V žáru běžecké lásky

..asi tak by se dál nazvat tento týden, aneb jak jsem si budoval morálně-volní vlastnosti, plnil konzervy na další lov mamuta, nebo taky.. Jak jsem blbnul :). Teda, běžet v tomhle počasí moji trasu domov-práce a zpět je pro nás středoevropany nejen morální výzvou, ale pro starší týpky je to výzva také fyzická, i psychická, neboť jsem musel mnohokrát vyslechnout, jestli prý jede se mnou i záchranka:)?... Šmudlové, copak jsem magor? :)

Ale ve středu jsem těch 30km absolvoval fakt skoro na doraz, těch zpátečních 15km, kopcem nahoru, v 32C fakt stálo za to [k tomu na mé poměry stále výborná průměrka 5:45/km]. Ve čtvrtek po ránu se mi skoro nechtělo běžet, jak jsem byl vyšťavenej:), říkal jsem si, to jsem zvědavej co nazpátek:). Naštěstí během dne zavolal kamarád a tak jsem nemohl (=nemusel) běžet v tom žáru zpátky:)... Zdá se mi, že v těchto dnech snad pražící slunce odpařuje zbytky mozku a připomíná středomořské prázdninové destinace.. Ale běhám [:)], i bohužel mi to časově vychází tak, že v tom největším parnu, ale zase kvůli kousku stínu jsem byl po nábřeží ochoten běžet i vedle silnice. Prostě magor, nebo běžecký poctivec/nadšenec, záleží na úhlu pohledu:).

Ale to běhání do práce a z práce, má i výhody v tom, že při určitém časovém režimu, člověk začíná potkávat stejně postavičky, ať už to jsou bezdomovci, rybáři (tak co berou, berou -- akorát tak roha!), výletní čluny na nábřeží, cyklisty, řemeslníky opravující tramvajovou trať na nábřeží (Že tě to baví v takovém hicu někam běžet?.Musím do práce..:) ), prostě najednou do toho rána na trati Stodůlky-centrum nějak patřím a to mi dělá dobře. Asi nejlepší uvítání do té směsi pražského rána jsem dostal u Barandovského mostu. Probíhám kolem a když jsem už podruhé zastihl paní, jak na bobku koná potřebu, tak to suše komentovala slovy, "Koukám, že my oba jsme přesný jako hodinky:)... Prostě prožívám takové "Dobré ráno! (Praho)".

Cesta z práce se mi líbí ještě víc. Vůbec nevadí, že je od mostu už jen a jen do kopce, jak naběhnu na první náplavku, tak se mi kus starostí a problémů usype, jak seběhnu z Baranďáku, tak už nevím, že nějaká práce byla/je, a po pár metrech v Prokopáku je najednou sobota! :) No komu se povede mít několikrát za týden sobotu, že?

Tak běháním blíž do víkendu! 12:)

PS. Abych prokázal, že jsem duší žena, protože v rámci dívčích webů, Martiny, Leony, které tam dávají své recepty, aby nás morálně podpořily/rozvrátily:), tak i já dám svůj letní recept, co jsem se naučil od své nejmilejší manželky, jasné slunéčko -- je to dobrý, (zdravý, kupodivu), bez práce a zvládne to i pako jako já:)

Grilovaná feta (sýr)

Potřebujeme - Plátek fety, 1/2 cibule, papriku, rajčata (případně jinou/další oblíbenou zeleninu), oliv.olej, koření.

Na pečicí misku na pár kapek oliv.oleje položíme cca 1cm silný plátek sýra feta, posupeme kořením (ital.či řecké bylinky, nebo koření na grilovanou zeleninu příp. přidáme bazalku) dáme do trouby zapnuté na gril (či horní pečení) na pár minut rozpéci.

Vyndáme, posypeme zeleninou, cibulí, paprikou, rajčaty, zase maličko koření a dáme zapéci na cca 10-15 minut, než se zelenina zapeče tak, jak ji má kdo rád.:) já to jím s chlebem, namáčím do rozpečeného sýra a zeleniny, nemá chybu. Obzvlášť, když zelenina je z vlastní zahrádky.

Ilustrační foto..Můžu jíst skoro denně..