POP a skok do Nového roku, aneb God Save the Squirrel :)

Jak by odpověděli zkušení bezdomovci -- jak nejlépe poznat dobré kamarády? No.. dobrý kámoš tě nechá jíst jako první:)... Z aktivních a rychlých blogerů byla na POP Jitka a tak jsem si nechtěl nic psát, dokud z ní nevypadne zápisek, vím, že to pro ni muselo být silné:).... a tak teď se konečně můžu aspoň v náznacích vrátit k uplynulým dnům..Aspoň nebudu tolik komentovat současný oběh Prahy...:)

Pravda, původně jsem si tady chtěl vzpomenout na svůj naprosto kultovní den.. 21.12 .. nejlépe v 12:21 .. přeci jen síla slunovratu umocněná numerologickou časovou hříčkou mě sváděla. Začíná se zase prodlužovat den, budeme místo do tmy běhat do světla:)... Navíc tolik 12 se hned tak přirozeně po hromadě hned tak nenajde [ti starší a zkušení mohou sice namítat, že i 12.12 jakožto konec měsíce čs.-sovětského přátelství nese také silnou symboliku, ale..:) ]. Nicméně, magické síly 21.12 (a času 12:21) už letos využil Karel Janeček ke svému rozchodu z jednou ze svých početných manželek a tak mi moje běhání do světla přišlo takové ... s křížkem po rozvodu:)...

Navíc, s pochroumanou nohou po P100 jsem běhal méně a spolu se společenskými povinnostmi jsem musel jezdit víc MHD -- a výsledek se brzo dostavil. Neskutečně nebezpečná verze téměř smrtelné mužské choroby na 7:) ... podle mého neutuchajícího kašle to vypadalo skoro jako nastupující rozedma plic:)... ale ona to "rýmička":)...Prostě byl jsem nalomený, v podstatě jsem netušil, jestli vůbec POP poběžím, ale protože ze všech původních obíhačů jsem zbyl jediný, tak bylo rozhodnuto... Martin Veverka Pražský slouží na "Ostrovech" a tak mi nezbývá než plně zastoupit otce zakladatele POPu a snažit se ten pytel blech, aka členy a přátele iThinkBeer nějak pohromadě a s minimálními ztrátami dovézt na Hamr v Braníku. Dopředu jsem je všechny informoval, že ačkoliv znám trasu (trasy) velmi dobře, nějaké drobné bloudění se dá očekávat, to bych nebyl já, a taky ano:).

Martin sice jako nejlepší průvodce chyběl, ale snažil jsem se alespoň z pozice "domácího" upozornit na různé drobnosti, které vypadly z Martinova on-line vlastivědného průvodce.. Například při běhu po mé trase od vody do Hlubočep si dovolím připomenout již téměř zapomenou verzi video klipu s Petrem Mukem (Zrcadlo), kde je 1) jasně vidět, jak propaguje běh a sám běží, 2) naprosto skvělý náběh na refrén se slovy.. "již 12 dní..":)... a navíc trasa skvěle koliduje s trasou POPu, tak pro připomínku a jako náhradu chybějících (budovatelských) písní na trase.. přikládám..



V rámci hesla škola (běh) hrou se snažím snížit dobu čekání na "občerstvovacích" stanicích tím, že si hrajeme na jednotku SWAT.. (in-and-out-in-3-minutes).. tedy ne vždy to vyšlo, ale nakonec se postupně přibližujeme k cíli, před hospodou v Hamru všichni postupně zrychlují, i Bubo se zraněnou nohou běží jako hasič k ohni.. Dobíháme ještě za světla, o to déle se můžeme družit v restauračním zařízení, vymýšlet a sdělovat si plány na příští rok.

Tedy, i když jsem se snažil moc nemluvit... opravdu jsem se snažil:), tak se bojím, že to těch pár minut mlčení, které jsem tvrdě vybojoval:) si ostatní ani nevšimli:), ale aspoň že mi pořád zůstává určitá pohotovost v reakci na domorodce a tak:).

--- malá odbočka ---
Jako kluk jsem vždycky miloval ty pohotové repliky, kdy hlavní hrdina v posledních okamžicích dokáže všechno trefně komentovat -- třeba když odchází z baru, kde všechny zbil na hromadu a on pronese něco ve smyslu.. oni si začali.. nebo neměl do mě šťouchat ..:) ...
A tak je často mým cílem a potěší mě, když se podaří vtipná odpověď v normálním životě, nebo při běhu.. Při POPu se mi jich podařilo několik:), ale před vánoci jsem měl obzvlášť úspěšný den.
Byl jsem nakupovat v Tesco na Lukách, Deri jsem měl s sebou zapnutou v tašce. Čekám u pokladny, začínám platit, když ke mě vystartuje paní a velmi ostře a důrazně mě upozorňuje, že se psem nesmím dovnitř. Mile vysvětluji, že Deri je zapnutá v tašce, ani kousek z ní nekouká a že nikde nemají cedulku... Paní ale trvá na tom, že ani tak tam nemůžeme být. A tak zatímco mávám bezkontaktní kartou, tak v tom posledním okamžiku pípnutí přijaté platby mile poděkuji.. "Moc vám děkuji! Víte, já mám vždycky dilema, jestli půjdu nakupovat k vám a nebo do Alberta. A vy jste mi to mi pomohla vyřešit!" ..:)
A odjíždím s košíkem a s Deri v tašce kolem němé paní a usměvavých zákazníků..
--- konec odbočky ---

A tak aspoň s malým předstihem vše nejlepší do nového roku, ať se daří, ať nám to běhá.. ať neztrácíme ani motivaci, ani dobrou náladu.. ale hlavně.. ať neztrácíme svoje kamarády!

Ultra.. a tomu v nás zvlášť.. zdar!!
12:)