Já už budu hodný!! :)

Jak říkají sociologické průzkumy (a na ně navázané vtipy), k tomu, aby člověk dokázal být šťastný celý den, by měl obejmout alespoň 8x lidi kolem sebe, nebo alespoň jednoho člověka zmlátit:). No a protože já jsem na té "objímací" straně, tak je to někdy náročnější a moji blízcí že mě musí mít (občas) plné zuby:)... Teď, jak neustále všude tahám Deri, tak zjišťuju, že malý pes, to je úplný lapač na kočky! Tedy tím myslím, ženy a dívky všeho věku... [Myslím, že syn ji bude rád venčit i mimo naší zahradu:)]. Navíc vidím, že malá plemena přitahují dívky o to více, takže pánové, pokud se chcete seznámit, nebo alespoň jednoduše navazovat známosti, doporučují malé plemeno psa a pochopitelně nejlépe fenku! Samozřejmě zní to velmi dobře [je to takový 100% seznamovací gambit], když můžete říci o svém pejskovi, že je to holka, protože holky jsou o moc šikovnější:)!!!

Ale když jsem začal s těmi sociologickými průzkumy, tak je zajímavé, jak lidé jednají pod vlivem zjednodušených modelů. Například jeden chlápek při pohledu na dovádějící Derivaci a moji maličkost říkal svoji přítelkyni s naprostou jistotou... tohle určitě není jeho pes, malá fenka a chlápek? To vůbec nejde dohromady. Ale jde!!! :) I když mě na druhé straně dostala jedna paní, když říkala, to máte určitě kočku!!! To mě fakt dostalo.. Chlápek a kočka venku na veřejnosti! Pravděpodobnost pod 0.5%! :) Tak to ne, to u mě určitě nehrozí..[i když pro "potřebné" ... z hlediska seznamovacích instrumentů by to byla silná zbraň:)]

Ale teď už k běhání.. Musím říci, že stejně jak bájný Fénix se z popela opět rodí moje běhání. Ty v pravdě porodní komplikace nejsou způsobené jen mým stěhováním a dokončováním stavby, i když přeneseně jistě také, ale hlavně tím, že jsem stále lama.:) Nevím, jestli říci bohužel nebo bohudík, ale navzdory tomu, že už nejsem úplný začátečník, tak stále dělám stejně pitominy.

V pondělí jsem sice konečně vyhlásil "stop-stav", jak tady trefně řekl Luboš, je to rozumný nápad...barák postavený, tedy neuteče=nemá nožičky, čím později se dostanu k dodělávání většiny věci, tím míň je pak budu předělávat:), zkrátka, řekl jsem si, že teď je čas postupně zase začít věnovat větší kusy svého času pravidelnému pobíhání. Abych to patřičně podpořil, ve čtvrtek jsem si vzal Vibramy a pln radosti jsem vyběhl. Co vyběhl, vyřítil jsem se ven:)! Chtělo by se mi říci, že jsem poskakoval jako kůzlátko, ale vzhledem ke svému věku jsem se hnal, spíš jak starý kozel:)...i když nadšeně, i v těch kopcích jsem "na boso" běžel v průměru 4:56km, což naznačovalo zajímavé přísliby do budoucna. Taky že ano, nadšením jsem zapomněl, že běžím skoro bosky a narazil si spodek levé nohy o šíleně ostrý šutr v cestě. Sakra! Sice to vypadalo, že to i "rozběhám", do 9 km to šlo pořád rychle, ale pak mě začala silně bolet noha a tak jsem to rychle otočil a o něco v klidnějším tempu doběhl domů. Pěkných 13km, 5min/km, ovšem cítil jsem nohu/klenbu i když jsem jen chodil nebo i seděl, bolest jaxvinja:(, druhý den navíc jsem musel chodit v obleku a polobotkách, tak o to větší maso.

A tak jsem nohu léčil, tedy jak to šlo a včera jsem se celou neděli těšil, že vyběhnu, aspoň 20km, jen tak pomaličku. Pozvolna:). Už noha nebolela, tedy moc nebolela:), ale jak jsem se oblékl a vyběhl, tak jsem se po 100m vrátil. Jsem asi magor, ale měl jsem nakonec i radost, že jsem dokázal "oželet" chvilkové potěšení:) jen proto, abych si v dalších dnech mohl o to víc užívat. Noha už bude úplně v pořádku a nemá smysl ji a běžecké bohy zbytečně dráždit.

Prostě porušil jsem svoji zásadu č.5 = "ve VFF pouze relaxační běh", a tak tohle bylo takové popleskání, taková výchovná facka od mého běžeckého strážného anděla. Jjo, já si to uvědomuju, i když drobet později než bych měl, ale já už budu hodný!!!

Tak do toho! 12:)