Tajné plánování mého dlouhého běhu, aneb 12:) není žádná slepičí prdelka:)!

Pozoruji ve svém okolí "polarizační" efekt minulých měsíců. Někteří při zrušení závodů ztratili motivaci efektivně trénovat, navíc doba byla náročnější i na běžné úkony, takže čas na běhání se hledal těžko... druzí, ať už to byli úplní začátečníci, nebo (téměř) profi běžci... toho naopak využili a běhali jako o život:).

Minulý víkend jsem měl v záloze nejdřív podpůrný běh na Okoř, potom Jiříkův běh nebo Brdskou divočinu... Nicméně jsem místo toho slavil v rodině významné narozeniny tchána a čtyři hodiny pendloval mezi Prahou a Plzní užíval si na plno rekonstrukcí na D5:(... V hlavě se mi odvíjelo to známé dilema, "běžce-sobce" a "pobíhače-obětavého":), které bylo ještě rozdrásáno tím, když jsem v Ejpovicích při nájezdu na dálnici viděl v kopci běžce s baťůžky. Srdce mi posmutnělo, mysl potemněla a z těla se vytratila barva:)...

--- vysvětlující odbočka ---
Naštěstí... naštěstí jsem ve čtvrtek byl na setkání se spolužákem v restauračním zařízení... a jak všichni víme... většina mých dobrých a skvělých nápadů (i těch výzkumných) beztak vznikla v hospodě:)... [Pamětníci si jistě vzpomenou, že na MFF UK v době mých studií byl salónek v restauraci U zeleného stromu veden jako posluchárna K14:)]...
Tak při tom povídání jsem mimochodem nadhodil, že si alespoň letos zkusím běh z rodného města do Prahy... Kamarád mi nasadil velkého brouka do hlavy tím, že bych to nemusel brát úplně doslova a běžet po trase autobusu Hlinsko-Praha:), ale najít si nějakou "ideovou" trasu pro svůj "punk", protože pro svoje nadšení a svůj boj potřebuji přece jen ty nejsilnější impulsy:).
--- konec vysvětlující odbočky ---

Ani jsem jsem se nestačil pořádně zařadit do (jediného) pruhu D5 směr Praha a už jsem to věděl. Můj letošní dlouhý běh bude mít obzvlášť silnou ideovou motivaci. Začnu kousek od mého rodného města, po stopách svých skautských a pionýrských táborů, krajem Foglarových skautů a (vodáckých) dobrodružství ve Sluneční zátoce...

Snad jsem tolik neřekl, ani nenaznačil... Rozhodl jsem se svoji přípravu podrobit vysokému stupni utajení a nikomu o ní nic neříci, ani u sebe na blogu nic důležitého nenaznačovat, přeci nejsem žádná slepičí prdelka, co nedrží žádné tajemství!... To tedy ne!:). Míša můj plán lakonicky zhodnotila, že to tradiční Hanouskovina:), což beru jako velkou poctu!
Dodělávám v práci resty v podobném tempu jako Stachanovci, vidím ta potřebná hesla... Pětiletka musí být splněna:)... a ... Po práci legraci:)... Při tom si připravuji logistiku svého dlouhého běhu, itinerář, mapy... přemýšlím o jídle..

Trasu jsem z počátečních 219 km dobrým trasováním upravil na "přijatelných" 192:)... a přitom šlo matematicky o jednoduchou operaci, že? Posunutím dát první cifru na konec. (Zde matematické úpravy končím, protože je mi jasné, že další posun (921... ) by už byl mimo moji "komfortní" zónu:).

Nechci nic říkat, bojím se i "vzdáleně" naznačovat, ale snad tolik neprozradím, že jednou z možných ideových linek mého delšího běhu je film pro pamětníky, "Řeka čaruje". V anglickém názvu "The River Is Performing Magic" s vysvětlením, že je to příběh o hledání mládí a nového smyslu života.  Jak trefně říká promo text na ČSFD: "Kvůli panovačné manželce ztrácí stárnoucí muž chuť do života. Návrat do rodného kraje v okolí řeky Sázavy ho natolik změní, že se rozhodne zkusit vše znovu...". Panovačnou ženu sice nemám, ale stárnoucí muž jsem, tak do toho!:)



Základem je se dostat na souřadnice N 49° 40.288 E 015° 56.276 a potom do Davle:). Pracovně svému projektu říkám  "Řeka čaruje, aneb Sen noci Svatojánské", pod zkratkou "Avazas" ho vedu ve svých běžeckých poznámkách a jako malý skautík nadšeně volám Radzan! Joha! Joha! ... Uač!

Uff... Tajemství jsem udržel. Mám radost, že jsem to na sebe neprásknul a nic neprozradil. Příště si zde napíšu kudy a kdy jsem to vlastně plánoval a běžel:).

Našim běhům zdar! Nadšení a ultra.. zvlášť!
12:)