Jak si dělat radost...jedna-dvě

Zajímavé je, že i když to člověk prožívá po několikáté, je to skoro jako poprvé. přijde to nečekaně, i když jste to vlastně nějak v skrytu duše čekali:)... Tedy, ono jak se daří delší dobu, tak je potřeba počítat s tím, že už třeba nějaká krizička:) klepe na dveře a kdoví jestli už právě nestojí v nich...:)

Děkuju moc za vaší podporu, po minulém zápisu si připadám na jednu stranu jako fňukna:), na druhou - lhát se nemá... a tak když cítím, že jde z tlustých do tenkých, tak si to sem napíšu, abych o tom sám věděl, protože nejsem magazín MF Dnes:), protože jsou to moje zápisky, které odrážejí primárně, co prožívám:). Ale jak naznačuje industriálně-romantický záběr z úterního ranního běhu do práce, vychází slunce a vše začíná býti opět jasné a zářivé, pozitivní jako mládí v socialismu:).

Jak se s podobnými problémy popasovat, jak to překonat? Myslím, že nic se nesmí ponechat náhodě, každý máme svoje pozitivní signály a věci, které pomáhají jen nám a pro jiné nic neznamenají... například mě kromě drobných dárků také potěší čísla kolem mě:).

Samozřejmě v práci je číslo moji kanceláře 312, většina z nás sedí na třetím patře a kdo by čekal u mě jiný číslo, že?:).. o minulých víkendech ve fitku kamarády nepřekvapilo číslo moji skříňky 212, atp.:). Tento týden, když bylo potřeba bojovat o radost, tak i zkouška, co jsem dával končila ve 12:12 a když jsem viděl, že by pomohlo pár minut přidat, tak jsme končili ve 12:21... tomu asi není co dodat...:)

Na maratón ve stromovce mi není líto napsat pořadatelům o číslo 12 a zatím mi ho vždycky dali... :). ona i nečekaná čísla a registrace jsou znamením... například moje poslední registrace, kterou jsem dělal v těchto dnech mi přinesla nádherné a ďábelské číslo 57 (pro nematematiky dodávám, že 5+7=12)...což pochopitelně beru jako velmi dobře znamení:).

A tak pomocí podobných pitomin:) včetně času na hodinkách si SOS jako já může udělat drobnou radost - no řekněte, nač si dávat sraz v 1/2 1, když to může být 12:34, že? :) . A když se zvýšeným úsilím daří dokončovat nedodělky, tak odsud už je jen kousek, maličký kousek k tomu, abych mohl říci, jsem zpět!!! Možná o něco moudřejší, možná i bláznivější, protože zase mám chuť dělat různé alotrie, ale určitě veselejší, protože se mi zase "dějí" různé příhody ...

Například mě dostala v tomto týdnu naše vrátná v práci, která se mě zeptala, kde že si pořád nechávám to kolo? :) Jaký kolo? ptám se. Já žádný nemám, jak jste na to přišla? ..No vždyť jste sportovec, máte batůžek, přicházíte spocenej a chcete klíč od sprchy, tak jezdíte na kole, ne?..:). a už ten čertík mi to nedá a vysvětlím, že já bych vlastně strašně tuze rád, ale že na kole neumím jezdit!! Když jsem byl malej, vysvětluju, tak jsme neměli peníze, proto jsem neměl kolo a nenaučil jsem se jezdit. No a teď už jsem starej chlap, neumím na kole jezdit a tak musím všude doběhnout:).

A jaký čísla pomáhají vám? Dobrým číslům zdar!!! 12:)