Řetězová reakce, to je oč tu běží

Jak jsem nedávno zase víc "bojoval", tak mě to napadlo... Základem všeho je řetězová reakce -- tedy tím nemyslím původním zaměření laboratoří v Los Alamos:), ale to, jak se ty propojený běžecký světy navzájem ovlivňují..

Jasně, už jsem starší, moderní technologie a sociální sítě mě svým způsobem děsí, před dvěma lety jsem úspěšně zrušil "pracovní" facebook... přesto, přesto si píšu svoje zápisky na webu a sdílím s ostatními svoje pocity, dokonce i km na runsaturday:).

V jednu chvíli jsem zavřel i svůj blog a málem si přestal i psát svoje zápisky.. naštěstí jsem si uvědomil jsem, že běhání a moje čtení virtuálních běžců a pobíhačů působilo skoro jako internetovská seznamka. Kupodivu:)... Machy není nezletilá blondýna, ll není úchylný důchodce, Leona, Socketka, ani růžová Barborka nejsou chlapi, Advid není šílenec...:).. prostě se z těch nul a jedniček stali normální přátelský lidičky a z řady z nich opravdu dobří kamarádi.

Co víc, jak si tak klikám svoje pobíhání, vidím,.. sákryš.. Ječmínek do toho buší na kole jako šílenec, tam, zpátky, večer tancování. No, že bych ještě radši vyběhl? April zase podniká každý den něco jiného, od běhu, kola plavání, Buba ani nekomentuju, vidím výběh po noční službě.. OMG 12km a ve velmi slušným tempu.. Ještě že jsem dneska běžel do práce:), tak to nemám úplně blbej pocit..:)..Nikie, Lucka, Iva, runbohem, atd... všichni pilně sportují, to mi nedá..:)

Prostě, nejen ten morální rozměr mého snažení, ale i to úsilí těch kolem samozřejmě pomáhá. V tomhle je pro mě asi nejsilnější spouštěč Běžící Stín. Z jeho úsilí na Silvertonu, z jeho komentářů po telefonu v posledním kole na 82-3 míli budu čerpat sílu určitě ještě dlouho... Když vám někdo v takový chvíli zavolá přes oceán, běžíc už skoro celej den, aby vám řekl, že to bylo vlastně šílený, ale že to nevzdal, že teď už zase cítí sílu.. a že si běží pro vítězství -- tak vás to neuvěřitelně nabije. Nejen tím faktem toho "sdílení" radosti/úsilí/boje, ale tím, že si uvědomím, že bych měl taky. Každý z nás má svůj Silverton, svůj Leadville, svoje Western States, Hardrock... a to, že vidíme úsilí ostatních a můžeme s někým naše boje a překonávání sdílet určitě pomáhá, aspoň mně to pomáhá opravdu hodně a vnímám to jako řetězovou reakci.

V tomhle týdnu všechno bylo o řád náročnější, ale stejně jsem se snažil jako.. no jako pako. Viděl jsem před sebou Stínovo úsilí a epickej rozměr Silvertonu, tak jsem si říkal.. tohle, tento týden je tvůj malý Silverton... Prostě držák..:).. A pak mi Iva napsala, že v noci zjistila to moje úsilí a rozhodla se pro jednosměrku do práce, aby následně ještě večer dala intervaly.. prostě, že viděla, že musí, když já..:). Ovšem to netušila, že já, vlastně jsem byl motivován Stínem a je mi jasné, že Iva svým úsilím strhá další lidí a nakonec zpětně i mě další den.. Prostě krásná řetězovka.

Asi nejhezčí na řetězových reakcích je, když se podaří v okolí... Dovolím si použít opět BS, s jeho komentářem.. "... a taky si nemysli, ty tvoje děti tě pořád sledujou. Sice si řeknou že seš blázen, a možná tomu budou i chvíli věřit, ale ono časem, až budou v životě jen za sebe a začnou pořádně přemýšlet o těch kolem sebe, až jim život taky hodí nějakej ten klacek pod nohy, tak si vzpomenou na tátu ...a třeba asi řeknou, tak to já dám přeci taky ;))"

Řetězovým reakcím zdar! Ať se daří!

A co vy? Jak to vy máte s řetězovkama? 12:)