Jak jsem se opět -- sice neplánovaně, ale o to kvalitněji -- čistil...:)

Nelze při této příležitosti nevzpomenout na jednoho známého homeopata, který vždy, když se někomu z blízkých udělá nějak šoufl, případně se osype, má vyrážku, potažený jazyk, rýmu, atp. tak to vítá s radosti a s úsměvem a říká, to je potřeba, tělo se čistí!:). A tak jsem po mamutovi [asi možná jako reakci na nějaké místní jihočeské či rakouské jídlo- a pozor nebyly to klíčky!:)] dostal neuvěřitelnou žaludeční a střevní virózu.
Normální léky jako immodium nebo endiaron to nechávaly celkem být, abych byl úplně upřímný, měl jsem to načasované a používal jednoduché převodní tabulky/vzorce. Například, cesta do práce=1 ediaron, dopolední práce s možnosti opuštění budovy=2 ediarony, apod.:). Moje nejmilejší manželka jasné slunéčko, po té, když jsem ji říkal, "běh venku v Prokopáku=2 nebo 3 endiarony? " :), prohlásila, že se už do toho jako lékař musí vložit sama a nasadila mi něco, co se bere v Egyptě, či v exotických zemích a pátek již byl klidnější, dneska v neděli jsem dokonce v deštivém ranním běhu byl naprosto v pohodě.:)

A tak jsem si mohl s řadou lidí několikrát zopakovat svůj oblíbený pozdrav.."To jsem rád, že Vás zase vidím!" Tedy, mezi nama, já ho snad nejčastěji používám při styku s dopraváky, to vždy křepce vyskočím z automobilu a s úsměvem na rtech hlaholím své "To jsem rád, že Vás zase vidím!!!" Většinou jsem raději za prostoduchého prosťáčka/pomateného inteligenta, nad kterým mávnou rukou, případně si zaťukají na čelo (jako jestli jsem doma)... Jako tuhle, když mě nejdřív chytili u Václaváku v zákazu vjezdu [Moje vysvětlení je naprosto odrovnalo..zabloudil jsem, jedu do Karlina a jinak než podle tramvaje to odsud neznám:)], ovšem, když mě stejná parta o hodku později kontrolovala na Senovážném náměstí, jsem je dostal s prosbou, jestli by mi neukázali směr na magistrálu, že tady celou dobu bloudím..:). Podobně jsem při cestě na mamuta vyklouzl z toho, že jsem nechal doklady od auta doma!:) Ano, ano, neplatil jsem ani v jednom případě pokutu, neměl jsem nepříjemnosti, protože to jsou hodní chlapci a poznají zmateného a slušného člověka.:)

Sláva! Tak jsem tedy opět zpátky u veselého i když o to zmatenějšího běhání. Dneska brzo po ránu, v šíleném dešti, při kličkování mezi kalužemi a šneky jsem narazil na jednu známou v Prokopáku. Možná právě proto jsem hned volal to své.. "To jsem rád, že Vás zase ..."-- v tom jsem se včas zarazil a dokončil -- " .. potkávám!" Ta paní je totiž slepá.

Ať se nám hezky běhá! 12:)

PS. Zmatky, domek stále není hotov, ale slovy PIMu, už jsme podběhli Husákovým tichem a vbíháme do Pařížské. Takže brzo!!!