sobota 23. května 2020

Bohatýr a narušitel (státní hranice)... aneb pitím piva a během k čistým radostem..:)

Advid (David K.) pod průhlednou záminkou návštěvy fyzioterapeuta nás nečekaně vyzval k běžeckému setkání, Jarka zajistila obratem rezervaci v zahradní restauraci v Braníku... A protože je to jen kousek od mostu, tak jsem si naplánoval do hospody běžet a z hospody taky. Jedna cesta cca 10k, dvojsměrka dává 20 a dvacet km mít nebo nemít.. to je 40k rozdíl:).

Znovu jsem se přesvědčil o pravdivosti popěvku... "Do naší hospůdky vedou jen tři schůdky, to je ten důvod, má milá, že já tam raz, dva, tři jsem. Z té naší hospody stoupají tři schody, to je ten důvod má milá, že se jde tak těžko ven...!":)
Samozřejmě ... snažím se v zájmu normality udržovat svoji "bohatýrskou" pověst:) a tak během necelých dvou hodin "vyváženě" konzumuji tři plzně a tři kozly, dvě polévky... jako přípravu na ultra mód. Když se potom pozvolna rozbíhám krokem "postřelená srna" a ještě před Barrandovským mostem mě předjíždí Jarka na koloběžce, není mi úplně volno, ale mám s sebou mp3, nový silný playlist... a výběh na most už je ve velkém stylu:).
Modern Talking ve španělských rytmech burácí do sluchátek... !go, go, go! .. a jejich No name no face no number... se přesně hodí. Nakonec kopeček zdolávám ještě ve slušné průměrce 6 min/km, po té, co jsem absolvoval s kamarády v hospodě bych mohl říci, že to byl ekvivalent 4:30:).



Rychle ještě řeším pracovní záležitosti, dávám si novou trasu do mobilu a hodinek, protože si s dcerou bereme na pátek volno a vyrážíme do nejzápadnějšího výběžku (za Tachov, směrem k Rozvadovu), tématicky po stopách narušitelů státní hranice - teď v době virových omezení a uzamčených hranic je to znovu ideově nosný běh:). Máme v plánu přitom proběhnout naprosto opuštěným krajem, starých (zrušených) sudetských skláren a sídel, potěšit se samotou, zavzpomenínat na železnou oponu a tak.:).

Trasu jsem naplánoval jako okruh, autem dopoledne dojedeme kousek za Tachov do vesnice Lesná, kde je široko daleko jediný obchod (!).. Trať cca 35 km s převýšením asi 800m slibovala nádherné zážitky, pršet má až kolem 5-6 hodiny, tak nás to aspoň maličko bude popohánět:).
Bára natěšená, hned se přepne do "dětských" otázek typu.. "tatínku a bude se mi to líbit?" ... "tatínku a zvládnu to?" ..:).  No hned si připadám o dvacet let mladší, skvělá pohoda. Opatrně a s rozmyslem se vydáváme po turistických značkách přes neexistující osídlení Sudet; hledáme zbytky skláren, které se zavřely koncem 19.století. Krajina je naprosto opuštěná, nikde ani živáčka. Chtěl jsem říci, ani mrtváčka:), ale když jsme asi po 15 km potkali kousek od hřbitova manžele s kočárkem... tak jsem usoudil, že jsou to patrně zombie a jak bylo dobře, že jsem včera v běžecké hospodě měl česnačku:).
[Hned mi to připomnělo starý dětský vtip, jak jde holčička kolem hřbitova a potká babičku. Říká babičko, můžu jít kousek s vámi? Já se moc bojím... Babička odpovídá, ale to víš, že jo... Já jsem se taky bála, když jsem byla ještě živá:) ]

Bára pravda trochu znejistěla, když jí u Zahájí říkám, tady jsme asi kilometr od německé hranice a bylo by dobré ji překročit a kousek pokračovat podle hranic z německé strany. Turisticky je to velmi pěkné jít přesně podél hranic, na kole vede hezká cyklostezka kousek mimo... Říkám, kdyby nás chytli:), ať nic neříká a nechá mluvit mě... U hranic, na cestě u závory:) je šikmo zaparkované policejní auto, magický čas 12:34 a příslušníci sedí patrně v pár metrů vzdálené hospodě... krásně se prosmýkneme, jen štěkot psa za rohem nás trochu zrychlí:)... Okamžitě využiji dobrodružné atmosféry a Bářino adrenalinu k rychlému výstupu do kopečka a odbočení na cestu podél hranice.


Po pár kilometrech jsme zase zpátky na modré a začínáme pozvolna stoupat na Havrana. U B. se začíná projevovat "japonský turistický syndrom"... tedy, že věci, které se nám později při prohlížení fotek a vyprávění ... zdají naprosto skvělé, úžasné a my si říkáme, jak to bylo maximální... tak v té chvíli tak určitě skvěle nevypadají:). Naopak. Člověk si říká, už nikdy... tohle nemám zapotřebí:) a tak. Naštěstí jsme už opravdu za chvíli na vrcholu Havrana, prozkoumáváme zbytky ženijně technického zabezpečení státní hranice a vyzývám B., aby si "železnou oponu", neboli "dráty" .. zkusila přelézt:) a porovnala dnešní přechod hranice s minulostí. Na vrchol rozhledny nakonec nevylezeme:)... asi ve třetím patře jsme usoudili, že to ani jednomu z nás nedělá dobře:)... Obloha se začíná nebezpečně kabonit a do Lesné to přeci jen ještě tak dvě hodiny může být...

Seběh z kopce a pak vlnitými cestičkami k Lesné už drží dobrou náladu v celém týmu... Už znova slyším od B. svoje hlášky, jako ... "z kopce je to zadarmo"... "teď ještě kousek popoběhneme, odpočineme si do kopce"... A je mi fajn. Je mi skvěle, vlastně si uvědomuji, jaké to musí být pro zpěváky a kapely, když jim na koncertě publikum zpívá ty jejich texty:).

Nakonec, navzdory drobným krizím, sebepoznání jsme v čase pod pět hodin zpátky v Lesné. Koupím nějaké pití a jedeme domů. Byl to skvostný výlet... i když to technicky vzato nebylo ultra, přesto ho někteří z nás prožili:). Jako japonští turisté se znovu těšíme z fotek. Pochopitelně, celá naše výprava se jednomyslně shoduje na tom, že to bylo prostě skvělé:).

Ať se nám daří... běhat, užívat si to... nenechat se ovládat nesmyslnými zákazy, dělat blbosti... a radovat se ze "svých ultra" ... i když třeba nemají tu potřebnou kilometráž:).
Protože ultra... to je přeci v nás!
12:)

12 komentářů:

  1. Teda Honzo, na tý první fotce vidím schodů šest, ne tři. Ale skoro tě slyším, "Evžene, nepij tu třetí lahev rumu, budeš vidět dvojitě" :-) .

    Jo a minulý rok jsem byl s kolem a Lenkou Š. v Českém lese. Mj. jsme taky bydleli v Tachově. Jeli jsme přes Lesnou (nákup v obchodě !!) a pak nahoru ke Knížecí huti. Bohužel pozdě pro tebe mám zprávu, že kousek od Havrana mají policajti "ledničku" s pivama. Zážitek, když se cyklistů na kole policajti zeptají, jestli nechtějí pivo, pak popíšou, kde ho mají uložené a cenu nechají na tobě.... No třeba příště.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :). Dik. No tvoje prihoda jen doklada, jak je to tam opustene, specificke... Takove setkani s mistnimi policisty by bylo fakt mile, i kdyz ja tam byl autem a asi bych si pivo za Havranem (relativne blizko Lesne) uz nelajznul:). Jsem totiz odpovedny ridic:). Ale da se tam behat/jezdit jak po zpevnenych cestach a po lesnich asfaltkach... tak si vybrat jen pesinky, nebo obcasne cesty rozjezdene tezkou lesni technikou, aby mel clovek pocit trailu:).
      Tak at nam to jezdi/beha... at tu svoji radost bud neztratime, nebo zase najdeme:)! 12:)

      Vymazat
  2. Krásně zapsáno, dík za tip na nekulturní trasu a novým "náhodám" zdar !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)... Neni zac! Od Evzena uz vis, ze je tam nekde lednicka s pivem:), tak to se to bude projizdet/probihat jeste lepe...:).
      ten okruh/odbocka po silnickach a mistnich lesnich asfaltkach v nemecku i na ceske strane muze byt i na kolobce velmi vdecny:). Finalni vyjezd/sjezd na/z Havrana po panelove ceste bude urcite zajimavy. Na vrcholu (kousek od rozhledny) je ohniste, vem si s sebou burty:). Take kousek od vrcholu jsou zbytky zenijne- technickeho zabezpeceni statni hranice..:).
      At se dari! 12:)

      Vymazat
  3. Já tady pro kamarády doplním ještě jednu věc. Celý Český les je bez hospod, ubytování a i obchodů. Jak psal Honza, Lesná a pak už jen samopaly, hraničářští psi, ostnaté dráty a miny :-) . Má to jednu ohromnou výhodu. My tam za tři dny (pochopitelně mimo měst) potkali asi deset lidí. Včetně těch dvou super policajtů :-) . I vesnice byly úplně mrtvé. Takže pokud se obejdete bez "civilizace", je to možná poslední volnej prostor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky moc za upresneni a dalsi informace/pribehy..:). Myslim, ze stoji za to i malicko prodlouzit/modifikovat a probehnout podle budov byvale pohranicni roty, pripadne vic klickovat po "care", atd. Ta atmosfera tam proste je:).
      jeste jednou dik, 12:)

      Vymazat
  4. Hehe, drobná historka k těm policajtům - před pár lety jsme na Havranu byli na výletě se strejdou radioamatérem, a děcka dělali blbosti do vysílaček - chrochtali, vrčeli.... Za chvilku se ozvali policajti, že máme vyklidit frekvenci - museli se asi divit :)
    Jinak ten kraj a takový to šimrání v zátylku, to tam znám ještě za socíku, ta atmosféra tam pořád je. Dílem pramení z chudoby, opuštěnosti, dílem ze sudetské otázky, historie pašeráků a diverzantů za každým druhým stromem. Mám to tam rád :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Presne... Kdyz jsme na vrcholku Havrana prochazeli kolem kousku "dratu"... ty vzpominky pro me byly uplne zive.
      Krasne jsi to vystihl. Drive paseraci, pytlaci, pozdeji diverzanti za kazdym stromem... tradicni pomnicky, krize v lesich... temer neexistujici zaklady "zmizeleho" osidleni. Clovek si uvedomi, jak tvrdej zivot tady musel byt...
      Jak rika kniha.. "Janovice nikdy více, lepší kouli do palice!"...
      Mej se fajn, at nam to beha! 12:)

      Vymazat
  5. Pro všechny, co si čtou nejdříve komentáře - nepouštějte si tu písničku, nedostanete to z hlavy. :-) A průhledná záminka lepší, než žádná záminka. :-D Běh parádní, díky za fotky"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. hele moc diky, ze jsi zminil, ze jsi v Praze... Aspon jsme mohli rychle vyrazit do restauracniho zarizeni.. a zase trochu osvezit klubovy zivot.:)
      Myslim, ze klubova hospoda by mela brzy nasledovat:)... Jen doufam, ze se toho nekdo ujme:), abych nebyl ja.. ten "alkoholik":), ktery svolava bezce do hospody...
      Tak ty mas jiste Sudety na sve strane probehane/projezdene... Tohle je takovy tematicky namet:).
      MSF! At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  6. S tou pisnickou je to pravda:)
    Krasny prebehnuti a vtipny zapisek!
    S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. diky moc!
      Ono, kdy se rozbihas (treba po posezeni v restauracnim zarizeni) do kopce.. tak tahle pisnicka (podle me) nema chybu..:)
      A v dobe koronoviru refren.. "No face, no name, no number"..:)... vytvari potrebne konotace:).
      At nam to beha! At si nenechame sebrat tu radost z naseho pobihani... Znova rikam, ze "rychlost" a v principu i vzdalenost:)... jsou relativni veliciny. Svoje ultra muzes prozit i na kratsich tratich:).
      Jak rikala moje dcera B. ...Asi tim, ze si pred svoje kilometry da cislo "1" pochopi, co ja asi prozivam na 130 km:) na tezkem ultra:)..
      Vsemu zdar! Ultra zvlast! 12:)

      Vymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...