Přicházím domů, celkem nalomený, ale radši moc nepřemýšlím, narvu na sebe běžecké, beru si batůžek a vyrážím přes park do práce. Ještě než stačím zapnou "měřiče" na iPhonu:), tak si všimnu, že drobný déšť poněkud houstne, ale co ... pak vyběhnu a dostanu se "za zrcadlo".. prostě do jiného světa. Znalec by řekl, jjo, už si šlehnul:). V tom přechodu ještě částečně jako "pejskař"zdravím lidi se psy, co jsem je před chvíli různé míjel, ti se na mě nechápavě dívají a já vesele poskaju stejně jako před chvíli ta moje "veverka":). Neomylně mířím parkem k Prokopáku. A v něm začíná jiný svět, kde vlastně ten déšť jen rozjasnil to listí na zemi, super se dýchá a člověk se cítí tak volně, nikde nikdo..:).
A stejně tak snadno přecházím mezi světem pobíhače-turisty, ve kterém lehce běžím a kochám se přírodou a najednou mě někdo předhoní nebo předjede pomalejší cyklista, nebo uvidím v dálce/v kopci nějaký pomalejší "objekt":) a najednou se dostanu do závodního světa, kdy si říkám, toho dáš, toho udržíš, toho předběhneš..:) a pak zas jako když přejdu z místnosti do místnosti, se svět vymění a zase jsem ta udivená Alenka, co kouká, jak se listí v tom slunci třpytí:).
V podstatě příprava na Stromovku je za mnou, teď už jen takové malinkaté poklusy a přijde sobotní maratón. V dnešním mrazivém ránu jsem opět tak různé přecházel mezi těmi světy:), najednou dole v údolí jsem si uvědomil, žádné delší trasy a rychle otočil k domovu. Akorát v čas, bylo z toho přesně poctivých 19km, tak já má zhruba být:), ale co je hezké, až symbolické.. V posledním stoupání do kopce před Novou vsí jsem předbíhal skupinky starších turistů, kteří se hromadné vydali Prokopákem "někam" a jak se různě voláním upozorňují .. "pozor auto", "pozor traktor", ... tak najednou šel se mnou pokřik "pozor běžec!!!! " :).
Nakonec proč ne... "Pozor běžec"! :) Udělal jsem,v přípravě, co jsem mohl, těšilo mě to a těším se na příští sobotu, poběžím co to půjde a budu závodit! Žádné výmluvy nemám, noha ani nic mě nebolí (ťuk-ťuk), cítím se skvěle. Určitě budu ve svojí kategorii zase první. Cítím to v kostech, neuvěřitelná forma.... Co na tom, že jsem ve své kategorii jen já sám, o to těžší je vyhrát a neskončit poslední:).
Tak ať se nám daří jak na závodech tak i v průchodech našimi světy.
12:)
Krásný fotky - první mrazíky nám vše v přírodě malují na bílo :-) S tím "šlehnutím" - svatá pravda. Dnes jsem po týdnu boje s mikrosviněma zase vyběhl. Nic moc rychlost - bylo to takové utahané, ale najednou mě přestalo vše bolet, hlava jasná (nos sice plný :-(), ale užil jsem si studené slunečné poledne úplně úžasně. Vím, že nemám formu, ale zítra si závod zaběhnu, jen tak pro radost - abych vyhrál sám nad sebou :o)))) Ono je lehké běhat, když je pohoda, tak budu bojovat s nepohodou a moc díky pěkný článek = za motivaci. Drž se, odpočívej před maratonem a MSF.
OdpovědětVymazatKrásný, úplně uklidňující článek. :-) Už se i začínám těšit na zítřejší běh. Děkuji ;-)
OdpovědětVymazat2 1bubo: No hlavne to Petre zitra neprepiskni:), znas se, ses raketak:)!!! Uzij si to...
OdpovědětVymazat2 Jitka: bude krasne, bude to urcite naprosto super.
MSF! 12:)
ta prvni fotka je proste uplne dokonala!!! pzor bezec je fakt dobry:-))) Jako vzdy, pohoda z Tveho clanku uplne sala.. chodim k Tobe radeji a radeji...
OdpovědětVymazat2 blondie: Dik, ja nejsem zadnej fotograf, ale bylo to tak zajimavy, ze i muj iPhone zachytil kus te atmosfery... A co se tyce pohody, tu se snazim branit vzdy a vsude:). At se ti vsechno dari! MSF! 12:)
OdpovědětVymazatta atmosfera z toho prave uplne tece.. vazne moc pekna... Jinak to je dobry zivotni pristup! dle hesla: "Usmev poranu sice nevyresi vsechny Tvoje problemy, ale nasere tolik lidi kolem, ze stoji zato si ho udrzet cely den..." :-))
OdpovědětVymazathezky napsano - svet pred a za zrcadlem. Nase mestecko je na nahorni plosine rozdeleno nekolika canyony - vetsinou to lide zobrazuji jako dlan s rozevrenymi prsty. Staci jen sebehnout o sto metru dolu a nikdo by neuhodl ze je uprostred desetitisicoveho mesta ... kdyz zvednes hlavu, vsude jen skaly a stromy ... a zadny turista by neuhodl, ze tam dole v te dire mezi skalama jsou taky jeste lidi. Ale misto srovnani se zrcadlem jsem si vzdycky rikal ze jsem jak potapec ... pomalym krokem se souram k okraji parkoviste kde zacina canyon, rozhlednu se, a kdyz se nikdo nediva tak sup ... a za par desitek vterin jsem o padesat metru niz ... frcim si to po stezkach, a kdyz se zase nikdo nediva, tak proste "vyplavu" doma pred barakem. Vzdycky si pak vzpomenu na basnicku Egona Bondyho "... nikdo o mne nevi, ze jsem marxist levy" ;)
OdpovědětVymazat2 RS: Mne se libi ten "potapec".. U nas je to podobne v tom ze hned vedle nekolika desetitisicoveho sidliste je Prokopske udoli, kudy vede stara trat, tunely, vapenka a lom... jen sebehnes z kopce a jsi na vesnici/v prirode, popobehnes a skoro "pustina":). Tak priste az pobezim dolu z kopce, tak si uvedomim, ze se vlastne potapim do te reky volnosti.:)
OdpovědětVymazatHodne stesti na 50 mil! 12:)
Když i veřejnost křičí "pozor, běžec!", tak to musí být forma jako blázen! :)
OdpovědětVymazat2 S0c: Ovšem pozor, to byli staříci a stařenky:), ale i tak to potěší... MSF!
OdpovědětVymazathele Honzo ten čas na focení počítáš do celkového casu nebo zastavujes budiky :))))
OdpovědětVymazatfotky sou nadherny jako bys sel jen na procházku :)
2 ll: Ja vetsinou na zadne budiky nesaham:), bojim se, ze bych to nejak pokazil:). Takze moje casy jsou casto i se zastavkou na piti a tak, nekdy se mi to podari zastavit pred vstupem do obchodu, nekdy na to zapomenu:). Dik, fotky jsou z telefonu na pripomenuti a zachyceni nalady... doufam, ze novy 4S bude mit lepsi fotak, i kdyz novy OS na iphone me i tak nadchnul. MSF! 12:)
OdpovědětVymazatAhoj Honzo! Jsem zase ¨jen¨ u procházek - po měsíci nemocí jsem dobrala antibiotika a když jsem se v sobotu pět minut honila s téměř dvouletou kamarádkou, nemohla jsem po 5 minutách popadnout dech. :o)) A na procházky může i manžel, běhat nesmí, do sauny nesmí, alkohol nesmí... Ale radost ze života máme, když nejsou ty velké radosti, tak jsou tady ty pořád ty malé.
OdpovědětVymazat2 K.G. Na vzdalenosti preci tolik nesejde a casto male radosti, pokud jsou castejsi o dost prekonaji ty "velke".. At se dari! 12:)
OdpovědětVymazatZdravím.Dnes jsem zkoušel na radu souseda ,který již 65 let běhá a má už 83 let kouzelný nápoj pro sílu:)-ještě nyní běhá 3 krát týdně 25 km.-
OdpovědětVymazatPůl hod před během vypít 2 dcl čaje a 4 dcl mléka a 5 lžiček cukru v něm.Prostě čaj s mlékem.Já použil svůj oblíbený mátový z domácí čerstvé máty.A musím potvrdit,že jsem se cítil mnohem čileji i v cíli.Můžete vyzkoušet:)
Pozor běžec!!
OdpovědětVymazatTo jo, to je moc hezký :-)
To já jsem zase včera běhal kopečky osmkrát nahoru a dolů. V tom vidím cyklistu, jak kroutí nechápavě hlavou tak, že mu málem spadla přilba.. Naštěstí to nekomentoval. Ale myslel si své, no. Pozor blázen! jsem neslyšel :-)
Ta Stromovka musí vyjít podle Tvých představ, protože nic nebrání tomu být nejlepší ve "své" kategorii. Přeju hodně štěstí!
2 Ivan: jjo, matovy caj z cerstve maty.. Ten ja mam rad zase naopak, kdyz jsem v klidu a teda bez mleka a cukru, abych citil tu chut.. Ale kazdemu, co mu chutna, ja mleko do caje nedavam, mozna kvuli tomu, jak me to nutili v druzine v mych detskych letech:). I kdyz pokud by mi to zajistilo behani pres 80 let, tak jdu do toho!
OdpovědětVymazat2 RVM: Ty jooo. Ty jsi poctivka, lidem konci sezona a ty trenujes kopce! Klobouk i cepici dolu.. fakt! Nic si z toho nedelej, kdokoliv se diva na trening kopcu tak si mysli, ze se potkal s totalnim magorem:). Dik za podporu.. kazdej palec se ve Stromovce bude hodit.
MSF! At nam to vsem hezky a spokojene beha.. 12:)