Běžec "pohodář" můj cíl

V různých vtipných charakteristikách se často mluví o pohodovém běžci, který je něco jako Mirek Dušín v Rychlých šípech.. Čestný, spravedlivý, běhá rád, lehce, jako by samo a bez přinucení, na závody doběhne či dojede na kole, po skončení se podobně vrací domů. Posilovací části tréningu dělá prací na zahradě, u domu, nepoužívá žádné trenýrkové plány, žádné obezličky jako sportestery, on je prostě nepotřebuje. Umí naslouchat svému tělu, vždy končí se skvělým časem a v pohodě..

Tak asi až tak pohádkově ne.. Já si myslím budu trenýrkový plán potřebovat pořád, ale na tom nevidím nic špatného. Moje ideální volba je v duševní:) poloze (kam směřuju), protože se považuju za "duševního běžce". Tedy můj běžec pohodář většinu dlouhých běhů prokecá v pohodě se svými spoluběžci, končí se (svým) skvělým časem, spokojený a v pohodě, protože se na závodech zase seznámil se spoustou skvělých lidí a bylo to prostě skvělé... Hromada skvělých a veselých zážitků, prostě si běhání maximálně užívá.

Tak tady jsem dobře. Zatím se mi daří si vše užívat, i ty trapnějsí okamžiky, protože ten veselý rozměr u mě vždycky zvítězí. No, kdo mě zná, ví, že já jsem ukecanej, a děsně mě baví s lidma "mluvit", děti po mě:). Teď si uvědomuju, že třeba většinu svých dlouhých běhů jsem s lidma kolem prokecal, jako správná drbna:). Chechtal se..Teď si ještě vybavuju na brdské 50 jak se k nám přidala jedna nadějná běžkyně se slovy, že jsem lepší než "rádio" a jestli může poslouchat moje různé zážitky.. Prostě já si to běhání víc užiju, když si můžu povídat.

Připomnělo mi to hned zážitek se synem, když byl ještě malý a já v kině musel pravidelně vysvětlovat celý děj... proč ti panové přišli, co to dělají, jestli jsou dobří, kam jdou a jak to dopadne... V té době jsem si na to zvykl, že jsem seděl kousek vedle a opatrně polohlasem odpovídal a komentoval film. Říkal jsem si musím potichu, aby mě lidi neslyšeli a "nezabili":). Největší zážitek byl, když se jedna holčička co seděla před náma zeptala na něco podobného maminky a ta briskně odpověděla: "Sedni si kousek dozadu, za tebou to jeden tatínek všechno vysvětluje"... mazec (ostuda), ale hned jsem si uvědomil, že najednou kolem nás sedí asi pět dětí se stejným cílem. Byl jsem vykladač.:)

Tento týden jsem si uvědomil, že úterní "daršan s Milošem" byl naprosto skvělý, nicméně ten týden byl úplně rozhozený a vypadalo to naprosto zoufale. Že nic nestihnu, že se mi nepodaří můj postupný cíl.. dodělávat věci, které se buď nahromadily časem nebo díky mému zavalení administrativou... Hned jsem si vzpomněl na moudrý vtip. Roubíček si stěžoval, že má malý byt a rabín mu postupně poradil, aby si koupil kozu, psa a kočku. Když celý zoufalý přišel, že to vůbec nepomohlo, naopak, že je v bytě málo místa, že zvířata překážejí, tak mu rabín poradil, aby prodal kozu, psa a kočku!:) A najednou bylo místa hafo! :)

A tak to bylo i se mnou.. tento týden, uprostřed týdne v Ostravě to vypadalo, že i běhání je v háji, ale já běžecké věci s sebou a pro jistotu v 5 ráno vstal a šel si zaběhat. V ranním rozbřesku po krátkém přeběhu parkem než seběhnu dolů k řece cítím, že musím "do dřepu":). Proč ne.. Nikde nikdo.. Ale za chviličku se kousek vedle (pár metrů) objeví tramvaj, protože já byl kousek od točny:). No to mě krásně probudilo a naladilo do hezkého dne..

Můj iPhone fotí i ranní rozbřesk jako den, ale ta atmosféra u řeky byla nádherná. Sice jsem zase na oplátku vyrušil mladou dvojici, která "bydlela" ve starším autě u řeky... Při prvním proběhu se akorát přijemně probouzeli:), po cestě zpátky byla ranní hygiena a pak snídaně a cigareta. Jen mě udivilo, že při většině těch činností byli strikně v autě, i když zase po ránu bylo celkem chladno:).

Než jsem si v poklidu odběhl svých 14, hezky se rozednilo a já vlastně prodal tu "kozu, psa a kočku", vrátil se nazpět a stačil v "pohodě" svoje povinnosti a i v pátek začal plnit svoje povinnosti a řešit průšvihy ve velkém stylu, takže snad je šance, že léto přivítám nově, bez šílených restů a jako správný pohodář.

Držte mi palce. Příště o běhání ve vibramech a bosky. Tenhle týden jsem se nějak rozepsal...

Mejte se fajn, jak vy zvládáte zmatky? 12:)

PS. I ty km se dostavájí zase zpět, po minulém týdnu - 39km (1.týden po brdské), tento týden 60km, i přes jeden běžecký výpadek, ale byl to boj s myslí. O tom zase příště.