Běhám pomalu ...

... protože mi to Ďuri/Miloš nakázal! :) Tak něco podobného jsem si říkal na samém začátku svého běhání před víc než rokem, protože asi nejtěžší s odstupem času bylo na začátku zbytečně nezrychlovat, pomalu zvyšovat dávky a vydržet.

Jak je teď jaro v plném proudu, tak častěji vidím kolem nadšené začátečníky, což je dobře, řada lidí kolem mě začala nebo začíná běhat.. Něco se děje.:) Jenže vidím, jak se většina z nich snaží běhat hned na plný pecky a co nejvíc a jen každýmu držím palce, aby mu to vydrželo, jak zdraví, tak nadšení.. Jak už jsem řekl, někdy je nejtěžší běžet míň a běžet pomalu, já to řeším tím, že mám plán. Který mě hlídá, abych zbytečně nejančil (mám k tomu dispozice, Janek jsem!). A tak když mi teď přistál v mém mailu nový trenýrkový plán, hned se i rozjasnila tvář. Vzápětí zděšeni:)! Vidím výrazně mín km (sice větší úsilí, kopce - to je dobře, dráhu, no to si užiju..), ale jak já ty pobíhání venku zajímavě pojmu, když mi Miloš napsal na út, čt a ne jen 50 minut?

Hned ve čvrtek jsem proto vyběhl na takový příjemný kratší okruh v prokopáku (11km) ale s tím, že se na začátku rozbíhám, na konci běžím do krpálu, mám tam samé kopečky a mám to běžet na 65-75%TF? to pod hodinu nedám.. Taky že jo a hned potom volám Voldemortovi a ptám se, jak moc je to závazné, jestli bych nemohl běžet o něco "maličko víc" než těch 50min:) Nakonec ze mě vypadlo, po smlouvání, jestli by vadilo 65-70 minut? Ovšem, Voldemort opět ukázal svoje kvality, když prohlásil, že jo a že s tím nějak tak zhruba počítal, ovšem jak mě zná, tak kdyby napsal 60min nebo 60-70, takže já bych byl schopen to pochopit jako 90.. :). A tak proto mám ten trenýrkový plán, abych běhal kontrolovaně, protože i když už nejsem čistý začátečník, lama jsem asi nafurt..

Hned ten den jsem mohl poznat, jak počasí působí na psychiku lidí.:) Lehce mžilo, no poprchávalo, samozřejmě vybíhám. Na semaforu čekám, abych přešel Jeremiášovu a čekám tam s jedním člověkem. Evidentně naštvanej na celý svět, od počasí patrně až k mravnímu úpadku společnosti. Celkem s despektem na mě kouká a říká mi, že on si o těch bláznech, co běhaj venku (v dešti) myslí svoje.. Že to jsou jednoduše závisláci, stejně jako narkomani.. Tak jsem s ním souhlasil a v pohodě odběhl pro svoji "dávku", ta zloba z něj úplně kapala, no jako voda z nebe.

Samozřejmě, jako většina, jak už jsem venku a mám běžecký hadry, tak se mnou počasí nic nedělá, ba naopak.:). Notuji se svým oblíbeným Saturninem a přiznávám, že ten drobný déšť vypadá velmi poeticky a že se hezky běží....Po návratu koukám na internetu na noviny a zjišťuju, že ten názor, "ti co běhají za každého počasí, nezaslouží žádný obdiv, ale měli by se léčit, protože jsou na tom stejně jako narkomani" je silně rozšířený.. Nebo že by ten člověk nelenil a po srážce se mnou se hned musel s ostatními o vše podělit? :) Mezi náma, nikdo z mých běžeckých známých nezastírá, že je běh pro ně radostí i určitou "drogou", ale asi nikdo netouží, aby je někdo obdivoval, že běhají za každého počasí, to je přeci každého věc. Nebo ne? Jak to máte vy? :)

Při objevování zkratek jsem objevil řadu (pro mě) nových zakoutí a cestiček v údolí..

Některé proběhy jsou doslova symbolické a naznačují světlo na konci tunelu.. Jako by mi chtěly říci, už jen 100 dní, 100 dní a zbavím se věcí, které mi berou zbytečně další sílu a energii. To už vydržím, jak říkala moje babička, to už se dá odsedět i holou zadnicí na horkých kamnech.:). Tak mi držte palce! 12:)

PS. Jak jsem dneska napsal tu filipiku o dodržování trénýrkového plánu, tak jsem zase běžel o kousek víc:). Ale jen o trošku. Snad se to Miloš nedozví, nepráskněte mě!!:) Vyběhl jsem brzo po ránu prozkoumat Modřanské údolí, ale asi po hodině jsem si u Kalinova Mlýna uvědomil, že mám běžet jen 90 minut (!), takže ani poctivý a okamžitý návrat domů to nezachránil a těch 20km jsem běžel 2hodiny.:). Musím prozkoumat dál příště... http://www.runsaturday.com/act/290397/subView/Map