Náhlá úmrtí při cvičení a běhu?

Po odpočinkovém a závodním týdnu se opět vrhám po hlavě a doufám že i dostatečně radostně:) do tréninku, který, jak intenzitou, tak naběhanými km se zase dostává na vyšší úrovně.

Pochopitelně, když se mě neběžci nebo platoničtí začátečníci [to jsou ti, co pořád začínají běhat a nikdy vlastně nezačnou] ptají jak běhám, tak různé mlžím... Jenže zase veden rodinnou výchovou - lhát se nemá:) [... kdo lze ten krade a kdo krade, mohl by i zabít:)!!!] - tak když se někdo na férovku zeptá, tak na zase férovku odpovídám...Potom většinou dostanu odpověď, že mě to brzy "zabije" a kolik starších běžců/sportovců umře při cvičení, protože je to "nelidské" a proti přírodě, aby starší pánové intenzívně běhali nebo sportovali. A pak začne taková pseudo černá kronika.. :)

Ale fakt mi to nedalo a udělal jsem si malý průzkum -- na internetu jsem našel celou řadu zajímavých studií (asi nejdetailnějsí přehled a shrunutí je anglicky zde). Například jedna z nich ukazuje, že cca 10 procent infarktů ošetřených v jedné velké US nemocnici souvisí se cvičením. Šance náhlého úmrtí při cvičení je podle různých studií v 1 na 15-18 tisíc případů za rok. Tedy jedno úmrtí na řekněme 1.5 miliónů tréninků.

Rozdělení je zajímavé:

1 úmrtí na 17 tisíc mužů, kteří cvičí soustavně do 19 minut týdně

1 úmrtí na 23 tisíc mužů, kteří cvičí mezi 20 až 139 minutami týdně

1 úmrtí na 13 tisíc mužů, kteří cvičí více než 140 minut

Docela smutná zpráva téhle studie je, že ti, kteří vůbec necvičili měli menší úmrtnost než ti, co cvičili intenzívně až 6x více (cca 2 hodiny týdně).

Jak to? Přitom existují milióny studií, zase ukazující, že aerobní cvičení vede ke zdravějšímu srdci a delší životu. Proto je zajímavý tenhle výsledek, že určité zvýšení cvičení a intenzity vede k vyšším infarktům a vyšší úmrtnosti.

Jiná zajímavá studie uvádí, že asi 18 procent infarktů bylo způsobeno při silovém tréninku (zvedání činek a tlačení), 30 procent při joggingu nebo sportovní aktivitách (zejména tennis a squash), a 52 procent na dvoře při práci, třeba jako je štípání a řezání dřeva. Americké průzkumy to přičítají mrazivému počasí... cituji "Tep roste k maximu a v kombinaci s chladným počasím, které omezí průchodnost tepen máte recept na katastrofu." [a já tak rád běhám ve sněhu ... a dnešníí mrazivé ráno v prokopáku -8? :)]

Jiná velmi detailní studie amerických fitness klubů při analýze loňských náhlých úmrtí našla dva zajímavé trendy v datech: Průměrný věk ve fitnes klubech byl 32 let, ale průměrný věk těch 71 mužů, kteří zemřeli v loňském roce byl 53. Ale pozor, ti kteří umřeli loni, byli průměrné ve fitku dvakrát do měsíce! Sice je možné, že by cvičili výrazně mimo, ale autoři studie o tom vážně pochybuji, to by podle nich byli ještě naživu..:)

To mi připomíná zajímavý paradox, se kterým jsem se v praxi setkal. Jeden student chtěl pomocí empirických dat prokázat, že běhání je zdraví prospěšné a tak sbíral data o běžcích v různých parcích.. A zjistil, že hodně z těch, co běhají mají problémy s nadváhou, vysoký krevní tlak, někdy jsou po infarktu, atd.. Že by efekt běhání? Ale houbelec. Prostě je to takzvaná opačná kauzalita, kdy o prospěšnosti běhu nikdo nepochybuje a proto lidé, kteří mají zdravotní problémy běhají nebo začínají běhat. Je to tedy přesně obráceně. Nelze některé zdravotní problémy běžců přisuzovat běhu..

A tak zpátky k americkým studiím, které ve finále radí že nejlepší, jak omezit infart a úmrtí při tréninku je ... cvičit a trénovat. A v těchto místech se už zcela nepokrytě smeju:). Moje prostořeká babička by to patrně komentovala slovy "To by neřekl němý, kdyby mu hubu rozbili"... A kolik že ty výzkumy staly:)? Tedy popravdě, je dobře, že si někdo dal práci a ukázal, že valná většina těch 71 případů amerických náhlých úmrtí při cvičení byli lidé, kteří nesportovali zase tak často a pravidelně (2x ve fitku do měsíce), měli většinou sedavé zaměstnání.. Prostě při svém způsobu života to mohli být typičtí gaučoví přebornicí, kteří si občas začli zacvičit (možná pod tlakem okolí) a asi měli tendence to (právě proto) přehánět..

A to je myslím dobrá zpráva pro nás starší, co si chodíme zaběhat i několikrát týdně a neřešíme žádné rychlé výsledky nebo prudké budování síly. Všechno postupně, žádná křeč, žádný rychlý a okamžitý rekordy... primárně radost a potěšení:).

Ať nám to hezky a dlouho běhá, hlavně žádný šoky! :)

12:)