No přežil jsem ve zdraví, zátěžový běh do kopce s tepovou frekvenci 180, jak říká moje manželka, pracoval jsem k infarktu:), tedy doufám, že ne doslovně, ale mám to za sebou, pošlou mi výsledky a já mužů začít "vědecky" trénovat a snad budu cítit, jak se to projevuje..[teda spíš bych bych měl říct jestli:)]
Zítra se chystám na jarní prázdniny, už jsem měl lyžování plný zuby a děti vždy 3 den otrávený, tak jsem letos rozhodl, že pojedeme za jarním počasím na Madeiru. Tak se to aspoň hodí, budu moci začít běhat v přírodě a v příjemném počasí [Funchal v těchto dnech +17C]. Kamarádi si ovšem neodpustí poznámku - "Hlavně si zkontroluj letenky!":). Totiž loni jsem zajistil na prodlouženy víkend v květnu letenky do Řecka se slovy, "do Řecka v létě jezdí jenom pitomci:), normální člověk tam jede, když je tam snesitelné...". Abych pak popletl odjezd (datum) a my zůstali doma, tedy naštěstí na chalupě - rodina mě nepřestala milovat a my (jako pitomci) jeli do Řecka v červenci:)... Z toho plyne poučení, jdu ještě jednou raději zkontrolovat odlet datum a čas, rezervaci hotelu a pak už si to půjdu v klidu užívat!Když si to tak vezmu, tak to vlastně bylo dneska docela zábavné, taková zajímavá kulturní zkušenost:)!
Testování a cestování zdar!
Tu Madeiru ti docela závidím... (ale je to pozitivní závist:-)) - tedy pokud máš určitě platné letenky.
OdpovědětVymazatLoni v květnu jsem taky měla hezkou příhodu s letenkami...
Koupené přes net na služebku do Litvy, ale přímo námi (řešit tyhle věci přes nějakou kancelářskou paní, která je na to určená, opravdu vyžaduje neskutečně energie a sebeovládání navíc).
Pro jistotu jsem se chtěla pár dnů před odjezdem ujistit, jestli je vše OK.
Kontrola via net mi hlásila, že tam žádný takový pasažér není, tak jsem jako negramota volala na kontakt linku a tam mi paní sdělila, že tam jsme, takže vše v pořádku.
Druhý den ráno stojíme na letišti před přepážkou s pasy a naštěstí vytištěnou potvrzenkou... a slečna hledá... a nic... hledá jinak... a nic. Lidi za námi už nás litují... fronta, pak kvůli tomu otevřou pro tento let další přepážku... slečna hledá.... mění malá a velká písmena, diakritiku, kouká na všechny lety... a nic.
Nakonec zvolí mou cestu a volá do rezervačního centra, tam jí potvrzují, že tam jsme.
Najednou se vše snadno vyřeší - ukáže se, že někdo :-)) při bookování přehodil jméno a příjmení, takže cestujeme pod příjmeními Hana a Hana.
Tak jsme si oddechly, slečna taky.
Ale radost nám zkalila její připomínka, že stejný problém asi budeme mít cestou zpět, tak ať na to hned upozorníme.
Tři dny jsme žili ve stresující představě, jak budeme na Vilniuském letišti (které má spíš atmosféru brněnského nádraží) ve 4 ráno někomu vysvětlovat, že v naší zemi je takový zvyk, že ne příjmení, ale jméno je to nejdůležitější :-)
(nicméně tam to prošlo v pohodě)