úterý 4. října 2022

Návraty jsou vždy krásné a silné, aneb Spartathlon (151k DNF)

Začátek mojí řcké cesty byl symbolický -- dodělal jsem všechny projekty, napsal jsem všem kamarádům, zavolal Běžícímu Stínovi... Prostě tak nějak jsem se symbolicky se vším loučil. Ne, že bych čekal podle svých kolegů, že "tam zhebnu" (konec citátu)...:), ale spíš, že jsem si uvědomoval, nejistotu a bál se možné prázdnoty, která s tím může být spojená.

Byl jsem nejistý, co mi Spartathlon přinese - tím primárně nemyslím akt dokončení/nedokončení, ale stopu a další moje kroky/rozhodnutí, které tím budou ovlivněné. Pod vlivem téměř mystického vlivu krále jsem očekával, že návratem do Sparty skončí moje úsilí o dlouhé a náročné ultra, měl jsem v tom naprosto jasno. Jdu sem poprvé a naposledy, a potom už se budu těšit jen ze samých příjemných delších běhů, 50-80 km, možná jednou za rok maximálně 100k vzdálenost. Nebudu řešit bolest, reakce okolí (máš nějak moc DNF, tebe to ještě baví?, proč to děláš, když ti to nejde...), ukončím svůj blog, který je možná až moc osobní... 

         

Nicméně, připravoval jsem se velmi pečlivě. Podle mě optimálně v rámci možností (čas, věk a výkonnost). Nebylo to úplně jednoduché -- ohledně mých 80 km na Kladně ve 24h jsem si vyslechl svoje:). Proč lezu na 24h, když po 9,5 hodinách skapu a ani si neodpočinu a nebojuji, nechodím až do konce? Inu proto! Mělo to svůj účel a hodně mi to pomohlo. Ale postupně.

Do Athén přilétám ve středu, pozdě večer, mistrovsky ve 21:21 stíhám večeři v hotelu (zavírali o půl desáté). Postupně se seznamuji se silnou českou skupinou, která zasahuje celé výkonostní spektrum: od Radka B., Jirky H., Petra V. a Petra V.  na špici, až po mojí maličkost na samém konci. V podstatě všichni mají výrazně větší počet km ve 24h, než mám já, k tomu buď podpůrnou skupinu, nebo aspoň výrazně mladší tělo:). Nálada v české skupině je velmi dobrá, každý probírá v detailu se svým týmem strategii, kde se různě uvidí, co na kterém km primárně mít připravené, kde dokupovat jídlo-pití... prostě plně profesionální přistup. Jinak to nejde, trať a podmínky jsou drsné, po dva dny má být přes 32°C, nebe nez mráčku a většinou bez kousku stínu. 

Také jsem se pečlivě připravoval. Už z domova jsem si vezl připravené bágly na stanice, popsané a rozmyšlené, co do nich. Realita optimálního rozvržení je ovšem jiná, než jsem si plánoval. Teorie je teorie, každý má své plány, do té doby, než dostane pěstí do obličeje, že?:). Ale správně jsem se rozhodl, že do 80-100 km si nebudu dávat nic na stanice, potřebné věci si ponesu s sebou v malém batohu/vestě. Jsem přesvědčený, že díky Kladnu a změně mojí přípravy jsem se v naprosté "pohodě" dostal přes dva nejtěžší limity v Korintu (80km, 9:30) a v Assos (100km, 12:25).

Ke Spartathlonu se váže jedno důležité pravidlo, říkají mu kletba krále Leonidase: Pokud chcete dokončit, rozhodně se nekoupejte v moři před závodem. Myslím, že nejen z českého týmu, ale široko daleko, nikdo z těch koupajících nedokončil. Možná je to pověra, ale rozhodně ji neporušuji. V mém případě to odráží pokoru a plně soustředění na závod. I to, že jsem se na sedm týdnů před závodem naprosto vzdal alkoholu (včetně piva) byl dobrý signál mojí dedikace, jak moc chci... už nebylo nic jiného, čeho bych se vzdal:).

A tak před sedmou hodinou ráno, stojím skoro na konci startovního pole pod Akropolí a úplně se chvěji tím očekáváním, elektrizující atmosférou... Jsem tu sám, nemám se s kým rozloučit, na koho se těšit na stanicích, mobil mám v leteckém módu... ale jsem neskutečně šťastný. Trvá to skoro tak dlouho jak na pražském maratónu než projdu startovní bránou a než se celé pole na konci dá do pohybu. Běžím z kopce, co to jde, i tak jsem nestihl závory u vlaku a další minuta je v trapu, ale co je to proti věčnosti 36 hodin... :)

Na hodinkách jsem vypnul snímač tepu a tak jsem v plném soustředění a plně vnímám svoje tělo. Klidně i z kopce přejdu v hlubokém dýchání na pár kroků, abych zklidnil tep, v horku si pravidelně polévám hlavu a krk vodou, na každé stanici doplňuji vodu a kolu do lahví, vezmu dva kalíšky do ruky a v chůzi vypiju a znovu se rozběhnu. 

Na prvních stanicích je jen voda, pak se objevuje cola, a sestava brambůrky, oříšky, hrozinky a malé kulaté sušenky. Snažím se zobat, beru si většinou sladké ze svých zásob a těším se na nějaké standardnější jídlo. Když se tak stalo, neskutečně mě to nakoplo, sice jsem "obětoval" skoro deset minut (včetně chodící fáze kdy jsem jedl špagety a potom rýži), ale během cca deseti kilometrů jsem to nejen stáhl, ale i přidal pár extra minut na limity. Běží se mi hezky. Sice u druhé rafinerie, ve stínu na zastávce,  svítí na informační tabuli 34°C, ale přesto se cítím fajn a běží se mi běží dobře. Moje běhy ve 2-3 tričkách v létě, případně přes poledne v parnech, byla dobrá příprava. Samozřejmě pravidelně si máčím a polévám čepici, to slunce by dokázalo vypálit díry do hlavy:).

Zaháním myšlenky na cokoliv jiného. Opakuji si -- soustřeď se, je to tvůj závod, nemysli na lidi kolem, nedělej zbytečné vtípky, nefoť! Najednou zapadá slunce a běží se o poznání lépe, i když limity jsou pořád (pro mě) hustokrutopřísné... tak na hranici 100km přibíhám skoro o 30 minut dříve proti limitům. čelovku beru s sebou, převlékám ponožky, deset minut v tahu, bylo to zbytečné, puchýře byly už prasklé a s těmi hlubokými se stejně nedá nic dělat. Člověk se neustále učí. Znova se rozbíhám a znova vytvářím zpátky rezervu na limity. Nejdřív 30 minut, pak 40, 45, jednu dobu i 50 minut. 

Jenomže jenomže... je po půlnoci, všude zavřeno a postupně se blížíme do hor. Nikde nic k jídlu, jidlo na stanicích připomíná pole po náletu kobylek. Už nejsou ani dvě kolečka banánů, cola dochází i ředěná, sladké mi zvedá žaludek a brambůrky taky víc jak dva nepozřu:). Začínám se motat, potřeboval bych něco sníst, před výstupem do hor se musím dát do kupy, v tomhle stavu tam nejdu, nebudu riskovat zranění nebo pád. Zpomaluji a těším se, že na té příští stanici bude už nějaké jídlo... marně. Končím na stanici 44 (japonci by řekli na stanici dvojitá smrt), 151km, 15 minut před limitem. Potom se dozvídám, že na té další stanici prý byla polévka... Inu je to tak, jak to má být. 

Zatímco postupně čekám ve sběrném autobude skoro čtyři hodiny, než jsme se vydali zpátky do Sparty, vidím jedinou chybu. Škoda, že jsem to nevěděl dřív. Stanice jsou obecně mizerně zásobované jídlem, prý často mají, ale schované a člověk si musí říci. Potom v noci je to obzvlášť tristní, není pivo, nejsou obchody a bez podpory a bez toho, že by člověk měl v baglech něco, co dokáže jíst... to je opravdu náročné. Ale i tak jsem se svým výkonem šťastný, spokojený. To, že jsem nedokončil je jedna věc, ale že jsem skoro až do 140 km běžel úplně přepychově, konzistentně, soustředěně, přesně tak, jak bych měl, jak jsem si naplánoval je pro mě moc důležité.

Navíc celý závod byl pro mě hodně zlomový. Tedy ne tím, že mě to ve finále "zlomilo":), ale tím, co mi to dalo. Novou neskutečnou sílu, odhodlání a uvědomnění si, že já ultra miluju. Že se ho nedážu vzdát, i když třeba-jistě to bude čím dál těžší... tak já běhám rád. I ta bolest, nepříjemné pocity i určitá negativní reakce okolí k tomu patří.

Je pozdní večer, všichni slaví/odpočívají a já jsem se pomalým krokem vydal ke králi. Stojím před ním sám, pokorně děkuji za ten okamžik v roce 2008, který mě dostal na cestu k dlouhým běhům. Ultra není o tom, jestli prohráváme, nebo vyhráváme... ale o tom, že to nevzdáváme!

Nekoupal jsem se ani na závěr. Co kdybych se připravil lépe a se svými zkušenostmi se někdy vrátil?

12:)

24 komentářů:

  1. Ahoj Honzo,
    Docela Namakaný Frajere :)
    já děkuji za článek, na který jsem nedočkavě čekal.
    Gratuluji k výkonu (pro mě je nepředstavitelné v tolika stupních běžet tak dlouho) a také k přístupu. Nevím, jestli to není nějaká sugesce, ale tvůj text na mě působí jako pokračování Tvého předchozího úsilí - soustředěný, konzistentní a tak nějak zodpovědný. Srovnaná hlava. A to je to, co si z toho beru já pro své řádově kratší výběhy. Ať se Ti daří i nadále
    Jarek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky moc! Bude to znit asi spatne, ale ja jsem s tim spokojeny. Vim, nemel bych, mel jsem se dostat pres ten kopec a potom by to bylo vic "uchoditelne":)... ale mam radost z toho zpusobu, jak ten zavod probihal. Dokud to slo, bezel jsem presne podle planu. Na horko jsem se pripravil dobre i na uvodni limity. Nepocital jsem se situaci na stanicich a noc me v tomto smeru dostatecne vyskolila:). Takze pro me pri podobne akci bez podpory do budoucna plati dve pravidla: 1) velmi dobre se pripravit a 2) nezapomenout na velbloudy! Proste kdyz bude nekde normalni jidlo, tak si ho nabrat do pytlicku/krabicky s sebou nejen na ted, ale i na "pak":), protoze ty oazy zase nejsou tak casto:).
      Ale bylo to moc hezky, paradne mi to srovnalo hlavu, vsechny pochybnosti o tezkych ultra jsou pryc. Proste KOFOLA! Kdyz ji milujes, neni co resit!:)
      At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  2. Honzo, sledoval jsem Tě online a moc pěkně jsi se s tamníma podmínkama vyrovnal. Je sice škoda, že to nevyšlo až do cíle, ale žádné litování, prostě se tam podíváš ještě jednou a o rok zkušenější :o) JiříkK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)... dik, neni treba litovat. slo to dobre, uzil jsem si to, v rade veci jsem se doufam poucil... Nerikam tak ani tak, ale na moje slova dojde:). Byla to vyborna skola, taky me to hodne pomohlo mentalne. Jsem moc rad, ze jsem tam byl!
      12:)

      Vymazat
  3. Tiez som sledoval online, a cakal kedy napises podrobnosti. Vdaka za report a gratulujem k obdivuhodnemu vykonu.
    Takze na to teplo si sa nalezite pripravil, teraz by si sa mal naucit bezat o hlade - povedzme jednu horalku na 50km, to by si sa zbalil do ladvinky ;)
    Tesim sa na pokracovanie Spartathlon pribehu, je nam tu je vsetkym jasne, ze ked si nieco zaumienis, tak...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu, bylo to moc fajn. Urcite je co zlepsovat:), otazka je, jestli pripadne zlepseni nebude "vykompenzovane":) vyssim vekem... ale to bych neresil. Mozna to zni divne, ale jsem skalopevne presvedceny, ze pro hobika meho typu jsou ty pocity a rezonance s tim, co si myslim, o cem jsem presvedceny... v co verim... daleko nejdulezitejsi.
      Na pristi rok nemam kvalifikaci... jasne dalo by se v lednu vyrazit do Aten:) na 24h, do mrazive hely a na betonovou plochu stareho letiste... ale 180km v tech podminkach by mohlo byt z hlediska treninku moc brzo. takze ted trochu bojuji s rymou/chripkou/covid... proste vcera me sklatil typicky moribundus:). Ale uz jsem se zacal regeneracne vracet zpatky, tak ted to bude o par dni posunute... aspon se budu o to vic tesit!
      At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  4. Kvalitní popis, kvalitní výkon a hlavně ty optimistické pocity z celé akce - tak je to správné, tak to má být! Držím palce do dalších euforických běhů kdekoli a jakkoli daleko a těším se na živo do hospody :-) Babice

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)... Tak jak sveho casu uz rikal vely Bezici Stin, rozmer meho optimismu je velky... Vzdycky si vzpomenu na scenky s meho kultovniho filmu Sedm stanecnych... kdy se najemny pistolnik pta Yula Brynnera ... kolik vas je? Pět.. a co opozice? asi padesát pušek... Obdivuji vaši víru ve vítezství:)...
      Hospoda bude jiste skvělá, taktéž se těším, Teď zrovna bojuji s nepříjemnou virózou... ale co... Dám se do kupy, mám velkou motivaci. Tím nemyslím jenom Spartu. Prostě navzdory opakované mantře mojí nejmilejší manželky, že po Řecku budu už běhat jen kolem dvorku a zpět:)..[Tedy tak kolem 50-80km].. najednou cítím, že rozhodně ne. rozhodně ne... Pořád mi za to stojí se neuměle, ale odhodlaně snažit se vším bojovat. Ať už je to můj věk, chátrající tělo, slabnoucí vůle... Pořád mě to hodně, hodně těší! MSF1 Ať nám to běhá! 12:)

      Vymazat
  5. Rád, a už delší čas čtu tvé příspěvky. Jsou perfektní, stejně jako tento článek :-). Řekl bych, že není nejen o ultra, ale především o celkovém přístupu k dosažení nějakého cíle a o realistickém zhodnocení výsledku. Paráda.
    Vždy ti držím palce ať ta cílová páska vyjde. Nyní po Spartathlonu ani ale nevím, jestli je škoda, že to tentokrát "nevyšlo". Myslím si, že to právě vyšlo! A vrchovatě! :-). Jsi spokojený a uvědomuješ si, že jsi tomu dal vzhledem ke všem okolnostem hodně (v případě toho pivka si to vůbec nedokáži představit, to muselo bolet moc :-)). Asi ti i možná poodhalil další cestičku v běhání. To je úplně to nejlepší co ti tenhle extrémní závod mohl přinést.
    "Víťaz stráca další z krásných cielov", a ty máš ty cíle pořád před sebou a to je supr!! Obdivuji tvůj optimistický nadhled na tvé běhání a formu jakou to umíš sdělovat :-). Přeji, ať se ti nejen v běhu daří a těším se na další články z tvého běhání.
    Petr

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Díky moc. Ultra Miloš Škorpil mi k vylosování do Sparty blahopřál slovy, když to doběhneš, můžeš přestat běhat!:)... Z toho pohledu, je to jistě dobře. Ale píšu si to tady pořád, jsem "pocitový" běžec. Možná i právě proto (ťuk-ťuk) se mi nějaká větší zranění vyhýbají, případně se rychle hojím, protože neberu prášky a nejdu úplně na doraz, či za hranu...
      Uvědomil jsem si, že ty běhy, kde jsem sám, pokud tedy nemám to štěstí mít vedle sebe nejlepší kamadády.., tak když jsem sám, tak to ultra je ještě intenzivnější. A proto... jen tak naznačím.. začátkem května zkusím v sólo akci si oběhnout jedno "nedaleké" jezero, nějakých 221 km? Už teď se na to těším, bude to velký, už bych měl mít i symbolické číslo, které definuje vše... Takže našemu úsilí zdar! Ultra.. zvlášť! 12:)

      Vymazat
    2. Děkuji za odpověď. Nezlobte se, ale nedá mně to na ještě takovou malou neběžeckou reakci :-). Strašně mě baví, jak jste vy Matfyzáci postiženi číslama. Jak za každým číslem nebo kombinací něco vidíte, hledáte, jak u vás každé číslo něco znamená, něco se za ním skrývá, je s něčím spojeno ...... . Fakt mě to to moc bere :-). Myslím si, a možná nebudu daleko od pravdy, když napíši, že se kromě samotného závodu těšíte vždy asi i o nemnoho méně na vaše startovní číslo, které budete mít. A můžete začít "počítat" :-)). Fantastické! Ať se daří :-)
      Petr

      Vymazat
    3. :) Díky moc, ale "krásná" čísla... to je pro mě především taková radost "zdarma" ... kouknu na hodinky, 12:21...vezmu na poště pořadové číslo, 7 a skončím u přepážky 7? No ovšem to už je samo o sobě nádhera... Moji ženu to na začátku našeho vztahu drtilo, když jsem povídal.. Hele koukni krásný čas, pěkný číslo... Teď už si zvykla a občas to i sama použije...
      Podle všeho na mě u Balatonu asi čeká číslo 101, což je obzvlášť krásný číslo, ale uvidime, jen to na me bliklo, ještě mi to neposlali. Ale i kdyby ne, určitě to bude nějaké "pěkné číslo" a určitě si to užiju podle svých představ.
      Měj se moc fajn, ať nám to běhá, ať jsou čísla vždy na naší straně! 12:)

      Vymazat
  6. Paráda :-))))))))).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik, vidime to stejne.. :). Ja tedy ted diky silene viroze mam doslova :plovouci" oci... takze to dojeti ze vseho zdarne skryvam:). Uz bych byval zase behal, ale chripka/covid/ci cokoliv, co jsem chytl pri navratu me vyrazne usadilo doma a tak premyslim o praci, vypoctech a tesim se, az zase nekam vybehnu. MSF! At nam to beha!v 12:)

      Vymazat
  7. Chvíli mi trvalo pochopit, že "dvě kolečka banánů" nejsou kolečka stavební :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejlepsi bylo, ze na jedne zapadle stanici fakt byly posledni dve kolecka asi 0.5 cm tlusta... nicmene byla zkazena (proto tam zustala), pres pulku byla "zkamenela" cerna prasklina. Povidam pani, jestli by mi nedala kousek bananu.. a ona ze tam jeste je... povidam, ze je zkazeny.. a ona az se sni, ze se podiva po dalsich... tak jsem je vyhodil.. Aspon ti, co pribehli po me treba dostali platek. Je to skvely zavod. Nasel jsem o nem spoustu informaci, ale jednu z nejdulezitejsich pro me.. ze na stolech maji tam minumum jidla, ze si musis rici, obcas ani to neni... to jsem diky premire korektnosti nikde nenasel, zjistil az tam:). Neni to ode me kritika. Vubec ne. Je to jen informace pro pomalejsi, pripadne pro pomalejsi bez podpory. je nutne s tim pocitat!
      Ale znova.. uzil jsem si to skvele, je to krasny a epicky zavod! 12:)

      Vymazat
  8. Honzo,hlavně ať Tě ani nenapadne přestat psát blog cos to tam na začátku psal. To bys mě naštval!:) Provázíš mě už pár let a zpříjemňuješ chvilky,kdy mám relax,motivuješ,uzdravuješ. Kdo takhle běhá v Tvým věku a navíc jde do toho i s ultrákama co jsou o 12,15 a víc let mladší? Nemám teď nej období,na půlce v čb jsem měla zdravotní potíže (tlak) a musela odstoupit,ale nevzdávám se,jak už jsi psal,důležitý je ten boj,že to nevzdáš. Za tohle dík. Tolik co ty v životě nezaběhnu,ale ráda si Tvé zápisky přečtu!Zdraví Sylva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. jsi mila, ale nekricka.. Nicmene to pochopitelne potesi. Ja si potrebuji aspon cas od casu neco napsat, abych si potom vzpomnel, jak mi bylo, co jsem citil... i kdyz nekdy je to malicko krypticka, ja si vzpomenu. Nic nevzdavej, ale zase ani nic nechtel hned... to bych ti doporucil:). Vsak k tomu dobehnes!!! 12:)

      Vymazat
  9. Ahoj Honzo, jsem pasivním čtenářem blogu od roku 2011 a nyní poprvé komentuji a osobně děkuji. Před deseti lety jsem si se zájmem četl, byla to motivace, že se lze ve středním věku takhle parádně rozběhat. Pak jsem měl pár let pauzu a vracel se k běhání v době covidu, překvapení že Ty běháš neustále, potom super knížka, potom jsem sledoval návrat do Sparty. Příspěvek je krásný. Velkorysý k pořadatelům (kteří by si podle mě kritiku zasloužili - nejslavnější ultra, odpovídající startovné, a na hobíky vzadu kašlou, až dojíte shnilé banány podívám se po dalších...). Krásně pozitivně přebrané DNF - víš, že to půjde, víš přesně, co pro to udělat, jsi motivovaný.
    Jediná věc mi vrtá hlavou - při Tvé obecné shovívavosti a optimistické povaze, proč v příspěvcích tolik zmiňuješ "negativní reakce" okolí? Okolo Tvé osoby jsem je snad nikdy nezaznamenal. Většinou je negativních reakcí plný internet, a v osobně je pohoda, tady to vypadá jako by Ti na webu všichni fandili a v osobní rovině se vyskytují tajemní nepřející? Nebo možná negativní motivaci sám potřebuješ k nakopnutí (i za cenu, že si ji trochu podpoříš nebo zveličíš? - to je ovšem zcela legitimní, pokud to pomůže! Jen mě to zajímá, já osobně tohle neřeším ve sportu, ale jsem muzikant a tam to řeším hodně :-) Jestli to je moc osobní, klidně ignoruj. Díky a ať to běhá! Michal Doležal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky moc za mila slova... Tak castecne negativni reakce prichazely a prichazeji i z okoli moji profere, ktera je take silne souteziva, progresivni a pokrokova:), zatimco ja se snazim byt libertarian s vazbou na tradicni hodnoty. Moje "posedlost" ultra, obzvlast, kdyz zase nejsem zadny atlet, moje nadseni behat po kopcich a v terenu, kdyz spatne vidim a v noci jeste hur... doslova provokuje radu lidi k tomu, aby mi vysvetlili, ze to delam spatne:). Pripadne kdyz po nejakem mem karambolu, den dva kulham, tak opakovane slysim, ze snad konecne dostanu rozum, -- varianty uz jsi doletal, sokoliku...:)... Opakujici se pripominky, ze mam hodne nedokoncenych zavodu, ze jsem nekomu zbytecne vzal do Sparty misto...beru jako negativni reakce s pozitvim ucinkem:). -- pochopil jsi to spravne.
      Beru si z toho motivaci a silu. Poucit se, co jsem udelat spatne a zkusit to lepe a znova... Kdo me jenom trochu zna, tak vi, ze to neni poza. Vubec jsem nebyl smutny z nedokonceneho Spartathlonu. Naopak! Byl to skvely zavod, byl jsem moc rad, ze jsem se tam dostal a ze jsem tam mohl bezet. Pristi rok mi bude sedesat, ale prihlasil jsem se na obeh balatonu. Libi se mi jako zavod, a treba tam jako bonus ziskam kvalifikaci do Sparty. Uz kdysi jsem si slibil, ze dokud budu moci, budu se snazit ziskat kvalifikaci do Sparty a zkusit ji ubehnout. Striktne matematicky... moje sance jsou cim dal mensi, ale to neni duvod k tomu, abych to neskusil a neubehl.
      Tolik moje osobni odpoved.
      At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  10. Honzo, znám tě už dlouho, o tvém blogu vím, ale až dnes jsem ho poprvé otevřela. Ostuda jedna :-) Stejně jako tvá knížka, mě to to nezklamalo a těším se na čtení i dalších tvých zápisků. Jsi inspirací a myslím na tvé tréninky, když teď sama nebo s Pavlem probíhám Prokopákem. Včera jsme zrovna běželi ve stopách Hubáčkovy 20. Dole u Nádraží Holyně to lákalo zkrátit a běžet rovnou na Ohradu, ale prohlásila jsem, že to přeci nevzdám :-) Hodně, ale hodně to lákalo ukončit. Takový trénink "hlavy" to pak byl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. jsi moc mila... Ja vam obema s Pavlem strasne fandim. Vis, nadsenych a stastnych lidi je potreba jako soli:). Pred chvili jsem slezl z letadla, nevyspaly, omlaceny, prede mnou silene prace (abych nahradil svuj pracovni vylet za synem), ale uz uz.. mam v hlave plan, jak se pripravit lepe na dalsi sezonu, jak trochu vic zbrzdit ten silny proud casu:) a jak pri tom neztratit to potrebne nadseni a radost. Budu se tesit na setkani, snad behem okolobehu Prahy!
      At se dari! At mas porad ten sibalsky usmev:), at se vam spolecne dobre beha a jeste lepe zije! 12:)

      Vymazat
  11. Ahoj Honzo, teprve teď náhodně čtu tvůj rteport. V r. 2014 jsem skončila na checkpointu č. 45 - 153,8 km. Taky jsem se nekoupala, ani před, ani po...už se tam nikdy nevrátím, možná jako turista. Přeji Ti hlavně hodně odhodlání a taky trochu zdraví, to je ve "starším" věku důležitější než km v tréninku. Běhu zdar a ultra zvlášť. mapo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky moc Martino. mas naprostou pravdu, navic v toce 2014 jsi byla vyrazne mladsi:), takze o to sileneji zni moje pokusy na prahu 60:). Ten rozmer zdravi a nalezeni spravne balance mezi "touhou", "odhodlanim" a rozumem je strasne dulezity. U nekterych svych DNF si zpetne rikam, jestli to bylo srabacke, rozvazne, nebo dokonce odhodlane DNF:)... protoze i se obcas i zpetne obavam, ze by to treba tenkrat nemuselo dopadnout dobre, kdych sel dal.
      Se Spartou uvidime... Nemam kvalifikaci na dalsi loterii, takze v lepsim pripade ji muzu ziskat ve 2023 a optimalne ve 2024 bych se nejdrive mohl dostat zpet:). Coz i tak zni jako scifi. Nicmene tomu stale nechavam volny prubeh. Nemam rad silna slova jako nikdy a navzdy:), ale ne neznamena, ze se dokud to pujde nebudu pokouset.
      Mej se moc fajn, at nam to beha! 12:)

      Vymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...