Začátky jsou těžký:)...

Hezké na začátcích je to, že po každé začínají něco nového, i když se člověk chová pořád trochu stejně. Po maratónu ve Stromovce jsem potřeboval na pár dní vypnout, dodělat resty a těšit se na novou běžeckou sezónu. Jak hezky napsala Leona, maratón a kolotoč kolem (rodina, práce, povinnosti) donutí většinu z nás si sáhnout na dno sil a občas i hlouběji:). Výsledek se většinou dostaví ve formě "ozdravné" choroby. Prostě tělo onemocní, aby nám dalo najevo, že je potřeba odpočívat:).

Tak nějak to probíhalo i u mě, jen s tím rozdílem, že těch povinností a restů bylo tolik, že jsem si vlastně ani neodpočinul, jen jsem různě při nemoci pracoval:(, tím pádem se žádné uzdravování nekonalo, až moje nejmilejší, jasné slunéčko rozhodla a nasadila mi antibiotika. A na moje chabé pokusy, že bych to třeba mohl zkusit jít rozběhat se podívala tak, že jsem na tu "myšlenku" hned zapomněl:).

Jenže.. V úterý večer jsem dobral atb, pořád jsem kašlal a k tomu se přidala taková protivná usazující se rýma a tak jsem ve středu vzal (na tajňačku) jen boty, jinak nic běžeckého, Deri a šel se večer tajně aspoň na 3-4km se proběhnout, zkusit to. Abych to neměl úplně jednoduché, Deri, moje tečna, začala poprvé hárat a prožívá to "fest":). Kdo z vás má fenu asi tuší, že v určitých dnech je delší pobyt s fenkou venku něco mezi úprkem a řešením složitých problémů -- jak se vyhnout v dálce neznámému pejskaři, u těch známějších honem lovit v paměti, jestli mají fenu nebo psa.. Prostě dobrodružství..:)

A tak si běžím pomalu večerním parkem s Deri na vodítku, rozhlížím se kolem v šeru jako ostříž, usilovně naslouchám zvukům - no jako lovec. Ne, že bych to pojmul úplně hned jako mamutí lov, ale je v tom určitá symbolika, začít novou sezónu s pocitem lovce a na tajno:).

Pro lepší pochopení dodávám, že jsem si vzal starý venkovní kabát, který mi byl volnější i když jsem měl přes 100 kg... Jak tak běžím kolem rybníka, stávám se nechtěně středem zájmu skupinky lidí, evidentně dobře živených, průměrka řekl bych převyšující moji předem zmíněnou váhu v roce 2009:)... A slyším.. "Hele táto, podívej, takovej hřmotnej bytelnej chlápek a zkouší běhat. Měl bys to taky zkusit!"... "Depak, mámo, poslouchej, že sípá! Toho určitě klepne!" :)... "Ten to kolečko nedoběhne!".. A tak když jsem to kolečko s Deri doběhl a běžel jsem na to větší ke kostelu tak je doháním znova.. Tehdy mě ten jeden chlápek začal povzbuzovat slovy "Chce to vydržet! Začátky jsou těžký!!!":)... Bylo to milý a já jsem nechtěl kazit tu veselou večerní atmosféru, abych mu řekl, že i nemocen bych to tady oběhl ještě moooc krát..:)

A tak jsem kývl a dodal, že začátky jsou sice možná těžký, ale moc krásný!!!

Tak ať se nám hezky zase začíná!!! 12:)

PS. Zatím dobrý, ve čtvrtek opatrně 12, dneska nestíhám ani zítra, kdy se přesunuju do Phili, ale boty a věci beru s sebou!!