Úplně normálně :)

Tak ve "finále" končím poslední květnový týden ve 4 denním běhacím rytmu s 50km, tak jak bych si nějak představoval jako začátek pro letní období:), tak úplně normálně bych chtěl běhat.

Jak jsem řekl ty dvě slova - úplně normálně - vzpomínám na konverzaci dvou holek, které si s těmi dvěma slovy vystačily říci všechny důležité věci. Zkusím kousek přehrát:).

--------
Jak bylo včera?

Úplně normálně.. Šla jsem do klubu a najednou takovej hezoun... No já byla .. UPLNE!

Co von?

No, Normálně..

Ale já byla hotová, rozumíš úplně, ÚPLNĚ!

A pak?

No, chodíme spolu.. ÚPLNĚ NORMÁLNĚ:)!

--------
Takže jsem rád, že mužů v kostce říci, běhám si super a úplně normálně:).

V pátek jsem ještě běhal jen po hlavních cestách a stezkách v prokopaku [holub zase nikde:)!], sváděly mě moje oblíbené odbočky do lesa a kopečku (viz foto), ale nedalo se. Po pár krocích jsem měl na nohou kilo hlíny, tak jsem oklepal, očistil a běžel jen po cestě [tradičně 12km].

Dneska v sobotu jsem si hezky ráno vstal a vyběhl s moji hodnou, laskavou, skvělou... ženou [jasné slunéčko:)] do vojenského prostoru. Ona se vrátila trochu dřív, já si dál v pohodovém tempu 13km a tak uzavřel poslední týden s celkovou 50.

Bilance květen: po M naprosto v pořádku (tuk-tuk), celkem 171, od začátku roku 763(!), nadšení a pohoda.