pátek 5. června 2009

Bon giorno, Torino!!!

Ty konference jsou pro mě takové nutné "zlo", asi bych si měl víc užívat, ale já bych raději seděl doma na zadku a pracoval nebo běhal/dělal něco na zahradě:).

Jak jsem si slíbil a precevzal, vzal jsem si s sebou do Torina běžecké boty, protože, když už se s tím jeden táhne (1/2 příručního zavazadla), tak už je velká záruka, že nakonec skutečně přemůžu lenost :) a půjdu po ránu běhat.

Ve středu navečer, tedy pozdě v noci, či spíše po půlnoci jsem dorazil do hotelu. cesta celkem dobrodružná:), už hodinu zpoždění jsme nabrali v Praze, mezi Milanem a Torinem jezdí autobus, každé 2 hodiny (cesta trvá 2 hodiny), takže jsem dorazil lehce před půlnoci na autobusový terminál, pochopitelně žádné taxíky, nikde nikdo. Ted přišla na řadu italština s triky:), jak jsem pochopil, lámaná italština je velmi dobrý dorozumívající prostředek, obzvlášť, když používáte italskou intonaci (a křičíte, což mne nedělá problémy), důležité je údajně spojit prsty (třeba právě ruky) do špetky a s tou mávat, a přidávat na konci věty takové to příznačné eeee?

Foneticky přepíší, malou ukázku:)... Salve! Skuzi, e direkcione via Vitorio, senestra, eee? [zdravím, omlouvám se, na via Vittorio jdu do leva, že?] :).. Má to jednu výhodu, je potřeba znát vlevo, vpravo.. ale jinak se takhle dostanete všude, nevýhodou je, když se člověk moc položí do role, tak to vypadá, že umíte víc italsky než je pravda:). No na hotel jsem dorazil naprosto v pořádku, ale na ranní běh to opravdu nevypadalo.

Proto dnes (v pátek 5.6) jsem se ráno vypnul a vstal lehce po 6 hodině (přeci ty boty nevláčím nadarmo, že:?) a šel si zabehackovat jak by řekla moje dcera:)... Teda nejdřív jsem si to šel večer drobet obhlídnout, hlavně, jak budu probíhat ty velké křižovatky a velké kruhové objezdy, co jsou nedaleko hotelu.. Totiž jsem našel na mapě park, který je -- podle mapy -- asi 2-2.5km od mého hotelu a vyrazil..:)

Vše šlo podle plánu až asi do 2km, kdy jsem narazil na silnici s osmi pruhy, podle které jsem měl kousek běžet a na její straně vběhnout do parku.. No tak běžím, vidím nějaké velké parkoviště a za ním nějaké fotbalové hřiště (ano správné, to byl skrytý začátek parku), ale já si říkal, no na mapě je park zelený až k silnici. to nebude ono.. běžím dál a si po km jsem překročil další 8 proudovku (později jsem zjistil Corso Regina Margerita) a za ním už sama baráky a sídliště..:(

To už jsem běžel skoro 3.5 km, tak jsem si řekl že jsem špatně:), vrátil jsem se kousek, pamatoval jsem si, že jsem překročil most a tak jsem si řekl, že se na park vykašlu a že zkusím běžet podle vody, be většině měst jsou kolem nějaké stezky.

Na italské :) mapě bylo vše jasné, viz foto, ale ve skutečnosti ten park vůbec k té silnici nezasahoval:). Obrázek mapy pro pobavení přikládám:).





A taky jo kousek vedle jsem nalezl začátek stezky pro cyklisty podle řeky a začal běhat podle řeky. Pochopitelně hned bylo vše krásnější,za pár desítek metrů se to kolem zaclo zelenat, asfalt se proměnil ve stezku a já si klidně behackoval.:)

Asi po km jsem se dostal na "konec" opět k silnici (jak jsem posdeji zjistil) Corso Regina Margherita, kterou jsem překročil a na druhém konci skutečně začínal či končil ten park, co jsem ho šel hledat:).



Konec dobrý všechno dobře.. Hezky jsem si zabehackoval, i hezky trefil do hotelu:), stačil jsem se zkulturnit nasnídat a v v krásných 9.10 už jsem pilně konferencoval:). nakonec jsem i 15,6km uběhl, takže jsem "držák", snažím se i v cizích krajích.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...