TESCO přede mnou, TESCO za mnou... :)

Tak máme šťastně za sebou TESCO, noční hobikovský běhání..

Dozvuky toho večera ke mně doléhají ještě teď v pondělí a tak aspoň pár pocitu a zážitků. Abych si je ve své "konzervě" :) uchoval a až bude někdy potřeba a budou problémy s motivaci, abych se sem podíval a potěšil se, užil si to...

Začalo to už v pátek na registraci. Jdeme s Fabiem si vyzvednout čísla. Jen tak na okraj, Fabio je Ital a má velmi dobrý časy, maratón velmi slušné pod3h.. Takže jeho číslo je lehce nad 100, já 839. Zkouším dívku u registrací, jestli by neměla volně číslo pod 700 na výměnu. Znáte to, líná huba, holé neštěstí.. Prý proč? Povídám, mám tady kamaráda, cizince, chtěli bychom běžet spolu -- hned dodávám, že ho nechci penalizovat, aby šel do mého koridoru.

Neuvěřitelné, v tu chvíli se v expu objevuje nejvysssi vedení pimu a v zrovna v ten moment zvoní Fabiovi mobil.. Zvedá se slovy "pronto?" a spustí svoji italskou kulomentnou kadenci.. Úsměv a italský pozdrav že strany vedení mi zajišťují číslo místo v koridoru c 1, číslo začínající pětistovkou. Náhody neexistují!:)

V sobotu dopoledne a kus odpoledne jsem pilně upravoval a zkulturňoval nově nabytou zahradu, děti mi pomáhaly, ale už jsem začínal být unavený. Říkám si, to by stačilo, máš slušné číslo, tak musíš vyrazit v čas, snažit se držet Fabia a užít si to. Tradičně jsem jel metrem, už převlečenej v tričku, s číslem, s pár penězma a jen s kličem od vstupních dveří paneláku v zadní kapsičce, iPhone tradičně v ruce:), připraven hned běžet. Prostě lama:)

No co byste čekali. Běžel jsem jako blázen:), až jsem si říkal, máš to Janku zapotřebí? A uvažoval jsem jestli to vůbec má cenu se připravovat na ten maratón. Jestli ten čas za to stojí, já přeci primárně neběhám kvůli nějakymu času, tak přeci nepotřebuju tuhle berličku... Asi ujetý, ale fakt jsem o tom takhle přemýšlel. No a zatímco se takhle zaměstnávám, běžím co to jde (ale opatrně, v některých místech my brejlovci vidíme akorát tak houbelec), najednou zjišťuju, že se vracím na most a po kolejích do Pařížské. A tak jsem ani nezpomalil na TESCO, ani jsem (zatím) neodpískal přípravu na svůj PR v maratónu, ale doběhl jsem si pro svůj neskutečný osobák. Čas sice není vůbec důležitej, ale pod 41 minut? To jsem nečekal ani v nejbujnějších snech a že já umím snít! Od loňska koukám 6 minut zlepšení na 10k a to jsem to loni taky neběžel zase tak špatně:).

Teď to bude těžší, přemýšlet, jestli ten čas je to právě ořechové.. Ale zatím se daří -- zatím to nejde proti sobě. Ten pocit z běhu a velmi, velmi občasná účast na závodech. Vlastně letos jsem byl na Kbelské 10, Pražskem 1/2 M, Brdské 50 a teď TESCO 10. Tak snad ten podzimní maratón bude poslední a pak si dám se závoděním pauzu až zase do jara!

Jjo a finální tečka za závodem přišla dnes. Jsem v práci a volá mi syn, zvídavě se ptá, jestli mám klíč od vstupních dveří a jestli nemám náhodou dva?:)..Ano, ano.. Takový jsem zlý otec, kradu svým vlastním dětem klíče, aby se nemohly vrátit domů, ještě, že je nevodím do hlubokého lesa! Zase jsem získal další body do soutěže popleta měsíce, i když já si myslím, že letošní celoroční trofej už mi nikdo nevezme!!

Mimochodem, když se starší strejda jako já dokáže přiblížit k hranicím hobickeho pobíhání, tak to je určitě dosažitelné pro většinu populace. O tom není žádná:), je to jen v hlavě a taky trochu v nohách... A taky, jestli je to třeba vás cíl? Já teď sám nevím, jestli běhání s časem je natolik motivující, asi pokud budu "závodit" jen občas, tak jo... Ted se mi to bude hůř rozhodovat, obzvlášť, pokud se mi podaří zaběhnout nějaký lepší maratón, ale tam se budu fakt šetřit.. Jsem lama -- mně se hodně líbí jen tak pobíhat, ovšem trenýrkovy plán je dobrá věc!

A co vy a čas? Je čas pro vás nějakou i malou motivaci?