Důvěřuj svému sádlu! Aneb bojuji s omezeními a protivenstvím:)...

Asi všichni znáte ty různé "dobré" rady: ... Nauč se každý den 10 slovíček... do roka umíš cizí jazyk. Využij krizi k pravidelnému cvičení, do měsíce uděláš klik na jedné ruce, do dvou měsíců máš skvěle vypracované břišní svaly... To ani nemluvím o akcích typu.."zhubněte do plavek"..:), které z kohokoliv za necelé dva měsíce udělají nejen ozdobu pláží, ale i potenciální hvězdu remaku seriálu Pobřežní hlídka:)... u všeho přeci stačí "jen" být trpělivý a vydržet...
[Neříkáte si někdy to klíčové.. Bože dej mi prosím trpělivost.. Ale hned!!!:)]

Koneckonců, kdo by nechtěl vypadat dobře, ... umět nový cizí jazyk, ... ohromovat svými vědomostmi, že?:)... Stačí k tomu vlastně tak málo, stačí pravidelně "něco" dělat, vydržet u toho a úspěch je zajištěn. Vlastně pro řadu rekreačních běžců, co běhají/usilují o ultra by to mělo být jako houska na krámě... Přece pro ně je jednoduché pravidelně naběhat svoje porce kilometrů, tak stačí tu svoji konzistenci přenést do dalšího "oboru"...
[Vzpomínám si, že obecná konstanta, kdy se člověk má šanci přehoupnout z amatérské na vyšší úroveň byla poblíž 10.000 hodin, to zase není jen tak:)]

Ze stejného soudku jsou rady na hubnutí... změňte svůj jídelníček... Různé diety z mého pohledu nepoužitelné, protože jsou komplikované a vyžadují povětšinou, abych si "něco" buď nosil s sebou, nebo "něco" nejedl, případně jedl jenom "něco"... Vím, chcete říci, že běh sám o sobě je zárukou toho, že člověk zhubne. Určitě ano, obecně to má velkou pravdu... ale ...
Například já jsem začal běhat a hubnout z mety cca 104 kg a řádově během roku jsem se dostal na úroveň 82-83 kg a tu jsem navzdory různým pokusům se změnou jídelníčku držel dlouhých devět let. Občas jsem se nějakou dietou dostal k 80 kg, ale zhruba po týdnu se moje váha ustálila zase v okolí 83 kg..:)
Jasně je to velký úspěch zhubnout 20 kg a dostat se do rozumné formy, běhat ultra... Ale váha, jakoby byla zakletá. Navíc po Grand Slamu se mi začalo stávat, že po těžkém ultra mi tělo začalo nabírat vodu a váhu, které jsem se (navzdory celkem pravidelným cca 100 km týdně) těžko zbavoval...

Chvíle vánočních svátků mě bohužel posunula ze "zakleté" zóny 83 kg o víc jak 3 kg výš.:(... No tragédie! Přemýšlel jsem, co dělat, co vyzkoušet a vzpomněl jsem si, že v období přípravy na moji první Rondu jsem o víkendech praktikoval přerušovaný půst, nacvičoval "hladové" běhy, tedy běhal jsem 30 km a víc ve vrcholu své postní fáze.. asi měsíc, abych poznal a připravil svoje tělo a mysl, že ... jídlo na ultra není to nejdůležitější... Jako vedlejší účinek jsem se dostal s vahou tehdy na 80 kg.

Nakonec volba byla jednoduchá. Potřebuji něco, co vydržím praktikovat dlouhodobě. Něco u čeho mohu pít pivo, víno... nemít nějaké speciální dietní požadavky... A tak IF (intermittent fasting, česky přerušovaný půst) byla jedna z mála použitelných věcí ... a taky jedna z mála věcí, kde jsme si s trenérkou Míšou nerozuměli. :).... Aniž bych metodu nějak prosazoval ... napíšu pár poznámek z mých 3.5 měsíců ... Na rozdíl od ostatních "keto" a jiných speciálních diet, nevyžaduje žádné preparáty, nepotřebujete žádné speciální pomůcky... a dá se relativně snadno (bez velkých společenských omezení) dlouhodobě držet.

Podstata je velmi jednoduchá...[Pokud jste ve stejné kategorii a chcete zkusit, doporučuji lehce pročíst na internetu, včetně rad a omezení, ale pro obyčejného člověka je to fakt jednoduché. Říká se, že obecně na muže to funguje výrazně lépe/rychleji než na ženy]. Den jsem si rozdělil na dvě části... Na jídelní okénko (které může být od 4-6 až 8 hodin. já se snažím standardně 4-5, občas poruším...), kdy můžu jíst a na zbytek dne, kdy panuje půst a člověk nepije ani kafe s cukrem, ani pivo, ani sladké limonády. Optimálně čaj (černá káva) a čistá voda. Nejlépe je v postní fázi provozovat nějakou sportovní aktivitu, včetně rychlé chůze...

Aspoň mě výsledky velmi potěšily. [Vím, že jak o tom něco napíšu, tak to hned bude !horší dodržet a posunout, ale nešť:)] ... Něco s vámi budu sdílet, ale nebojte se.. žádné fotky břicha, nebo já před zrcadlem v tangách.. to nehrozí... Takové průkazné a neosobní se mi jeví fotky váhy:).
Syn mi věnoval svoji chytrou "americkou" váhu, která nejen přesně váží:), ale pro kalibrovanou výšku a věk pomocí elektrických impulsů odhaduje procenta svalů, tuku, vody... Nastavil jsem si experiment, začal jsem se vážit pravidelně po běhu --- a mohl jsem sledovat vývoj...
Na displeji jsou vidět čísla /velké je váha, vedle ní je procento tuku, pod ní z leva do prava.. procento vody, procento svalů, odhadovaná váha kostí. Výhoda je, pokud se vážím ve stejných podmínkách.. po běhu, na lačno... tak všechna čísla jsou principiálnš zatížena stejnou chybou, proto se dá celkem dobře posuzovat trend...

Ostudný začátek... Silvestr po ranním běhu

31. ledna

29. února

28. března

9. dubna

Tedy z 85.6 kg a 21.2 procent tuku na 73.5 kg a 15.5 procent.
Co je na tom ještě zajímavé, je přesně to, o čem psal jeden z propagátorů [Hugh Jackman, alias Wolverine:), který držel na začátku filmování 4 hodinové okno, údajně dlouhodobě drží 8 hodin mimo trénink.. a používal ji, aby nabral svaly a nezískal žádný tuk]... zejména u starších mužů dochází (mohu potvrdit pocitově) k lepší regeneraci organismu, atd..:)...

Upřímně, takovou váhu (ani pocity) si nepamatuji, protože už od prvního ročníku gymnázia jsem byl pěkná kulička... jedině jednou jsem se dostal s váhou pod 80 kg a to když jsem byl na letní škole v Itálii bez peněz a většinu času jsem držel půst:). Do budoucna bych chtěl bych udržet, případně 2-3 kg dolů a možná i nabrat nějaké drobné svaly při cílovéváze... Zkusím se zas po pár měsících ozvat:).

Doba je nesmírně dynamická, normálně nesleduji noviny, ale teď musím každé ráno otevřít idnes.cz [tedy ne abych sledoval pochybné výkazy statistik COVID-19, ale..] abych nastudoval, kdy budu moci jít do obchodu a necpal se tam v době vyhrazené pro seniory. Vláda nás udržuje v bdělosti, časy mění, stejně tak zajímavé jsou výsledky "vládního matesa" ... tedy, co zase naši velitelé vytáhnou z "osudí" a kterou službu, nebo obchod nám vláda povolí... [OMG!].

Jak jsem se pochválil, že jsem zhubl jednu velikost, tak moje nejmilejší manželka to moje úsilí "zabila" poznámkou, že já nemusím ty časy pro seniory vůbec sledovat! Chodím totiž do krámu s Derinou v tašce, šedivej jsem... tak stačí, když budu dostatečně šourat nohama (jako po ultra)... pro jistotu můžu v ruce žmoulat kus housky... a mluvit na Deri v tašce (to dělám stejně)... a pak mi nikdo nebude hádat míň než 65:)... No nezabili byste ji?:)

Ale se zákazy a omezeními je potřeba bojovat (v rámci možností) ze všech sil. Proto jsem si minulý víkend naplánoval bojovný "Běh naděje"... tedy z Bojova do Řitky a domů:). Symbolické po všech stranánkách... když se člověk přes Dobříchovice škrábe Krásnou strání nahoru tak si uvědomuje, že do Řitky to šlo snadno a rychle, ale dostat se odtamtud ... to bylo náročné:).

V týdnu jsme provedli záchranný koloběžko-běh (zachraňovali jsme pivovar Kácov) s Lubošem z našich domovů přes Prokopák podle vody k mostu Závodu míru... a nacvičovali používání roušek-šátků v režimu potkávacích světel:). Podobně jako při potkávání protijedoucího auta ztlumím světla, tak tady nasadím roušku nebo šátkem zakryji nos a pusu... a hned jak se mineme... Zapnu světla:), tedy sundám hadry z nosu a obličeje:)

Pro případnou kontrolu, že běžíme spolu jsme byli připraveni -- jsme rodinní příslušníci, jako medvědi u Kolína... my jsme v podstatě bráchové!:)

A tak... ať nám to běhá... Protože, my vlastně neběháme pro sebe... My běháme pro své blízké! Abychom se (obzvlášť v téhle době) vzájemně nezabili!

Všemu zdar! Ultra a "spiklencům" běhu .. zvlášť!:)

12:)