Stále na pracovní cestě..aneb život je jako dveře:)..[je potřeba mít kliku!]

Listopadové "písně" mi až do posledních dní přinášely nesmírnou pohodu, téměř letní nebo jarní náladu, když po cestě z práce, v zapadajícím slunci jsem se mohl těšit pohledy na ozářené mosty, hrad nebo aspoň Petřín a Barrandov..

Chtěl jsem si psát pravidelně, musím se k tomu zase dostat, různé veselé a potřebné zážitky mi tak bohužel zapadají v pěně dní, ale jak říká moje oblíbená kniha.. osamělý člověk, který plave v širém oceánu nemá sílu mávat cestujícím ve výletních parnících:)..

Vše se různě opakuje a myslím si, že je krásné, že se zapomnětlivostí mně vlastní si staronové situace umím znova užít. V souladu s pravidly, které hezky formuloval můj oblíbený liberál (i když v dnešních posunech a identifikace levice=liberálové, je chápán jako konzervativec), Jordan Petterson -- tím spíš, že je jich 12(!) -- Když už nemůžu mluvit pravdu, tak se snažím aspoň nelhat:)..

V tomto a minulém týdnu to bylo obzvlášť patrné.. Mám hodně napnutý pracovní rozvrh, do toho se snažím (pomalu) běhat.. a tak není divu, že různé povinnosti a schůzky mě zachytí v drobném zpoždění na mých "pracovních cestách" .. tedy na běhu do práce-z práce..

Skoro po každé je to stejné. Telefonní konverzace začíná nejčastější otázkou v mobilní komunikaci.. "Kde jste?" .. Abych nelhal, odpovídám po pravdě, že jsem na cestě do práce.. Možná budu o pár minut později, uvidím [bylo by dobré stihnout sprchu, že?:)].. Telefon mě skoro vždycky chytne na mostě, nebo u Vyšehradu, Mánesu, kde troubící auta a zvonící tramvaje vytvářejí skvělou kulisu.. Partner na druhé straně telefonu odpovídá.. Jjo, slyším to.. Praha je teď šíleně zasekaná:).. [Chlapec netuší, že já běžím, ale proč bych to zbytečně vysvětloval:)]. Nejlepší je, když se potom třeba sejdeme a já neodmítnu alkohol:)... a na jeho pohledy a otázky co s autem (?) klidně říkám, že nebudu řídit zpátky.. jsem zodpovědný člověk, že?:)

Sice jsem začal "suchý" listopad, ale jak vtipně komentoval můj syn -- ne mojí vinou:) uprostřed měsíce začalo silně pršet:). Na synově promoci jsem pochopitelně musel připít [snadno jsem si zdůvodnil, že se to nepočítá:), podobně jako si s kamarády na našich bězích snadno odhlasujeme, kolik je to do konce -- co na tom, že je to třeba 18 km, když jsme si odhlasovali, že je to 12, že?].. Podobně, jak radí Cimrman: "Podlez, ale hned narovnej!":) Takže i já jsem se (krátce) napil, ale hned přestal! I teď, když si píšu, tak jsem se sice zase napil vína.. ale hned.. ale opravdu hned.. jsem přestal!! :)

Jak se ochladilo, tak "provoz" na spojnicích Stodůlky-Centrum výrazně ochabl a zase potkávám jen známé tváře, jak běžců, tak i cyklistů, kteří podobně jako v Podrazu různými posunky dávají najevo.. že patříme k sobě:).

Zrovna jsem si zavazoval botu při seběhu z Barandovského mostu, když mi jeden z nich povídá.. "Seš pěknej kanec:).. před pár dny jsem tě viděl s tvojí mladou s kočárkem:).. ale ty si nedáš pokoj .. a mladý holky furt proháníš..:).

Okamžitě jsem pochopil, že narážel na společný běh s kočárkem s Nikie a asi když jsem o víkendu popobíhal s dcerou..:).. Přiznávám, že moje žena je mladší než já.. Ale zas tak výrazné to není.. To je krásné na těch rychlých rozhovorech.. On říká ..no o kolik.. o 10-15?:).. Opravuji ho .. o šest .. tedy měsíců:).. ale nevím, jestli moje upřesňující odpověď nebyla ztracena v šumu provozu na mostě:). A tak možná si u něj nechtěně držím statut lovce mladých žen:).

Přes veselé zážitky si stejně říkám, že je potřeba rozbít ten stereotyp pracovních cest.. i když kde jinde zaměstnaný jedinec nasbírá snadno kilometry než na komutačním běhu do práce (a/nebo z práce), že?
Nicméně se teď o víkendech vracím k objevování a k běžecké turistice. Tuto sobotu jsem začal jednou ze svých oblíbených tras -- na Okoř a zpátky. V optimálním gardu je to ze Stodůlek a zpět kolem 40 km, hezčí trasa má asi o 5 kilometrů víc. Je chladný den, ale svítí sluníčko.. až na cestě si uvědomuji, že je státní svátek a že s nákupem běžeckých "pohonných hmot", může být trochu problém:).. Je to ale vyvážené tím, že skoro nikde nikdo.. Ani v podhradí Okoře nikdo nedovádí:), ani šerif, ani bílá paní.. [i když možná bylo ještě světlo:)]..
Když jsem s krátkým reportem posílal Míše fotky, tak naznačila, že se mnou třeba někdy vyběhne na nějaký můj delší víkendový turistický běh. Tedy jestli mě s ní uvidí "můj" cyklista.. tak ho asi klepne:). Další výrazně mladší a hezká žena během pár dní.. a proti tomu já -- SOS (Starší Opotřebovaný Strejda).

Dneska mi skončil fakt hodně hektický týden, jen co se seberu, tak si to "vítězství" snad lépe uvědomím. Občas mě trochu vytočí poznámky od kolegů a známých.. Jaký jsem "držák" a "Volverine" .. Jak nemusím spát a snadno se regeneruji:)... houbelec! Jinak to nejde, protože jinak bych mohl přijít o svoje pobíhání.

Asi "nejlepší" je v tomto ohledu můj americký kolega, který v situaci, kdy já [zodpovědně před uzávěrkou projektu, aby se všechno stihlo..] spím fakt minimálně, doslova ryji čumákem v zemi... A on to komentuje slovy: "Jsi opravdu hodně výkonný a efektivní, ale já kdybych nepotřeboval spát tak jako ty.. tak bych taky udělal hodně práce.." No nezabili byste ho? Osobně věřím, že kdyby to dostal do ruky zkušený soudce, tak mi nedá ani podmínku!:)

Našim bojům, pracovním cestám a běžecké turistice.. zdar! Ultra a bojům o něj.. zvlášť!
12:)