Zákazy, příkazy, roušky a náhubky... aneb volnost běhu...proti všemu:)!

Otevřeně... je mi líto těch mladých, kteří se na můj vkus až moc snadno vzdali a vzdávají svých svobod, své odpovědnosti ... Přenášejí hodně věcí na stát a skoro všemu věří:)...A stát? Ten si lebedí... Velký bratr se připravuje definitivně všechno sledovat, deficit se zvyšuje stejně, [jak vtipně poznamenal Aston (O.Neff)] jako váha salámu u řezníka... "O sto miliard víc? Můžu to tak nechat?"... OMG!

Z pozice sice aktivního, ale staříka:)... Nemám touhu, ani se necítím být povolán, abych jim radil.. Ale nemám rád situaci, kdy stát někoho (v tomto případě střední stav) téměř zlikviduje a pak se ho snaží s velkou pompou zachraňovat... Jen se raduju z toho, že jsem žil velkou část svého života v relativně normálním světě, kde slovy Ozzyho.. Člověk klidně mohl sežrat netopýra, aniž by tím způsobil Armagedon..:)... [Ozzy Osbourne " There was a time when you could eat a bat and not cause armageddon."].

Ale pozitivně -- ten běh mi dává naději... Po minulých týdnech, kdy jsem hodně potkával a viděl na dálku běžce v polích s šátkem přes obličej... [OMG!]... Tak teď už registruji povětšinou jen "potkávací světla"... kdy si přidržíme šátek jen na okamžik setkání... a s některými pomocí pantomimy či jen pohledem do oči usoudíme, že ani tuhle komedii nebudeme hrát:).
[Nicméně vzhledem k odhodlanosti strany a vlády by to chtělo, aby někdo vymyslel a sjednotil běžecko/turistický pozdrav... Navrhuji potápěčské Ok, kdy O je vytvořené palcem a prostředníčkem a "k" přirozeně zbývajícími prsty... abychom si dali najevo, že já jsem Ok, kvůli mě si ten hadr nemusí nasazovat:)].

Když jsme u těch zákazu a překážek. Nevím, co vedlo sedláka u Řeporyj, aby zoral (veřejnou, značenou) cestu mezi poli a natáhl tam mlíko se zákazem vstupu... aby mu tam nechodili/nelezli lidí? :)... Kolik mu jich tam může projít? No nevím jak koho, ale mě to neodradí. Tak holt ty původně rychlejší úseky běžím v oranici, taky dobrý:)... Když jsem tudy po "zorání" běžel poprvé, tak jsem si myslel, že na mě sedlák "mává" na pozdrav, ale když jsem obíhal to mlíko se zákazem vstupu:) tak jsem usoudil, že v tom "pozdravu" možná byla i nějaká "výhrůžka":)... Inu, až mě začnou nadhánět, tak aspoň budu mít Míšou tolik prosazovaný fartlek..:)

Vždycky se mi v té chvíli vybaví rady mého dědy a bavorské tety... "Hanzi, nikdy neorej po kopci a nikdy neorej cesty..:)... To dělají jen hloupý jézéďáci -- oře se vždy podél kopce a cesty nenič. Má svůj důvod proč tam jsou odjakživa ... Jenom si zničíš pole!"

Ale možná právě ty zákazy a příkazy mě inspirují. Za normálních okolností bych kolem těch výběhu krav běžel maximálně 2-3x do měsíce... Takhle mám touhu tam běhat 2x týdně:). Stejně tak mám silné nutkání každému, koho vidím v polích/v lese s rouškou říkat .. "neblázni... jsi tu sám... užij si to naplno":)

             

Běhu zdar! Ultra a boji s blbostí.. zvlášť!
12:)

PS. Než se to "ztratí":). S dcerou jsme se udělali takový soukromý "We Run Prague"... Ty fotky jsou z toho "výletu"... Přes Ladronku, Strahov, Pražský hrad, Petřín, Cibulku... do Stodůlek. Naprosto luxusní ráno. Za celou dobu jsme nepotkali vic jak deset lidí. Vřele doporučuji!
PPS. Abych to dokázal... zoraná cesta.