Nevšímáme si ... běžíme.. :)

Jeden z prvních a nejdůležitějších povelů, které jsem Deri učil byl "nevšímáme si",.., "běžíme"... Aby věděla, že si nemá všímat psů, kteří jsou okolo a doráží na ní, a prostě jen tak běžela dál. Ten povel je strašně užitečný, protože nejen že na nás často skáčou různí pejskové ze všech stran, ale i já často dostávám taková ta pošťouchnutí, která mě taky na chvíli vyhodí z konceptu:)...V tomto týdnu jsem nezávislé od dvou svých známých dostal stejnou radu a poučení, že brzo budu litovat toho úsilí, které tomu svému běhání věnuju, že bych měl místo toho dělat něco užitečnějšího nebo příjemnějšího..

Nevím, kde se v nich bere ta jistota:), ale mně je moje běhání a pobíhání příjemné. Samozřejmě, teď prožívám zase takové "křehké období":), kdy znova začíná moje každodenní úsilí, kdy (já v to hodně věřím) se vlastně láme budoucnost, včetně pocitů a třeba i výsledného času .. Období, které je pro nás pobíhače tak důležité -- v klidu nasbírat km a sebedůvěru, protože jarní závody jsou už za námi, 1/2M i Brdská mizí v propadlišti dějin, časy už jsou dávno zapomenuty... Naštěstí dobré pocity tu jsou pořád maličko přítomné... Prostě zase je potřeba začít od začátku, s tím, že PIM už je vlastně za dveřmi:)...A tak si sám zavelím, stejně jako volám na Deri a říkám teď sám sobě.. "nevšímáme si",.., "běžíme"... Nemá totiž vůbec smysl se s tím zabývat, co si kdo myslí, jak bych měl nebo neměl běhat, případně, že co bych si měl nebo neměl si psát:).

Měl jsem v týdnu hezky zážitek s jedním známým veterinářem... koukal na Deri a říkal, no hrubosrstej JRT, fenka taková drobnější, ale jak má silně vyvinuté prsní svaly, taková mohutná hruď.... to je s něčím křížený, ne? Povídám, kdepak, to má holka od toho, jak s ní pravidelně běhám.. Na to on povídá, to byste musel s ní běhat...10km (!), aby to na ní bylo vidět... Tak jsem přiznal, že ona běhá tak kolen 15-16, uběhne i 20:) :). Ten jeho pohled, to mě silné pobavilo.

Skončil mi první týden po Stezce. Po těch vlnách a záplavě endorfinů, jsem byl pochopitelně nějak v útlumu, možná proto mě zaskočily ty rady o tom, že bych rozhodně neměl věnovat svému pobíhání takové úsilí:). Ale udržel jsem postupný návrat k plnému běhání a vlastně jsem běhal méně, ale každý den..Teď (v sobotu) večer koukám na záznamy a vidím 93km, což na tu bídu a vnitřní boje není vůbec, ale vůbec špatný!!! Odvolávám, co jsem odvolal a slibuju, co jsem slíbil! Je potřeba si uvědomit, že se mi vlastně skvěle daří!!! :)

Běžící Stín, jako by to všechno vytušil, mi uprostřed týdne poslal silnou motivační hlášku: "Just do what you love, even at the times you don't love it."Budu na to pořád myslet, asi v dalších dnech to bude ještě víc potřeba... a nevšímám si a prostě běžím..:)

Tak ať nám to běží!!! 12:)

PS. Jestli sem zabloudíte, ještě dneska večer, tak nezapomeňte prosím fandit Stínovi a poslat mu aspoň trochu pozitivní energie přes oceán. Řekl bych, že ji na ZG bude sakra potřebovat.