Nezapomínejme!!!

Ty zmatky posledních dní (týdnu) patrně vrcholí. Zítra ráno stehuju chalupu, kterou jsem nakonec prodal a koupil domek blíž; v těch posledních dnech/týdnech, kdy zarizuju spoustu věci najednou -- prostě musím různé přesouvat běhání, takže trenyrkovy plán, moje životní kotva:) moc není ukotvený. No posuďte sami, v pondělí a v pátek bych měl mít volno. Nicméně jsem běhal v pondělí, neběhal v úterý a ve středu, běhal ve čtvrtek a pátek, v pátek dokonce intervaly, které jsem měl běhat v úterý, ale velký Miloš:) říkal, že je to (u mě) jedno, tak mu věřím.

Zítra budu běhat krátký běh, kvůli stěhování a snad v neděli si dám delší proběhnutí. Takže nevím pořádně, co je za den, dřív jsem se mohl orientovat a teď vlastně nevím, ani co je za rok!!!

Vidíte fotku rychle zvěčnělou mým iPhonem, běžím a vidím (na vesnici upozornuju) houkající VB. Malém mě museli křísit:). Takže svět je malý a o náhody tu není nouze..

Při běhání na čas - 1km intervaly - jsem se "drobet" zděsil. Vždyť já běžím o kus pomaleji než mám předepsáno:), a fakt to nešlo moc zrychlit. A už jsem si říkal, to je krize, to je průšvih (!) :), ale pak jsem si naštěstí vzpomněl na svoje oblíbené věty že Saturnina (říká je doktor Vlach) a hned jsem se "srovnal" do normálu a do radostně polohy. Protože ty věty jsou taková dobrá mantra, dovolím si je sem vložit:

"Nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat že života. Když přijímají královské dary osudu s přesvědčením, že je to samozřejmé. Probudí-li se člověk ráno zdráv a svěží v čisté posteli s vědomím, že za chvíli dostane teplou snídani, je to pádný důvod k tomu, aby vstal a aby zazpíval píseň díků nebo napsal oslavnou báseň na krásu života.

Prožíváme-li delší dobu idylu, tvrdí doktor Vlach, přestaneme ji vnímat, a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo konec konců v naší moci, aby jenom hřála."

A tak zítra po ránu, navzdory stěhování, chci brzo ráno vstát, zaběhnout si aspoň takovou ranní pohodovou hodinku, přestěhovat a pak ještě vynosit dvě narvaná auta k nám do bytu. Říkal jsem, že nám už 4 týdny opravují výtah? To bude výzva! Takový malý Alpy v Praze..

Držte mi palce!
PS. Dostehovano (tedy z 99.5%) jest. Nakonec tech pater se zbytky (co zamirily domu) nebylo zase tolik.. 40? I kdyz plne nalozenych. Zitra snad delsi beh