Nejsem (centrální) párkař! :)

Můj výkřik neznamená ani tolik můj vztah k právě probíhající grilovaci sezóně [naopak párek, proč ne:)], jako spíš radostný výkřik, že jsem se konečně o víkendu vrátil ke své běhací turistice a konečně opustil hranice stodůleckého centrálního parku a kousíčku navazujícího Prokopského údolí.

Vždycky je něco za něco. Jak běhám teď častěji se synem, tak bohužel se tak děje v Centrálním parku, a tak kroužím(e) kolem rybníčků, nádrže, ke kostelíku a zpět a tak různě. Kvůli monitorování našich "úspěchů" mám zapnutou aplikaci RunKeeper, která nám radostně (co 5 minut) hlásí, jak vlastně dlouho běžíme, jak daleko a jakou máme průměrku. To by nebylo zase tak špatné, kdyby to "hlášení" neprobíhalo v parku, kde jako na potvoru při tom většinou člověk probíhá skupinkami sedícími (či popíjejícími) na lavičkách a poslouchá buď rádoby vtipné povzbuzující hlášky nebo udivené plkání. "Hele ten typek už tady blbne přes 1/2, ..3/4 hodiny..." :) a tak. Naštěstí zatím běháme spolu tak 5km, pak od domů vybíhám sám na další trasu, ovšem i tak minimálně 2-3km zase běžím parkem kolem nich znova:).

Proto jsem se o víkendu těšil na delší "výběh" no asi jako zvíře se těší že vyběhne z klece. Asi jako když po ránu vypustím Deri, tak je to asi stejně, stejné jako když v řecké bájí vypustí Krakena.. Ano "Release Kraken!!!!" :). Tak nějak to probíhalo, když jsem nakonec až v neděli vyběhl/vyrazil/poskakoval přes údolí do Řeporyjí, Ořechu, lesem k vesničce Dubeč, kde jsem opět úspěšně zabloudil(!) a přes Chýnici zase zpět na Ořech, Řeporyje a Stodůlky. Radoval jsem se z krásného rána, předbíhal v kopcích osamělé cyklisty [jo, v kopci já si troufám:)], jezdce na koních a co víc byl jsem naprosto volný!

Samozřejmě, jen uvažte, jak je běhání po parku komplikované. Například Praha 13 v rámci úspor všude zrušila mobilní toalety a i když muži jsou na tom v tomto ohledu výrazně lépe:), přeci jen, je nebezpečné i v bezpečí houští byť jen maličko popustit nebo rozepnout kalhoty, neboť snadno se člověk pak stane "úchylem", že?:). Proto, drobné peníze vždy s sebou a případný okruh kolem stanice metra Hůrka je podmínkou, případně vydržet až do hlubší části Prokopského údolí. Ale abych se tu tolik neradoval z tak přízemních věci, že:)..

To nedělní ráno, bylo nejen symbolicky krásné, ale i krásně symbolické. Samozřejmě mi v tom hicu brzo došla voda:) a tak jsem se zase mohl družit s domorodci, při bloudění v lese a v kopřivách jsem sice ztratil "krásný/rychlý" čas, ale ten následný km v obilném poli, když jsem běžel v kolejích vyjetých traktorem a kdy jsem kus cesty nejdříve "závodil" se zajícem a pak se srnkou, stal fakt za to. Dobíhám domů, plný dobré nálady, vypínám mobil a na displeji svítí 26.26. [5:37 na km]. No řekněte, není to krásný začátek?

Běhací turistice zdar! 12:)