Běhám, jak se dá:)

Moc jsem toho tento týden zase v lese nebo po cestách nenaběhal ale jinak jsem běhal (bohužel) víc než dost.

-- běhal jsem po úřadech -- jen změnit všude možně bydliště, od nové občanky, po živnostenské záležitosti, pošty (změny doručování), dokončit kolaudaci domečku, ještě mi zbývá cesta na katastr, no samé (ne příliš)radostné pobíhání:)

-- běhal jsem po řemeslnících -- při , dokončování je to určitě nezbytné a nutné, různé dodělávky, co budu povídat...

-- běhal jsem sám i se synem s kyblíky -- nejdříve v rámci různých úklidů a organizování garáže a naší mužské místnosti zvané "Pentagon", kde zatím z holek trvale může jen Deríva:). Ovšem pak přišla vodní pohroma a běhal jsem s kýbly po schodech ze sklepa. Jjo, voda je živel. V tom nejhorším dni jsem asi do 23 hodiny držel krok s deštěm a spodní vodou, pak jsem si musel dát pauzu a částečně jsem prohrál:). Ovšem druhý den jsem koupil kalovku, situace je vyřešena (doufám na furt) je vykopaná jímka a pomoci různých triků nakonec i pondělí zajistilo skutečný běh po venku, ne nějaké ty "náhražky":).

Myslím, že se říká, že ve válce a v lásce je dovoleno cokoliv, ovšem při obraně běhání se také nějaké ty triky a manipulace musejí použít, jinak bych snad v těchto dnech vůbec nevyběhl. Jsme v těchto dnech se synem sami [holky jsme poslali za hranice všedních dnů:)] a tak nejen, že ještě dokončuju/rovnám/umývám/uklízím, ale zároveň jsem taková maličko žena v domácnosti s vařením a praním k tomu. Koneckonců, jako "duší žena" :) bych k tomu zase neměl mít tak daleko. Jen na tu pětku s hvězdičkou by mě stále nepustily:).

Kdoví, kdo sem teď zabloudí a tak raději nebudu komentovat detaily a rozebírat obrat(y), kterými jsem v této vpravdě "pohnuté":) době bránil svoje pobíhání, ale na ilustraci své občas poťouchle invence :) přiložím neškodnou veselou ukázku. Vzpomínám si, že když byla dcera malá [jako by to včera bylo:)], tak na jakoukoliv otázku, která obsahovala slovo "kolik" odpovídala hrdě "dva" :). A protože mi určitá poťouchlost byla vždy vlastní, tak jsem s tím doslova srazil do kolen mladé studenty... No zaskakoval jsem za jednoho kolegů, učil jsem ve velké aule a byl jsem domluvený, že na konci přednášky se moje nejmilejší manželka zastaví s dcerou a "vyzvednou mě:)". Ke konci přednášky už dopisuji na tabuli taková ta pěkná řecká písmenka, plno smluvených matematických značek:) a v tom najednou vidím, jak se ke mně hrne moje malé sluníčko. Dopíšu příklad a povídám.." I malé dítě si dokáže s příklady tohoto typu hladce poradit, že.. No kolik to je?" Odpověď z ní vylétla jako vlaštovka z hnízda.. "Dva"! Ovšemže to jsou dvě! Dokončuji výpočet a sleduji reakce zničených studentů:). [Určitě si říkají -- no to je úplný magor, chudák dítě!!! :)].. Jjo, jak by řekli američané, obyčejný "monkey business":), celkem laciný trik, ale dodnes vidím ten šok/údiv/zděšení a dodnes se tomu směju.:)

Takže tak, kdysi jsme se na marx-leninismu učili, že jakýkoliv kompromis sloužící zájmům dělnické třídy je dobrý. Já bych to modifikoval a řekl bych, že jakýkoliv drobný trik, který slouží zájmům mého pobíhání je ještě lepší! :)

Pobíhání zdar! Hlavně to nevzdávat a užívat si to! 12:)