Precevzeti je ale takový začátek, je potřeba to dotáhnout do realizace:) a to už bude náročnější. On i ten "návrat" nebyl úplně jednoduchý. Měl jsem po maratónu odřené levé stehno a tak když jsem v pátek pilně vyběhl, tak jsem se ještě "rád" po 7.5km vrátil, abych si to víc nerozedřel. Dneska (pondělí) jsem ale nic neponechal náhodě a uběhl jsem si svých obligátních 12km v takovém pohodovém tempu, zkrátka aby si to tělo zvyklo a zároveň se ještě regenerovalo po tom M. Je teď zajímavý poslouchat řeči známých, ti, kteří vědí, co je za tím, dávno popřáli a nemaj takový přehnaný reakce:), co ten zbytek světa? To se zase usadí.:). Buď je to takové falešné [říkají si, měl bych mu pitomci popřát:)] nebo je to takové prázdné [ty máš nějakou ženskou, bokovku?:)]. Pak prezident profesor:) by řekl, že je to falešné a prázdné:):). Koneckonců, ono už to utichlo, výhrůžky některých, že začnou taky běhat, abych je vedl:). Já? Já mám sám se sebou co dělat:). Spiš je to na nich, protože pokud jsem to dokázal já, tak oni, mladší, s nulovými zdravotními problémy s daleko menší nadváhou mají jediného nepřítele a to svoji lenost:). Jeden můj dobrý známý, ten by pro snížení váhy udělal skoro cokoliv, jen nechce omezit jídlo a nechce se hýbat:).
Pocity po běhu jsou jako vždy úplně skvělý. Jednak když jsem po 5.5km přemohl ten vnitřní hlas, který říkal, tak to zatoč domů a naopak zatočil do Hlubocep:), jednak, když jsem krásné doběhl, endorfiny člověka zvedají metr vysoko, skočil na váhu a vidím nový rekord (85.1 !). Je to vážně návykový... Ale zase je to taková hezká závislost.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...