První je první...:)

Všechno je relativní, vzdálenosti i čas, který občas běží jako splašená koza, aby se potom na chvíli skoro zastavil. Ale vždycky mě zaráží, že po dosažení nějakého cíle, o který jsem hodně usiloval, jako by někdo zmáčkl tlačítko RESET a já ztratil svoji běžeckou paměť.

Naštěstí moje pevná mantra .. je to v hlavě, je to v hlavě... zůstala nedotčena!:)

A tak se pomalu a pozvolna vracím k pobíhání. Podle rad Běžícího Stínu (a podle signálů, co mi důrazněji posílá moje tělo) jsem vynechal myšlenky na něco delšího i rychlejšího a klusám a cupitám Prokopákem s postupně se zvyšující vzdálenosti a i rychlostí. Jako bych začal zase znova, jako kdybych nikdy neběhal... Při průměrce 6:20 (sice kopečky, sice Deri bobkuje a koupe se..) mi ten čertík v hlavě říká, to nedokážeš běžet rychleji, ty loudo, zaber!!! ... V neděli mě předběhl mlaďoch v kopci a málem jsem i zrychlil, ale ... ale vím, že někdy je důležitější běžet ukázněně, však to -- věřím -- brzo přijde, kdy zase vyběhnu na dvojsměrku nebo za hranice údolí někam maličko dál... Důležitý je to neuspěchat a stejně poctivě zase znova lézt nahoru.:)

Jsem rád, že Silva už v mém okolí odezněla, jen jednou jsem -- když jsem byl jako předseda komise na státnicích v obleku a ve "společenských" :) černých Asics -- musel vysvětlit, že nejsem výstřední Američan, ale nadšený pobíhač a že mám ještě oteklý a citlivý nehty na palci.. Prostě naštěstí pro ostatní... už je to pryč, ale pro mě je to stále krásné a živé.

Navíc stejně jako po 1/2M, M, Brdské... nám ten skvělý pocit, že překonáním sama sebe a dané vzdálenosti jsem se posunul někam dál, že jsem klidnější a nemusím si věci dokazovat jinde a jinak, protože pro sebe (a to je to nejdůležitější), jsem si dokázal, co bylo třeba. Z toho teď budu určitě nějakou dobu žít i v práci a normálním životě.

Silva je moje první 100, i když doufám, že si ještě nějakou uběhnu, bude vždycky první. Bude pro mě vždy zachycovat tu neskutečnou atmosféru, trať, kamarády v cíli a moji nejmilejší, jasné slunéčko na trati:). Prostě nebylo to jednoduchý se tam po loňském odstoupení vrátit, tím spíše na ještě náročnější trať. O to víc jsem si to užil, o to víc mě potěšila hláška BS, která se dá použít i ke komentování poslední bouřlivých vývojů na bjehej.com:

Silva je pojem, a jako každá správná ženská není dokonalá. Správnej chlap s tím počítá ... a když jednou dostaneš kopačky, tak buď budeš nadávat a jí pomlouvat, jaká to je kurva, nebo se jukneš do zrcadla a třeba se napřesrok lip oholíš...:)

Běhu zdar, ultra zvlášť!

12:)

PS. Je to Prokopák:) a minulý týden jen 35km ... :)