úterý 28. ledna 2020

Čelem vzad... poklusem klus... aneb "neznámým" trasám vstříc:)

Dal jsem si chvíli pauzu od psaní na blogu, aby na mě ta "ostuda":) chvíli koukala, abych se jí zbytečně brzo nesnažil zakrýt svými veselými zážitky...Přitom už v Řecku jsem se při procházkách a popoběhnutí zase dostal do hezkých situací, kdy jsem zažil v lednovém slunci na pláži skotačící dívčiny v plavkách, pózující u palem před kamerami a fotoaparáty... Pochopil jsem, že tady se rodí ty propagační fotografie v měkkém světle s liduprázdnými plážemi... potom si nejeden z nás nakonec řekne.. ale jo, tady je to hezké, málo lidí, tak tam pojedeme!:)

Přemýšlel jsem, proč si ani nepíšu o setkání se skřítkem v Prokopovském údolí -- asi ta pachuť po rezignaci v Aténách byla přeci jen větší, než bych si na začátku myslel... :). Znovu to uzavírám s tím, že jsem si měl přečíst svůj loňský aténský report.... to bych se tam vůbec nehlásil:).

Tradiční nepříjemné "reportovací" lednové práce mě také odvedly od mých poznámek na blogu, i když já se při psaní "zpráv" snažím najít a uplatnit kouzlo nechtěného. Vzpomínám si, že moje (tehdy) povinné zprávy ze služebních cest patřily k nejoblíbenější četbě našich auditorů:)...Ve zprávách o výzkumu je asi nejtěžší nakonec zdůvodnit dobré a zajímavé výsledky, které jsem v loni nenaplánoval, než napsat, proč něco, co jsem si myslel, že během roku vyřešíme ... ještě nemám:). Různé obraty ve výzkumných zprávách a oslí můstky připomínají doslova skoky z macaráta na kočku, nebo obraty v kriketovém gambitu Goodbodyho ve slavném románu "Jak jsem vyhrál válku" [...váš argument mě zastihl v postavení s nohou vpřed! ??? No jako před čarou -- při kriketu.. a kriket je hra...]:).
Při jejich "tvorbě" si vždycky vzpomenu na svého otce. Ten po léta psal velmi podrobné roční zprávy o kontrole jakosti sportovní obuvi. Pravidelně na náhodné místo doprostřed zprávy dával větu..."Kdo to dočetl až sem, má u mě flašku"... Pro úplnost dodávám, že za téměř dvacet let se nikdy nikdo nepřihlásil:).

Leden byl a je ve znamení ... učit se říkat ne... ale bohužel, v tomhle ohledu jsem jako Pierre Richard - ano, jsem nesmělý, ale léčím se:). Moje nejmilejší manželka si ze mě dělá legraci, že moje posedlost a odhodlání lidem pomáhat mě na jedné straně zničí... protože se to o mně ví a lidé toho často zneužívají ... a na druhé straně, já ničím ty kolem sebe... protože pomáhám, i když to oni vůbec nechtějí...:). A tak se musím inspirovat u zdravotníků a naučit se rozlišovat pomoc a první pomoc.

Snad v tomhle a příštím týdnu dokončím nečekanou "pomoc" na poli výzkumném... před koncem února se zbavím svých samaritánských úletů v pedagogické oblasti a ve zpracování dat:).

Připomíná mi to poučný starý židovský vtip, který tady opakovaně zazněl už několikrát..., kdy si Roubíček stěžuje Rabimu, že má malý byt a Rabi mu "radí" aby si postupně pořídil kozu, psa a kočku. Následně, když už je Roubíček úplně zoufalý, tak mu Rabi ve finále poradí, aby tedy prodal kozu, psa i kočku:)...

Takže práce asi budu mít do konce května víc, než bych chtěl, ale až ke konci února "prodám" kozu, psa a kočku, tak mi bude hej...:).

Při té mojí lednové/únorové samaritánské misi se přesto snažím běhat, jak to jde... Po těch 11 letech je pochopitelně těžké přijít na něco nového a objevného... ale přeci... Udělal jsem čelem vzad a řadu svých běžeckých tras běhám obráceně, jinak. Věřte nebo ne, je to silně objevné a v sobotu jsem málem špatně odbočil v údolí, protože jsem to tam "neznal":)...

Našemu úsilí.. zdar! Ultra zvlášť!:)
I když máte skautské sklony... nepřehánějte to s pomocí a s modrými okénky!:)
12:)

11 komentářů:

  1. Honzo děkuji po 30ceti letech běhání marně po okolí sháním nové okruhy na běh takže obráceně a snad se při běhu zpět vrátím k výkonům z dávných dob.Zdeněk Strouhal

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Drzim palce! Tedy az jsem se divil, jak jsou ty "trasy" jine.. neco jednodussi, neco tezsi.. mijel jsem odbocky v opacnem smeru(!).. na cestach po kterych beham pres deset let.. Tak snad to pomuze:).
      Jinak jeste se mi osvedcilo zlepseni.. nekam treba kousek popojet autobusem/vlakem a potom bezet domu...Zvetsi se tim akcni radius.. a znama trasa na konci pri dlouhe pri navratu je spis vitana..:)
      At se dari! At nam to beha! 12:)

      Smazat
  2. Honzo, tu židovskou anekdotu jsem si připomněl onehdá. Prodal jsem totiž bazén a kolo (obrazně) a chvilku jsem měl v bytě jenom s během volněji, ale ona se tam stejně nějaká havěť nastěhuje.

    Jo jinak poručík Goodbody s pomocí kriketu Vyhrál válku, Hrad (ne)uhájili jiní. To byla Hotová faleš.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :)... Faleš? Co je to faleš?... No záludnej míč při kriketu..
      Tímto se omlouvám za špatnou referenci a opravuji!
      Jinak je to přesně tak, jak říkáš... Vždycky po čase člověk poleví, "zaplevelí" si byt a život nějakými zbytečnosti (ať už jsou to věci nebo práce). a pak nezbývá než použít Paretův princip (80:20.. u mě spíš 90:10) a zbavit se věcí, které mě stojí spoustu času, ale nepřinášejí ani potěšení, ani výrazně nepomáhají platit složenky:).
      Ať se daří, ať nám to běhá!!
      12:)

      Smazat
  3. Ta obmena tras je vynikajici vec. Zacla jsem s tim minuly tyden neb kvuli pracovnim povinnostem stiham vybehnout na trat za tmy s celovkou a to se mi do husteho hlubokeho lesa uz nechce. Mam to kopcovite hodne,ale je to strasne prijemny,kopce rada.
    Jako vzdy..prijemne pocteni. A na Spartu uz nemysli!
    At Ti to beha 12:)
    S.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. Dík. Pravda je, že obměna "pracovních" cest:) má své hranice... Přeci jen když spěchám, tak běžím pořád stejně a oběma směry...Ale vymyslel jsem, že tam vložím asi 3km "záběžku":) kolem skal po cestě do práce... a při cestě z práce zkusím spodem z Jinonic na Dívčí hrady a tam odtud.
      Prostě je to jako ve "vztahu":), člověk to nesmí nechat sklouznout do úplné rutiny, je potřeba aspoň občas to maličko ozvláštnit:).
      Ať se daří, ať nám to běhá! 12:)

      Smazat
    2. Krasny primer.Zabezka:)..az se zdrzim v treninku,pouziju to az mi doma budou spilat kde jsem..ale,aby si muz nemyslel,ze jsem se zabehla:)

      Smazat
  4. Jó trasy, to je kapitola sama pro sebe. Někomu nevadí běhat pořád to samé a obhajuje to proměnlivostí krajiny v ročních obdobích (a nebo to ani obhajovat nepotřebuje), někdo (jako třeba já) to nedává. Popojet a běžet zpět je výborný způsob. Moje žena říká, že cesta v protisměru je úplně jiná a tvoje skoro zabloudění to potvrzuje. :-) Já bych pro zpestření doporučil kešky a až je všechny najde, tak zase můžeš zakládat. Budeš v tom mít zábavu (kontrola kešek) a i ty dobré skutky. :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) Díky moc! Tady se možná i běžecky odděluje to zrno od plev:). Zatímco já mám problémy naběhat hodně na okruhu... tak znám několik lidí, kteří s bravurou zvládají maraton v garážích, 6-ti hodinovku na střeše obchoďáku... a nějaká 24h na aténském prašném betonu by pro ně byla jen jedním z korálků navlečených na běžecký náhrdelník!:)
      Před těmi já smekám...
      Jinak třeba zase někdy spolu popoběhneme... Zase běháš, což je dobré znamení! MSF! 12:)

      Smazat
    2. Maraton v garážích byl docela fajn, jen mě z těch zatáček bolelo jen jedno stehno. :-) Běhám, ale málo. Ale objevil jsem audioknihy a hned se běhá líp.
      Rychlé nohy, svižný krok, přeji ti na celý rok. :-)

      Smazat
    3. Behani porad v jednom smeru.. to je pochopitelne narocne nejen na hlavu, ale i na nohy a klouby:)... Proto jsou mi sympaticke akce, kde tech zatacek neni tolik, jsou pozvolne a treba se jeste v pulce meni smer:). Ja s audioknizkama musim opatrne... Prestavam koukat na cestu, sledovat cyklisty... nebo myslivce:). Jeste takova muzika, kterou znam... budiz...:).. ale enjaka zajimava nebo napinava knizka? To bych v terenu nebo v polich nedal!:)
      Dik za mile prani! Asi bych mel odpovedet v duchu Rencinova vtinu... "At se Ti v tom novem roce dari dobre... Ale zase ne moc!! To bys me nasr*l!:)".
      At nam to beha! 12:)

      Smazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...