Hledači pokladů, aneb hravý Veverka si hraje a my s ním..:)

Jak už je ve zdejším kraji zvykem, na jedné straně (řekněme "na venek") jsme poslušné ovečky, co poslouchají příkazy a nařízení, nosí roušky pomalu i doma a nutí si mýt tlapky bakteriálním mýdlem i svého psa:), ale "uvnitř"... uvnitř je každý z nás ...husita!:)...

Ten vnitřní boj včetně projevů všech možných (rozumných i nesmyslných) omezení se i se mnou různě pere, nestandardní podmínky v práci k tomu přidávají další stres a napětí. Jak to asi musí vypadat u rodin s dětmi v panelákovém bytě?
To moje -- sice malá, ale -- zahrádka, moje dílna (a trucovna/pracovna) vytvářejí věřím dostatečný prostor/nárazník pro rozumnou rodinnou pohodu... Ale jak říkám, mám neskonalý obdiv pro rodiny s dětmi, které v těchto dnech nemají dostatek "životního prostoru" ...

Běh-pobyt venku je potom asi jediná možnost, jak z toho všeho utéci, jak se zbavit všech napnelismů a cukatur:)... Paradoxně cílené běhání a náročný trénink nemusí být nutně to pravé ořechové, spíš naopak. Já to beru tak, že ani běh nesmí být v mém případě spouštěč stresu... [aneb, ono se to nepo..tento:), když se mi nepodaří běžet přesně podle plánu, když se nezlepšuji]. Navíc je klidně možné, že při logistickém oříšku letošního jara (tedy pomoci při přemísťování syna ze školy z ameriky domů) se mi nepodaří vyhnout se povinné karanténě.
Většina závodů je zrušených a tak naběhat cíleně a strukturovaně své tréninky, tempa, intervaly... všechno plus mínus osamoceně... dokáží jen reprezentanti a ti nejtvrdší z nás.

Proto se mi moc líbí nové bojovky[i vědomostní soutěže], které se objevily i v našem Prokopském údolí, hafo otázek pověšených na stromech kolem hlavních cest a na druhé straně správná odpověď. I tak se dá zabavit s dětmi na krátkém výletu přírody.

Podobně mě a většinu kamarádů nadchl Martin Veverka Pražský, toho času "Ostrovní", který mezi nás přinesl hezkou (anglickou) běžecko-turistickou hru, která teď doslova zuří na našem klubovém FB:).  Vy, co jsem zabloudíte a (zatím) nejste součástí naší volně definované skupiny iThinkBeer (.com) -- tedy těch, co sice běhají, ale při běhu myslí na pivo a na setkaní v hospodě s kamarády -- tak vám o tom musím něco říci.

[Chvíli jsem čekal, jestli Martin, se stylem britského gentlemana, něco sám nenapíše o "Treasure Hunt Run" ... tedy Běžeckém hledání pokladů. Ale Martin nic nepíše a je škoda, aby to zapadlo, obzvlášť v téhle době, tak tedy ...]

Treasure Hunt Run
Je určeno 10 věcí, které je potřeba v rámci výběhů, výletů najít a vyfotit spolu se sebou samým (či alespoň s nějakým klubovým atributem).
Už první sada byla velmi inspirativni (S01):
1. Neuvěřitelná díra
2. Divoce žijící zvíře
3. Číslo 82
4. Něco oranžového a fialového
5. Most
6. Historický pohled
7. Lavička
8. Houby
9. Ztracena věc
10. Něco hodně chutného

Druhá sada (S02) posunula laťku o kus výš:
1. Kostel
2. Roubenka
3. Napajedlo
4. Telefonní budka
5. Výstražná cedulka
6. Něco krásného
7. Něco tvrdého
8. Něco rychlého
9. Něco šokujícího
10. Něco tichého

Třetí, přemýšlivá sada, (S03):
1. Úl
2. Pták v letu
3. Nesprávný nápis
4. Pěkná brána
5. Den v týdnu kromě neděle
6. Vyrobeno/založeno v..
7. Ztracený míč
8. Něco na nesprávném místě
9. Něco kde se dá schovat
10. Zajímavá pěšinka

Ošem Nika z Nového Mexika přinesla další level, (S04):
1. Něco hlubokého
2. Něco pichlavého
3. Hydrant
4. Vlajka
5. Něco kulatého
6. Loď
7. Vyhlídka
8. selfie+zajímavé pozadí
9. Velkej hmyzoun
10. Sníh

No, sledoval jsem naše vedoucí hledače, taková Romana (April), ta to často dokáže dřív než bys řekl Pilsner Urquell:), ale většina úlovků od kamarádů je neskutečně vtipná, dokážete si představit, jak se dá uchopit úkol SO4E8: selfie+zajímavé pozadí, že? Nebo sníh v Čechách v dubnu, když tady skoro nebyl přes celou zimu... No nádhera! Kvůli práci jsem nejen nestíhal v týdnu moc běhat, ale ani sbírat poklady, až to bylo takové smutné... Ale v sobotu jsem se rozhodl, kdyby všechno mělo "padnout" a [vždy, když je nejhůř] běžel na Karlštejn a zpátky... S tím, že po cestě zkusím "všechno splnit":)... tedy 1-3 sérii. Neudělal jsem si poznámky, ale pamatoval jsem si opravdové "špeky".

Falešný policista monitoruje cyklostezku!

Doba je nesmírně dynamická.. myslel jsem si, že telefonní budka v "mých" vesničkách kolem údolí bude v pohodě.. v Holyni jsem ji viděl jako hotovou věc:), ale už je pryč! Je to výrazně těžší oříšek.. Dokonce ta na Řeporyjském náměstí, kterou jsem bral jako "home-run" už není telefonní, ale je to knihobudka:). Podobně číslo 82, to jsem si věřil, že snadno po cestě na Karlštejn ulovím, ale kdepak. 12, nebo i krásná 13 ... o 28 nemluvím... to by všechno bylo, ale 82? Když tak "orlím zrakem" pátrám v Chotči, tak se mě jedna "domorodkyně" ptá, co hledám.. Vysvětluji, že máme hru a že potřebuji vyfotit číslo 82. Hned se mi nabízela, že mi jej napíše na krajnici:), ale to mi přišlo nečestné a nesportovní:)... Dokážete si představit tu děsnou radost, když jsem ji našel ve Zvonoklasech...

Je to skvělá, i když čertovská hra! Myslel jsem si, že mám "ztracený míč", když v tom se objevili čutálisti a vzali si ho do hry... Prostě, zdaleka nemám všechno, ale moc hezky to zase probudilo moje pobíhání, člověk se najednou víc kouká kolem sebe a objevuje spoustu zajímavých věcí, nejen ty hledací poklady...

Prostě cesta mi utekla ... jedna-dvě:)... málem jsem při zpáteční cestě v Letech minul Petru, která proti mě prosvištěla na kole a za chvíli jsem byl v Radotíně, čas se nachýlil, i když jsem nenašel všechno, tak jsem vzal po 47 km MHD nahoru do Stodůlek... Práce a rodinná pohoda volaly:). No ty chybějící "kusy" musím dohledat jindy... Nedá se nic dělat. Příště musím vyběhnout někam dál..:).



Všemu zdar! Ultra zvlášť!
... protože, kdo běhá a hraje si... nezlobí (se)!

12:)