Běhy s přívlastkem:) [pivní, večerní a společenské], aneb ultra zdar a kamarádům zvlášť!

Po Ledopádech jsem si žil zase tak nějak v poklidu. Udržoval jsem si svoje průšvihy, nedodělky a vědecko-pedagogické úspěchy :), v rovnováze.. Tradičně v bojích o každý metr -- to byl nefalšovaný průměr.. slovy Hymana Kaplana -- nelítal jsem v luftu, ale neležel jsem v rákvu:).. Když v tom mě zasáhla e-mailová smršť odstartována naším reprezentantem, (dánskou Sněhurkou), t-birdem.. Prý, že jsme dlouho neměli nějaký noční (pivní) běh.. Mezi řádky člověk mohl číst takové ty nevyřčené výčitky o tom, že každý vztah (i ten spolkový) je potřeba udržovat a rozvíjet..:).

Chtělo se mi odpovědět, že například my s Malým medvědem jsme docela nedávno spoustu piv urazili při nočním punkovém závodě na ledopádech; on mě pod falešnou záminkou vytáhl na nepravý noční běh se ženou(!), atd.. Ale! neřekl jsem to!! :) Přeci jen, bylo by to rouhání. Blíží se Mezinárodní den přátelství, který si skauti nastavili na 22.2 (nádherné datum).

Prostě tak, sklapnu:). Protože tady často různě děkuji běhu a kamarádům a vždycky si přitom uvědomuji, že zatímco obecná zkušenost říká, že po 40+ (natož to 50+) normální člověk už jen kamarády ztrácí, tak právě spolková činnost:) -- v mém případě běhání ve vlastenecko-pivním spolku -- má efekt naprosto opačný.

Však to znáte. Zkuste s někým párkrát běžet delší závod, dlouhý společný běh, klidně i po nocích přes hospody domů, podniknout nějakou (běžeckou) výpravu .. A najednou se ze známých, stanou kamarádi a z kamarádů ti nejlepší:). Netvrdím ideologicky, že je to vlastní pouze běžcům, pobíhačům a turistům.. Znají to určitě rybáři, myslivci, lyžaři, horolezci, potápěči... ale já, stejně jako "Olda":), jenom běhám, tak nemůžu porovnávat ostatní činnosti.:)

Abych to zkrátil. Ve skupině HC iTB na výzvu t-birda zaznělo unisono, že jsme ještě z Benešova do Prahy neběželi, což vyvolalo silné znepokojení, aby to benešovští občané nebrali špatně a že bychom to měli co nejrychleji napravit. Takže hned v úterý večer se sejdeme na Hlavním nádraží a tu "křivdu" napravíme..[Tady si dovolím poznamenat, že taky z Chebu, z Vídně, Drážďan, z Waršavy, Amsterdamu, Říma, nebo i z Copenhagenu ..abych přidal pár dalších destinací... jsme také ještě neběželi:)]

Má to takovou malou předehru. V úterý po raním venčení Deri, narychlo uklízím vyprané běžecké hábky, dávám zároveň -- jako obvykle -- věci na večerní běh do báglu a spěchám do práce. Tam celý den (!) pilně pracuji, a začínám se chystat na cestu až těsně před 18.hodinou. Venku se začíná silně ochlazovat a já zjišťuji, že teplé, dlouhé zimní elasťáky jsem si (hlava děravá) nechal doma.. Zaklínám se naší tradiční klubovou mantrou -- Co nemáš, nepotřebuješ -- a vytahuji tenké, opravdu tenké elasťáky, co mám do fitka na spinning:). Martin Veverka Pražsky, když mě na hlavasu viděl přicházet, tak se mu v úsměvu roztáhla pusa od ucha k uchu. Prý zase zajímavá inovace = tenká "zimní" síťovina:) na dolní části těla... A co jsem si vyslechl od těch mizerů o tom, jak se mi (navzdory věku) krásně zapalují lejtka. No promrzl jsem jako treska v Nowaco mrazáku:)...

Ale postupně. Ve vlaku ještě rychle popíjíme startovní pivo, pobuřujeme spolucestující -- nám starším, pomalejším a odpovědnějším je jasné, že noc bude chladná a na rozdíl od Limonádového Joe jsem si teplé prádlo nechal doma:). Navíc .. zítra od brzo ráno musíme všichni ve svých zaměstnáních standardně fungovat... Takový skrytý rozměr společenských nočních-pivních proběhnutí.

Chlapci mě v Benešově udivují detailními místními znalostmi. Například, kudy se vyhnout opilcům, kde se dá odbočit ke křoví a tak:).. Největší z navigátorů, Malý medvěd nás neochvějně vede nejen po zpevněných cestách a asfaltkách (tak znělo zadání od t-birda), ale hlavně tak, že stihneme i při té bídě dvě pěkné hospody po cestě:)... Nemůžu odolat, abych virtualitu Mm neoslavil letmou fotografií, vystihující atmosféru - nazval bych ji navigační on-line pivo:). Na půllitru piva má položený telefon s navigací a pokud zrovna neupijí, tak komentuje další body cesty, případně operativně mění trasu.:) Já jsem to zažil už několikrát, ovšem pokaždé je to jako když se díváte na virtuóza při jeho parádním sólu na jednu strunu... kdo umí, ten umí..:)

Jako tradičně, v hospodě si vypínám GPS, protože na mě furt pípá, jenže si ji potom zapomínám zapnout.. a tak (ostatně jako vždy), mám nejen méně km než ostatní, ale dokonce běžím i kratší dobu (!)... Takže když se snažím vyprovokovat vpředu běžícího t-birda a předbíhám ho těsně před "rychlostní" kontrolou (cedule obce s rychlostním omezením), tak to Mm lakonicky komentuje, tobě se to závodí, když máš o deset kilometrů míň, co?:)...

Ale konec krásný, všechno krásné. Součástí cesty je i běh lesem Okrouhlík, kde všichni chválíme Tomášovi, jak to má pěkné, cesty udržované, přesto v růžovkách je běh lesem jako krasobruslařská exhibice.  Jak postupně promrzám, hlavně v oblasti třísel, bojím se, že si i něco natrhnu:). Čas neúprosně pokračuje a je mi jasné, že u IKEMu, nepohrdnu teplem automobilu a nabídkou Martina VP. Tak tak.. Zatímco známý tvrďák t-bird nejen běží 10km na start, ale dobíhá i dalších 50 až na Vinohrady.. Tak já (věřím, že moudře) si po 42 km sedám k MVP do auta. Koneckonců, už je dávno po půlnoci, domů ještě asi 15 km. Zima mi je, že bych mohl soutěžit ve finském finále Miss mokré tričko:)... Doma je mi odměnou krásné vítáni s Deri, maratónská distance dosažená, společenský i sportovní rozměr večerní akce zachován a ještě zbylo i na nějaký spánek... sama pozitiva..:)

A tak když za pár hodin vstávám a bloudím s Deri po Stodůlkách, abych potom prchal do práce -- tak si opakuji společně s básníkem.. Bylo to krásné a bylo toho dost:). Večer, když se kolem 8h večer vracím z práce, tak si připomínám -- na tohle mysli, Honzo.. Až ti zase na trase bude ouvej:). To dáš.. Protože ultra -- aspoň v mém hobickém chápání -- vyjadřuje i určitý životní styl. Zkusit to... vtěsnat zajímavé zážitky do všedního dne... zažít si svoje krize, překonat je.. ale hlavně se z toho (ale ani že sebe).. nepo.. tento:)

Všemu zdar! Ultra a kamarádům .. zvlášť!
12:)
PS. Místo toho, abych myslel na ladění formy před Velkým Kanárem chlapci se stačili bleskurychle dohodnout, že příští týden bychom si zase mohli večer někde dát pivo a maličko se proběhnout... Jak že to říkala moje maminka a babička? Hanzi.. ti tvoji kamarádi.. ty tě přivedou akorát tak do průšvihu:).