Nepodceňujme motivaci -- ať už je jakákoliv! :)

V pondělí jsem musel navštívit rodiče v rodném městě a jak jsem slíbil svoji trenérce, ve volných chvílích obětuji km za výškové metry a technické pasáže.. Při odjezdu proto zajíždím na parkoviště ke hlinecké sjezdovce a před přicházející bouřkou ji začínám vybíhat a sbíhat. Je horko, postupně ve vysoké trávě a v ostružiní prošlapuji cestičky. Po zhruba 50 minutách to balím a dávám si dole v restauraci rychlou kolu a spěchám do Prahy.

Jeden chlápek na baru se se mnou dává do řeči. "Vy jste byl až nahoře?" ?? [Mezi námi -- je to v podstatě krátký kopec.. podle propozic 470m, převýšení asi 93m, vyběhnul a seběhnul jsem si to 6x, přeci jen musím do Prahy a bouřka se blíží].. "Asi děláte závodně běh do vrchu, co?" :). Kdepak, odpovídám po pravdě, já jsem jen takový nadšený běžecký turista:). Tímto se ještě jednou všem běžcům do vrchu omlouvám, že taková troska jako já.. může na laiky dělat dojem, že by mohla závodně běhat do kopce.. Vždyť já jsem jen klasický "hopkal" případně v horní části už jen šel.. Ale je to dobrá motivace.. měl bych vážně trénovat ten běh do kopce a z kopce..

U komína si všimněte nápisu TATRA :), je to onen výrobce 
kondenzovaného mléka, co občas do sebe cpu na ultra :)

Celkově byl minulý týden doslova porod.. Pochopitelně si v těžkých chvílích opakuji Stinovo matry - "ultra se rodí v unaveném těle na unavených nohách":) ... ovšem kdyby to byla pravda -- to už bych měl těch porodu za sebou víc než paní Klapzubová:).. Nicméně, v nevalném duševním rozpoložení (=běhám jako stará babka s nůší) vybíhám ve čtvrtek z práce, poslední pracovní běh, v pátek mě čeká konference v Bratislavě. Kličkují mezi turisty v centru, ztrácím čas na přechodech... po prvních dvou kilometrech na hodinkách bliká ostudná průměrka 6:30 -- najednou si říkám.. co kdybych se trochu víc snažil, jak říká moje trenérka .. objevil v sobě své "silnější a rychlejší já":).. Beru si sluchátka s muzikou a trénink může začít:) -- postupně to rozbíhám.. Cíl je jasný, zkusit smazat tu pachuť upatlaných pomalých běhu -- nejlépe v obráceném gardu do kopečka.. A najednou to jde.. běžím rychleji, začínám stahovat cyklisty.. a hecovat ty na turistických kolech:) k závodění.. Jeden pár mě sice zpětně předjíždí u dolního hlubočepského viaduktu.. Oni po silnici, já musím vystoupat a sestoupat po schodech, ale vím, že se kopec zase začíná zvedat a moje chvíle přijdou.. A taky že jo:).. Stejně tak si několik dalších turistů na kolech navlékám jako korálky na nit..:).. Pocit neskutečné síly trvá, když v tanečním rytmu vybíhám hladce poslední kopce v novém traťovém rekordu.. Tak to snad nebude zase tak strašný -- jen je potřeba se starobou a s leností neustále bojovat! :).

Mám hezký zážitek s motivací... V sobotu popoháním Deri do trailu [mrcha líná je to:), ale mám ji nejradši].. Při jedné z jejích "zastávek" se se mnou dávají do řeči dvě dámy s trekingovými holemi, prý kde brát motivaci na to sportování, ony že jsou spíš kavárenské typy..:)... To já běhám jistě pro radost a pro zdraví, že? Odpovídám jim tou nejsilnější motivační běžeckou hláškou.. Kdepak, kvůli zdraví bych se takhle nesnažil.. "Běžci a běžkyně mají lepší sex"..:). Ovšem nejlepší bylo, že jsem je za nějakou chvíli viděl popobíhat s hůlkami v rukách.. Motivace může přijít z jakékoliv strany:)...

Všemu zdar! Naší motivaci a ultra.. zvlášť! 12:)

PS. K té motivaci si musím udělat ještě jednu krátkou poznámku. Včera se mihl v Praze Běžící Stín a (aspoň) povídání s ním a s kamarády v hospodě, to je vždy jako návštěva (běžeckých) Lurd..:). Nehybní pacienti vstávají z postele a začínají chodit, babičky odhazuji hole a hlásí se na PIM s cílem pod 4 hodiny:).. čerstvě operovaní věří v sílu titanových kloubových náhrad, pošilhávají po oběhu andorského knížectví a opakují nábožně .. "postupně, konzistentně"... a místo rovnou na Rondu se hlásí poctivě na "kratší" Mític..:)...
Jjo, taky mě to zasáhlo silou nevídanou, hotové tsunami na Máchově jezeře.. všechna voda ve vzduchu:). Znova se chci zlepšovat, místo jalových kilometrů zařadit intenzivnější trénink... Na povrch se derou moje skryté touhy a vášně:), například otevřeně přiznávám detailní studium loňských mezičasů z Rondy, s cílem stáhnout dolů čtyři hodiny i plán na podzimní pokus o svůj rekord na 24h.
Starší běžci (stejně jako básníci) mají obtížné začátky a konce.. Zato mezidobí je radostné a plodné. Cítím se pořád být na začátku:)...