běh. (Pokud máte nějaké praktické zkušenosti s nácvikem běhu se psem, sem s nimi!:)

Zatím jsme s Deri překonali řadu úvodních nástrah pevného vztahu. Naštěstí jsme se hned první noc spolu vyspali, (nechtěla beze mě být a kňučela a štěkala jako blázen, v paneláku by nás asi sousedi sežrali), a přesně, jak to znám od jinud a z vyprávění:), padly zbývající zábrany a jsme k sobě silně připoutáni. Ale v pátek večer a v sobotu to bude muset beze mě vydržet. Domluvil jsem s dětmi a i moje nejmilejší manželka, jasné slunéčko slíbila, že se všichni budou o Deri starat. Tak budu moci odjet na Silvu.:)

Tohle vše má to ale jednu velkou výhodu. Ty zmatky mě natolik pohltily, že jsem zatím neměl čas se ani těšit ani děsit z mamuta a zatím to beru jako správnou běžeckou turistiku. Ovšem i tak všechno vypadá jako úplně nemožné, jak ten běh, tak logistika, jak a jestli budu moci ještě večer odjet na Prahu (, možná pospím a pojedu ráno, těžké je plánovat, skutečnost mě vždycky překvapí a to je dobře!!!0, prostě holá nemožnost!!!!!

Proto končím citátem že své oblíbené Alenky v říši divů:

Darmo zkoušet,'řekla Alenka,v nemožnosti se věřit nedá.' ,Moc zkušeností věru nemáš,'řekla Královna.,Když jsem byla tak stará jako ty,dělala jsem to každý den půl hodiny. A tak jsem někdy do snídaně uvěřila třeba v šest nemožností.

Nemožnostem zdar!

12:)