Zavři oči a mysli na Anglii.... :)... aneb oběh Londýna

Začalo to.. no, jako vždycky úplně nevinně:)... Martin VP momentálně pracující na svém detašovaném pracovišti v Londýně, vymyslel zajímavou akci -- partyzánsky oběhnout Londýn po "The Capital ring", tedy po známém zeleném ("malém") vnitřním okruhu čítajícím asi 125km. A hned nás lákal, že EasyJet nás přepraví za rozumné peníze, tedy pokud člověk potřebuje jen malý kufřík... Jedno z jader ITB se toho rychle chytlo a než bys řekl Pilsener Urquell, t-bird koupil 4 letenky a mohli jsme se začít "těšit"... Jenže v tu chvíli se postupně ukázaly různé rodinné a zdravotní problémy -- a tak v pátek večer místo čtyřčlenné skupinky z Prahy odlétá jen dvojice šílenců (=Tomáš a já).

Moje nejmilejší manželka, jasné slunéčko, to pohotově komentovala, že se naše skupina Rychlých Šípů mávnutím kouzelného proutku proměnila v Bratrstvo kočičí pracky... Podívala se na moje přerostlé strniště na bradě a významné podotkla, že zatímco Štěnináč a Dlouhé Bidlo vyrazí z Prahy, Bohouš už je na místě!:).

A v tomhle duchu zajímavých změn a šoků se nesl celý výlet. Už v letadle jsem například zjistil, že náhradní pláštěnky, které jsem slíbil VP, moje hodinky a náhradní navigace s trasou.. To vše zůstalo doma, položené na pečlivě zvoleném místě, které slibovalo, že je nezapomenu. Ale kdo umí, ten umí. Samozřejmě, že jsem to nechal doma!:).... T. mě utěšuje naším sloganem, "Co nemáš, nepotřebuješ", nicméně tentokrát s sebou nemáme Kotouče, který má všechno:).

Sedadla v řadě 22, přistání ve 22:22.. dávají tušit, že akce bude i po stránce numerilogickych znamení vydařená...S Martinem jsme se bez problémů sešli před letištěm a k hotelu zamířili po správných cestách (tedy po A12!)... V hotelu jsme byli lehce před půlnoci -- pár uvolňovacích piv na dobrou noc. Velitelský čas na ráno je nastaven na 4:30. V 5:30 vyběhneme, před tím rychlá bohatýrská snídaně a namazat si s sebou chleby na cestu.. Vybublinkovanou kolu s vodou do bidonů a nic nám nebrání začít londýnské dobrodružství..

Nebudu psát o průběhu trasy, do 70km běžel s námi v naší trojce tvůrce trasy, který ji popsal o řád lépe a nebudu mu to kazit (zde). Za sebe můžu říci, było to neskutečný... Viděli jsme zajímavé příměstské oblasti, malebné domečky, stejně jako pochybné čtvrti a nefalšovaný industriál. Upravené parky kontrastovaly s úplnou "divočinou" některých pasáží, jako byl například Richmondsky park, kde jsme běželi kolem volně se pasoucí vysoké. Stezky kolem Temže a jejich slepých ramen, ranvej s přistávajícími a startujícími letadly na City airport.. Prostě Martin připravil neskutečný a krásný mix, kaleidoskop střípků a nálad, který ve mně zůstane hodně dlouho.

Pro pochopení cesty a celkových podmínek je třeba dodat, že v Londýně často prší a v posledních dnech pršelo opravdu vydatně. Trávníky a cesty byly nejen blátivé, ale hluboce podmáčené... V některých místech se boříme téměř po kotníky, suché ponožky byla jedna z věci, na které jsem myslel hodně, intenzívně a často, ale to bláto,... To bláto, díky všudy přítomným koním je výrazně cítit hnojem.:)... Je mi jasné, že pro nás dva s T. kteří cestujeme minimalisticky, v jedněch botách, s malým kufříkem, s minimem věci... bude na zpáteční cestě o dost náročnější se dostat do letadla a nebýt vyloučen z přepravy pro přílišný zápach a znečištěný oděv:).

Konečně to se i potvrdilo při zpáteční cestě. Paní na bezpečnostní kontrole na Stansted, koukla na mé tlusté podrážky HOKA bot a vyžadovala, abych si boty sundal, dal je na pás, nechal prohlédnout a zkontrolovat. Upozornil jsem ji, že to není úplně nejlepší nápad.. Protože jsem měl ty boty na sobě při běhu, který trval víc jak 20hodin, blátem a koňským trusem:).. Jenže předpis je předpis.:)... Ovšem, když jsem boty sundal a položil je na pás... udělalo se v jinak těsném prostoru bezpečnosních prohlídek najednou výrazně víc místa:)... Lidé ustoupili do bezpečnější vzdálenosti a paní se mi omluvila a potvrdila, že to opravdu nebyl dobrý nápad:)... Její kolegyně rychle doběhla k odpadkovému koši se zabavenými spraji a začala kolem zuřivě stříkat.. Pak se na mě obrátila a s britskou otevřeností mi poradila, že i kdyby mě nohy sebevíc bolely, abych si rozhodně v letadle nesundával boty!!..:)

Asi by se dalo o našem oběhu Londýna mluvit jako o pohádce, nebo o by se jednotlivé bizadni střípky zážitků daly shrnout do špalíčku stručných příběhů a pohádek:
pašerácká: Tomáš už je na letišti kontaktován jednou paní, aby pronesl a provezl nějaký kontraband.. V pozdní noci si na to pak vzpomeneme, když probíháme evidentně kolem nějakých velkých pěstíren marihuany, které pod rouškou tmy větraly:)... Nebo hustá oblaka kouře z různých bytů a klubů v jedné oblasti se "sociálním" bydlením získávají z naší strany jen obdivně poznámky "To je ale matroš!!!", protože marihuanového kouře bylo ve vzduchu tolik, že by se dal krájet:)...
hledací a pátrací: Tomášovi při vyndáváni banánů spadlo pouzdro s foťákem, stalo se to úseku kratším než 200 m, které jsme prošli mnohokrát, prohledávali přes 1/2h.. Pak nám došlo, že vedle nás stála starší paní s opelichaným psem (oba dávajíce najevo, že nemají rádi běžce). Určitě ho našla a zabavila.. A tak jsme se ji marně snažili pronásledovat.. Babka asi vzala nějakou zkratku a my přišli o kolekci nádherných fotografií..
jazyková: Pákistánec při nákupu piva komentuje, že jsme běžci a dodává, že já jsem evidentně vedoucí, protože jsem dvojnásobný běžec -- nejenom běžím já, ale mám i "running nose" (rýmu)
navigační: Tomáš dokázal v noci operativně při zavřených parcích, hodně blátivých či zaplavených úsecích na svém telefonu problematické části zázračně přetrasovat!!
vodářská: kilometry a kilometry cest a cestiček kolem slepých ramen Temže (pokud byly za světla a jen v drobném blátě) byly hodně malebné. Co 200m malé zdimadlo s ručním zavíráním, nádhera!
opičí: většina parku otevírá od cca 7:00-18:00. Později večer je tím pádem většina z nich zavřená.. Například do jednoho jsme ještě v pořádku vběhli, na výstupu už jsme museli překonávat zamčená vrata. Kousek na boku se ukázala taková menší díra/překážka, kterou jsme podle rád klasiků sice podlezli, ale po jejím překonání jsme se hrdě narovnali a vztyčili..:)
pivní: krátce kolem 1. maratónu měl Martin krizi, která se ukázala z hlediska ITB jako velmi užitečná. Pomohla nám ho přesvědčit, aby si dal s námi pivo (já na pamět t-birda) raději vypil piva dvě..:).. A hle.. krize zažehnána:)!
zdravotnická: Sice na cca 61 km úspěšně ošetřujeme VP koleno, ale byla to jen taková labutí píseň, aby se dostal k Richmond bridge.:(

Nicméně... Na 70 km je jasné, že duchovní otec akce a tvůrce trasy, VP už dál nepoběží. V koleni ho nebezpečné bolí a píchá (ty krasobruslařské figury v blátivých částech byly často o zranění). A tak jej u Richmonského mostu opouštíme. Tady se ukazuje další důležitá poučka v praxi... Nechval dne před večerem:).. . Odmítám další extra baterky do své čínské svítilny... Vím, že svítí jako blázen a vydrží svítit hromadu hodin... Ovšem to by se mi ale nesměla v batohu sama zapnout, že?:).. Tím pádem se hodně temné úseky v lesích a podél řek stávají ještě dobrodružnější... S přibývajícím časem moje světlo téměř nesvítí, ovšem pořád je to ještě o řád lepší než Tomášovo "lampička", která připomíná světlušku s poraněným zadečkem..:)

Takže šetříme světlo, jako zoufalci šetříme baterky v mobilu, který je nezbytný pro případnou změnu trasy.. Konec dobrý, všechno skvěle:). Při doběhu měla baterie telefonu sotva pár procent, navigace se mi vypnula přesně u hotelu a svítivost našich baterek poklesna na rozlišovací úroveň..:)

Prostě bylo to krásné a bylo toho dost. Paradoxně sice jsem byl unavený, pár puchýřů a rozmáčené nohy... Ale jinak super. Pravda, bolí mě v krku, ale to mě bolelo ještě než jsme vyběhli:)...
A tak se těším zase na nějaký léčivý běh:)... Musím doléčit rýmu a krk, protože za dvanáct dní mě čeká první větší zkouška v sezóně -- Trans Grand Canaria.. Držte mi palce!

Běhu zdar! Ultra a kamarádům.. zvlášť!
12:)

PS. Vysvětlující poznámka --"Zavři oči a mysli na Anglii" byla hojně používaná fráze anglických matek, když dávaly rady svým dcerám, jak úspěšně přečkat svatební noc.
PPS. Moc děkuji za fotografie, které mi poslal MVP, příště už snad budu mít své vlastní:)..