Hlavně se z toho nepo--tento..:)

Když se ve mně pere běžec se zahradníkem, tak vítězství záleží většinou na naléhavosti zahradních prací. Tentokrát to bylo tak 5:2 pro zahradníka, ale zase bude klid. Dneska, dneska v neděli skončila (aspoň doufám) první velká vlna zmatku. Během posledního měsíce jsem se rozhodl prodat svoji chalupu, taky jsem tak udělal, zařídil nejen všechny formality, ale i vystěhoval a řadu keřů ještě stačil vysadit do své "nové" zahrady, kterou jsem ve prakticky ve stejnou chvíli kupoval. Zmatky maximální.:) Ještě abych nenaštval zahradnické bohy, jsem stačil vyndat i ar brambor, co jsem tam měl zasazený, i něco dřeva:), prostě, abych to lépe snášel.

Jenže, v kombinaci se zmatky v práci, už to znamenalo, že běžecký tréning v právem slova smyslu, šel doslova "do kytek"). I když toho běhání tam bylo mraky. Do schodů, ye schodů, po zahradě s kolečkem i bez, s pilou a s nůžkama, ani nemluvím o běhání po úřadech. Nicméně, tento týden jsem vyběhl jen 2x (ct a ne) s bilanci velmi chatrnou, 27km celkem. Jak by řekl klasik, takhle, soudruzi, lepší svět nevybudujeme, takhle ten čas ve Stromovce nebude nic než jedna velká ostuda..:)

Ale co, nejsem (běžecký) ideolog, a jestli vám něco říkají agrotechnické lhůty, tak vězte, že v srpnu přesazují vzrostlé keře jenom zoufalci a zahradní mágové se zelenýma rukama. Pořád věřím, že patřím do té druhé skupiny...Ted to čas ukáže, jestli se vše "chytne", ovšem některé keříky se mi (ostříhané) málem nevešli do mě Romci (Škoda Roomster), který neměl zadní sedadla a sloužil jako malý náklaďáček.. V sobotu, kdy jsem plánoval delší běh, lilo jako z
konve (to bych nějak skousl 32km), ale navíc se to ani časově nedalo stihnout.

Beru to tak, že mi příroda jednak pomáhá, aby se mi ty keře zdárně ujmuly a taky, abych se ve dnech, kdy odpočinek byl naprostý luxus:), no zkrátka, abych se z toho nepo...tento:). Moje nejmilejší manželka, zřítelnice mých oči, jasné slunéčko:), mě dostala. Říkám ji, představ si, jak jsme akční. Někteří lidé mluví o koupi, prodeji a stěhování řadu měsíců, pak to plánují, pak to měsíc něco realizují.. No a my? Za měsíc vše hotovo! Ona mi odpověděla.. No, jo, už to není, co to bývalo!!! Stárnem!!:) Smál jsem se jako blázen..Málem jsem upadl, protože ona je zvyklá na šílená rozhodnutí a akční posuny -- mezi její časté hodnocení patří prohlášení, že je se mnou moc ráda, i když život se mnou je údajně permanentní nácvik bojového poplachu:)...

Takže tak. Příští týden už mám o velkou starost míň, takže je šance se vrátit plně do treningu. Sice cítím, že mi moji známí soupeři/kamarádi, se kterými se "hecujeme" natrhnou tričko i s trenyrkama, ale co... nejen během se raduju. Ta nová zahrada bude už na podzim a bude super!

Aspoň fotograficky -- zahradnické (ostružinové) peklo:

Posun (pekla nikoliv do ráje, ale) směrem k zahradě:

Moje běžecké blaho (v Propském údolí):

Držte mi palce, Stromovka se sice blíží, ale ještě je dostatečně daleko, abych se stačil rozumné připravit. Jak u vás? Protože nic není náhoda, čekal bych, že zmatku bude taky plno.

12:)