sobota 26. června 2010

Zdání stále klame...


Se začátkem běhání jsem si víc a víc uvědomoval, že celá hromada věci nejsou, čím se zdají na první pohled být... Třeba takový vytvrvalecký běh. Na první pohled asi jeden z nejnudnějších sportů. Prostě někam běží hromada lidí, běží tak 2 hodiny a v podstatě doběhnou ve stejném pořadí v jakém jsou tak po 5 minutách běhu, že? :) Ovšem pozor, z pohledu aktivního účastníka je to úžasné dynamické, proměnlivé (vydržím ještě za tu další zatáčku?), bojovně (zejména s myslí) a furt se něco děje, i když se třeba vůbec nic neděje..

V poslední době jsem opakovaně fascinován fenoménem ženské kabelky. Pro nás všímavější muže je to jeden že zázraku přírody, jeden z divů světa. Jak se například do malého skládacího "psaníčka" přes rameno, vejde pecen chleba, nákup a hromada užitečných věci:). Vždycky jsem zaskočen, když moje nejmilejší manželka [jasné slunéčko:)] kdykoliv je něco potřeba sáhne své malé kabelky a tu vytáhne už 3 balíček kapesníků, nůžky, šálku, deštník, malý šroubováček, pinzetu, náplast... Pak není divu, že i když tu kabelku na chvíli nesete, tak máte pocit (tedy já ho mám), že kdyby na mě vystartoval nějaký útočník a já jen praštil tou drobnou (vše obsahující) kabelkou, tak bych ho mohl i zabít!

A tak jsem dostal k svátku malé pouzdro přes rameno (mužskou kabelku), abych to prý občas nosil... Ted jsem to zkusil, "narval" jsem do toho klíče, peněženku, psací potřeby, blok, externí disk k počítači, nabíječku, šroubovák, izolepu a nůžky...Říkal jsem si ještě můj malý Acer a iluze ženské kabelky je dokonalá, ale nemám ten pravý dar:), nejsem bohužel pravá žena..

V týdnu jsem měl skvělý běhací zážitek. V úterý jsem zase běhal intervaly a běhám je na školním (zamčeném) atletickém hřišti. Nejdříve jsem se rozběhal a pak běžím k hřišti. Školnice už mě "vyhlíží", sedí u branky a kouří, čeká, co bude.. Nahlas slušně pozdravím a přelezu branku. Na dotaz, jestli jsem neviděl zákaz, tak slušné odpovídám, že neviděl a co, že se to zakazuje? Prý je sem zakázán vstup, kvůli chuligánům a dětem, které by zde mohly rozdělávat oheň. Hned jsem ji to schválil. Navíc chuligán nejsem, ani jsem tam nešel rozdělávat oheň a tak se souhlasným přikyvováním, že je to dobře jsem šel běhat svých 10 sérii.:)

Teda mezi náma pomalíkama:), dostat se dlouhodobě pod 4 min/km bude sakra výzva. Nejdřív jsem si říkal, že je to úplná pitomost, aby se starý "pes":) takhle honil, ale teď už se mi o tom i zdálo:) a myslím, že to zvládnu.. Ale aspoň se s tím poperu.

Zítra (v neděli) jedu na poutní maratón do Chebu, už se moc těším, všude budou hromady obrázků a fotek, ale asi sem něco dám, jen na památku.. No příprava taková divoká:), ještě před 1/2 10 večer jsem zběsile pobíhal a pracoval na zahradě.. Ještě, že to je takové přátelské proběhnutí.. Nějak poklidím, zabalím a o 1/2 6 vyrazím směr Cheb.

Mějte se fajn. 12:)

PS. Ten "poutní maratón v Chebu, byl opravdu "Boží" :), doufám, že tím rouháním neurazím pravé věřící, ale bylo to moc fajn.. Skvělá trasa, skvělí lidé jak na trase, tak kolem a skvělé počasí! Akorát to bourá moji motivaci na čas ve Stromovce, protože tenhle maratón byl co do času jistě můj nejhorší, ale co do pocitů a zážitků určitě jeden z nejlepších! Díky organizátorům. Přidávám fotku, jak s nami celou dobu běžel obraz (maratonec běžící z Marathonu)..:).

5 komentářů:

  1. Jako místní jsem se chystal do Chebu taky, ale to počasí mě odradilo. Ráno jsem si tu půlku odběhl na svém okruhu v ustupujícím chládku.
    Ale doufám, že poreferuješ, jaké to bylo..

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj HOnzo, tak jsem ti tu napsala takovy pekny, dlouhy komentar a neco jsem zvojtila a neni tu nic. Ale uz asi vim, co bylo spatne, jenze se mi nechce vypisovat veskerou tu pismenkovou kalamitu, co jsem predtim spachala, tak aspon vycuc:

    Mystice kabelek take nerozumimm, prestoze jsem zena. Nedavno jsem se doslechla, ze jedne vazene pani doktorce v kabelce vyklicila cibule.

    A pak nasledoval muj dusevni vylev nad tim, jak se mi zrovna jaksi nechce behat, pritom na sve zacatecnicke behy mam nektere uspechy, lec me ego neuspokojuji. Napr. zabehnu 4 km v kuse a nemusim delat prestavky - na podzim to bylo max. 800 m a nutnost staleho indianskeho behu. Dale v pase mam o 3 cm mene, presto si pripadam jaksi nepatricne neforemna - rovnou rikam, je to blbost, ze se takto vidim, a nemam duvod si tak pripadat. A taky jsem ztratila motivaci, ale ta puvodni motivace je dost bolestna a desiva. Az si zalozim blog, tak to tam napisu. Jednou. Snad.

    Prvne me musi napadnout nejaky vystizny nazev, zatim nic takoveho nemam. A kdyz to tak vidim, zrejme jsem maximalista, tudiz neuspokojitelna duse. To bude muj potiz, proto se mi ted nechce behat. Chci vysledek, ktery neni mozne poskytnout. :)

    Tak jsem to stejne zase vypsala.

    Na zaver prani: At ti to beha a drzim zpetne palce do Chebu.

    K. G. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Mila KG:), potesila jsi me dlouhym a zajimavym komentarem. K tomu ja -- dusi zena:) -- muzu jen dodat..
    1) To co prozivas neni nicim specificke, urcite se ti s tim bude lepe "bojovat", vetsina z nas prochazi mensimi vetsimi krizemi a pochybnostmi. Snad te to posili v tvem nadseni..:)
    2) Skvely zacatky!!!
    3) Urcite si pis poznamky, ja to mam taky primarne pro sebe, jako takove ohlednuti, obzvlast dobre, kdyz neco "drhne":). Proste zaloz si blog!
    4) Urcite nemas duvod si tak pripadat!
    5) Zkus se divat na beh jako na "mentalni zalezitost", takovy uklid v hlave:), pak jde vsechno lip.

    DRZIM PALCE!
    PS. V nedeli mi prijizdi dalsi skupina americanu, Cheb byl skvely a neco napisu..:)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Honzo,
    dík za pěkný članek. Jen mi vrtá hlavou, kdeže to se chováš jako chuligán? Sportovišť není v okolí tolik a tak si říkám, že se možná na něm časem potkáme.
    Martin

    OdpovědětVymazat
  5. 2Martin: Dik:), "chuliganem" jsem na hristi ZS Fingerovav Butovicich... Myslim, ze je velka pravdepodobnost, ze se nekde potkame.. mej se fajn, 12:)

    OdpovědětVymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...